12 Cmo 161/2022-173 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a rozhodl o neustanovení zástupce z řad advokátů (výrok II.). Uvedl, že žalovaný podal včasné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu a následně sdělil jeho právní zástupce soudu, že od 24. 6. 2022 došlo k ukončení zastupování žalovaného. Žalovaný sám pak podáním ze dne 5. 7. 2022 požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce z řad advokátů. S poukazem na podmínky poplatkové moderace vymezené ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. a předpoklady pro ustanovení zástupce stanovené § 30 o. s. ř. soud předně uzavřel, že procesní obranu žalovaného proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu nelze v daném stadiu řízení považovat za svévolné a zřejmě bezúspěšné bránění práva. Ohledně poměrů žalovaného vyšel soud z předloženého prohlášení, v němž žalovaný uvedl, že je rozvedený a žije sám. Je invalidním důchodcem, jeho jediným příjmem je invalidní důchod ve výši 12 115 Kč (doloženo oznámením ČSSZ ze dne 11. 3. 2022 o výměře invalidního důchodu II. stupně). Nemá žádný majetek větší hodnoty a splácí dluh ve výši 100 000 Kč, poskytnutý společností , Anonymizováno, jakožto spotřebitelský úvěr, a to částkou 4 000 Kč měsíčně (nedoloženo). Žalovaný je neslyšící a tento handicap omezuje jeho možnost získání zaměstnání, po rozvodu přitom přišel o bydlení a v současné době je přihlášen k pobytu na adrese úřadu.2. Soud zdůraznil povinnost účastníka úplně a pravdivě vylíčit své poměry a uzavřel, že tento základní předpoklad žalovaný v daném případě nesplnil, neboť neuvedl všechny rozhodné skutečnosti a nepředložil všechny potřebné listiny. Ač k tomu byl výslovně vyzván, žalovaný zejména nedoložil výpisy ze svých účtů ani neuvedl, že by žádným účtem nedisponoval, dále výpisy z katastru nemovitostí či registru vozidel. Rovněž ohledně svých výdajů žalovaný ničeho nedoložil, a to ani v případě tvrzeného nesplaceného spotřebitelského úvěru, ani pokud jde o další náklady (bydlení, ošacení, strava či hygienické potřeby), byť takové výdaje nepochybně mít musí. Pokud jde o příjmy, byla doložena výše invalidního důchodu; pouze na základě této skutečnosti mu však nemohlo být osvobození od soudních poplatků přiznáno, neboť z tohoto osamoceného poznatku si soud nemohl udělat ucelený přehled o jeho majetkové situaci. Jeho žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků proto soud nevyhověl. Protože tak současně nebyl splněn nezbytný předpoklad pro ustanovení právního zástupce, výrokem II. napadeného usnesení bylo rozhodnuto též o neustanovení zástupce z řad advokátů.3. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání a navrhl jeho změnu tak, aby mu bylo osvobození od soudních poplatků přiznáno a dále, aby mu byl ustanoven zástupcem advokát , Anonymizováno, . Zdůraznil, že vše, co uvedl ve svém návrhu i ve vyplněném formuláři je pravdivé, nachází se ve špatné finanční situaci a není schopen hradit náklady svého právního zastoupení, přestože obtížnost sporu vyžaduje odbornou právní pomoc. Jako neslyšící je bez právního zastoupení u soudního jednání velmi omezen a limitován. Jeho zdravotní stav mu neumožňuje najít si zaměstnání či jiný zdroj příjmů. Předpokládal, že pokud je nemajetný, nevlastní žádnou nemovitost ani auto, stačí to uvést a nemusí dokládat „nějaké výpisy.