12 Cmo 23/2022-123 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o ponechání v platnosti směnečného platebního rozkazu ze dne 23. 9. 2019, č. j. 13 Cm 111/2019-18 a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 78 892 Kč. Podle odůvodnění rozsudku se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 101 750 Kč se 6 % úrokem od 1. 4. 2019 do zaplacení a odměny ve výši 3 672,50 Kč ze směnky vlastní vystavené žalovanou v Praze dne 24. 10. 2015 na řad žalobkyně a splatné dne 31. 3. 2019. Na směnku nebylo při splatnosti ani na základě výzvy k zaplacení ze dne 17. 7. 2019 ničeho zaplaceno.2. Ve včas podaných námitkách žalovaná uvedla, že jí není nic známo o tvrzeném směnečněprávním vztahu ani o důvodu směnky, o němž žalobkyně nic netvrdí. Podle žalované neexistuje žádná kauzální pohledávka, kterou by předmětná směnka zajišťovala. Popřela dále pravost směnky s odůvodněním, že Jan Řehák, který jednal za výstavce, prohlásil dne 10. 11. 2015 v souvislosti s prodejem a koupi akcií společnosti , právnická osoba, ., že žalovaná nemá mimobilanční a podrozvahové závazky. Předmětná směnka v žalobkyní tvrzené době neexistovala, neboť o ní nebylo účtováno. Podle názoru žalované byla antedatovaná a byla vystavena Janem Řehákem až v době, když již nebyl jednatelem žalované. Namítla dále nedostatek své pasivní legitimace, neboť z podpisu na směnce není patrné, že osoba podepsaná pod položkou „podpis výstavce“ zavazuje žalovanou; podpis mimo to není pravým podpisem , Anonymizováno, , který byl v době vystavení směnky jednatelem žalované společnosti. Uvedla rovněž, že jí směnka nebyla předložena k placení.3. Žalobkyně ve svém vyjádření k námitkám uvedla, že směnka byla vystavena k zajištění pohledávky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne 16. 10. 2015. Směnečná suma zahrnuje částku odpovídající výši zápůjčky a smluvního úroku za dobu od předpokládané doby půjčení příslušné částky do předpokládaného termínu splacení. Zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč žalobkyně poskytla žalované ve dvou splátkách po 500 000 Kč dne 23. 10. 2015 a 24. 11. 2015. Zápůjčka nebyla ve sjednané době, tedy do 31. 3. 2019 vrácena.4. Z provedeného dokazování (spornou směnkou, čestnými prohlášeními Jana Řeháka, smlouvou o zápůjčce, výpisy z účtu, smlouvou o prodeji a koupi akcií, výslechem , Anonymizováno, , znaleckým posudkem z oboru kriminalistika, odvětví technické zkoumání písemností) soud prvního stupně zjistil, že žalovaná vystavila dne 24. 10. 2015 na řad žalobkyně směnku vlastní, kterou se zavázala zaplatit dne 31. 3. 2019 na adrese , adresa, směnečnou sumu ve výši 1 101 750 Kč. Směnka byla umístěna u , právnická osoba, . a opatřena doložkou „bez protestu“. V úvodní části směnky byla označena žalovaná jako její výstavce, zastoupený jednatelem společnosti , Anonymizováno, , který je podepsán pod textem směnečného prohlášení na řádku uvozeném textem „podpis výstavce“. Podle čestného prohlášení o pravosti podpisu ze dne 3. 2. 2020 , Anonymizováno, uznal podpis na předmětné směnce za svůj s tím, že tento podpis připojil jako jednatel žalované společnosti. Podpis , Anonymizováno, na čestném prohlášení je úředně ověřen. Dne 16. 10. 2015 uzavřela žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky v celkové výši 1 000 000 Kč, a to převodem na ve smlouvě označený bankovní účet ve dvou splátkách po 500 000 Kč, z nichž první byla splatná nejpozději do 24. 10. 2015 a druhá do 24. 11. 2015, a žalovaná se zavázala zapůjčené prostředky vrátit nejpozději do 31. 3. 2019 a zaplatit úrok 3 % p.a. ze zapůjčené částky. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že splacení zápůjčky a úroků bude zajištěno směnkou vlastní vystavenou žalovanou na řad žalobkyně, s doložkou „bez protestu“, na směnečnou sumu odpovídající výši zapůjčené částky zvýšené o smluvní úrok za dobu předpokládané doby půjčení příslušné částky do předpokládaného termínu splacení. Z výpisů z účtu vedeného pro žalovanou u , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 23. 10. 2015 byla na účet připsána platba od žalobkyně ve výši 500 000 Kč a dne 24. 11. 2015 další platba od žalobkyně ve výši 500 000 Kč. Smlouvou o prodeji a koupi akcií ze dne 10. 11. 2015 se žalobkyně zavázala prodat , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ks akcií emitenta , právnická osoba, ., IČO , IČO, o celkové nominální hodnotě 980 000 Kč, představujících 49 % všech hlasovacích práv, za kupní cenu 200 000 Kč. Z čestného prohlášení ze dne 10. 11. 2015 soud zjistil, že Jan Řehák jako jednatel žalované společnosti v souvislosti s uzavřením smlouvy o prodeji koupi akcií emitovaných společností , právnická osoba, . mimo jiné prohlásil, že žalovaná společnost nemá mimobilanční (podrozvahové) závazky nad rámec mimobilančních závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy uzavřené dne 27. 3. 2014 , právnická osoba, . jako věřitelem a společností , právnická osoba, jako dlužníkem a ani žádné jiné závazky, které by nebyly zapsány v jejím účetnictví, přestože by tam měly být, vyjma závazků vzniklých při běžném chodu závodu, včetně uzavření jakýchkoliv smluv o prodeji a smluv o dodávkách. Z výpovědi , Anonymizováno, bylo zjištěno, že spornou směnku podepsal.5. K prokázání pravosti podpisu žalovaného na směnce soud vyslechl bývalého jednatele žalované společnosti , Anonymizováno, , který měl směnku jako zástupce žalovaného podepsat. Při výpovědi vyslýchaný výslovně potvrdil, že žalobcem předloženou směnku podepsal. Podle znaleckého posudku , Anonymizováno, , znalce z oboru kriminalistika písmoznalectví, odvětví technické zkoumání písemností, byla předmětná směnka vyhotovena jako kombinace jednobarevného laserového tisku a pravopisně (psacím prostředkem) vyhotoveného podpisu výstavce. Podpis na směnce je vyhotoven pastou tzv. gelového pera, která není vhodná ke stanovení stáří zápisu, neboť neexistují fyzikální nebo chemické instrumentální metody, jimiž by bylo možné stanovit dobu nánosu jednotlivých složek, nebo dobu, která uplynula mezi tiskem a zápisy psacím prostředkem. Rovněž nelze chemickou nebo fyzikální metodou rozboru tiskového toneru nebo razítkové barvy provést posouzení doby vzniku laserového tisku nebo doby, kdy byl na listinu proveden otisk razítka. Vzhledem k tomu nebylo možné určit ani stáří předložené směnečné listiny, ani stáří podpisu výstavce na této listině. Znalec se dále vyjádřil k připomínkám žalované a odmítl vytýkané opomenutí „ukazatelů“, podle kterých by bylo možné určit relativní stáří písemností (například míra opotřebení použitých zařízení). Vyhodnocením kvality otisku razítka je zřejmé, že je velmi nekvalitní, v podstatě polovina otisku chybí a je tedy pro uváděnou možnost zkoumání nezpracovatelný. Ohledně kontrolního bezpečnostního kódu BITMAP uvedl, že tiskové body kódu nebyly při znaleckém zkoumání na listině zjištěny. Pokud by měla být provedena analýza tiskových znaků použité tiskárny (i když na předložené listině žádné využitelné znaky nejsou), bylo by nutné ke zkoumání předložit ucelený soubor tisků, které by musely nezpochybnitelně pocházet ze shodné tiskárny, a rovněž by nezpochybnitelně musely pocházet z období blízkého před uváděným datem vzniku směnky a z období blízkého po této době, přičemž nezpochybnitelnost v tomto případě znamená, že písemnosti by musely být ve sledované době ověřeny a datovány jiným subjektem (například finančním úřadem, podacím razítkem úřadu apod.).6. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle ustanovení čl. I § 78 odst. 1, § 28 odst. 1 a § 48 odst. 1 ZSŠ. Spornou směnku vyhodnotil jako platnou vlastní