“ Čestně prohlašuje, že není vlastníkem žádné nemovitosti, auta ani jiného majetku. Jako právní laik nevěděl, co má dokládat, pokud nic nevlastní ani nemá žádné příjmy, což v Prohlášení uvedl. Zapomněl pouze zaslat soudu výpis z bankovního účtu a „výpis z úvěru“, které nyní přikládá. Na bankovní účet mu přichází pouze důchod a příspěvek na mobilitu a z něj platí měsíční splátky úvěru a vybírá hotovost na běžné výdaje. Na předloženém výpisu je i platba za pojištění. Přespává u známých nebo příležitostně u dcery, kde nic neplatí. Běžné výdaje, jako je jídlo, hygiena, ošacení, platí ze svého důchodu a nepředpokládal, že by musel něco dokládat. Z důchodu mu nezbývá ničeho. Z důvodu jeho neplacení došlo i k ukončení jeho právního zastoupení advokátem , Anonymizováno4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tímto účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.6. Podle ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle ustanovení § 30 odst. 2 o. s. ř., vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.7. Pokud jde o úspěšnost procesní obrany žalovaného, odvolací soud konstatuje, že námitky byly podány včas, žalovaný je k podání tohoto opravného prostředku oprávněn a z jejich obsahu nelze předem uzavřít, že jde o obranu zjevně bezúspěšnou. Aniž by v tomto stadiu řízení bylo možno jakkoliv předjímat jeho výsledek, lze tedy výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedené žádosti považovat tento předpoklad za splněný.8. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. V posuzované věci soud prvního stupně pečlivě zkoumal osobní, příjmové a majetkové poměry žalovaného a závěru, k němuž po jejich vyhodnocení dospěl, nelze vytknout nesprávnost. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ale i v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (srov. např. usnesení ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaný v posuzované věci nesplnil, když v Prohlášení uvedl pouze údaj o svém osobním stavu, podle něhož je rozvedený, dále zmínil, že jako invalidní důchodce není nikde zaměstnán, pobírá invalidní důchod ve výši 12 115 Kč měsíčně, nemá žádné další příjmy ani žádný majetek. Měsíčně hradí splátky spotřebitelského úvěru ve výši 4 000 Kč. V Prohlášení dále uvedl, že je neslyšící a tento handicap jej omezuje v možnosti najít si práci. Po rozvodu přišel i o bydlení. K Prohlášení žalovaný připojil pouze Oznámení ČSSZ ze dne 11. 3. 2022 o zvýšení vypláceného invalidního důchodu od června 2022 na částku 12 115 Kč. Žalovaný tedy zcela pominul, že podle údajů zapsaných ve veřejných rejstřících je jediným společníkem a jednatelem společnosti , právnická osoba, se sídlem v , adresa, , IČO , IČO, a dále osobou podnikající na základě živnostenského oprávnění. Neuvedl tedy ani to, zda a jaké odměny či jiné příjmy z výkonu funkce člena statutárního orgánu shora uvedené společnosti pobíral v posledním zdaňovacím období před podáním své žádosti, resp. neuvedl a nedoložil (např. smlouvou o výkonu funkce), že žádné takové příjmy nemá. S ohledem na to, že společnost , právnická osoba, se od roku 2018, kdy se žalovaný stal jejím jediným jednatelem, důsledně vyhýbá tomu, aby v souladu se svými zákonnými povinnostmi zakládala do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrky, nebylo možné si ani jejich prostřednictvím o poměrech uvedené společnosti učinit žádnou představu. Žalovaný dále ničím nedoložil ani své tvrzení, že v uplynulém kalendářním roce nedosáhl žádných příjmů ze svého podnikání (podle údaje zapsaného v živnostenském rejstříku došlo k přerušení provozování živnosti žalovaného v oboru zprostředkování obchodu a služeb až od 10. 2. 2022). Nevyhověl rovněž výzvě soudu prvního stupně k předložení listin specifikovaných v usnesení ze dne 15. 7. 2022, č. j. 7 Cm 146/2020-156; teprve dodatečně v odvolacím řízení předložil výpis z účtu u UniCreditBank, a. s., nikoli však za období posledních šesti měsíců, jak bylo požadováno, ale pouze za období měsíce července 2022. Z uvedeného výpisu vyplývá počáteční zůstatek účtu ve výši 813,86 Kč a konečný zůstatek ve výši 363,86 Kč, dále se z něho podává vyplacení invalidního důchodu ve vý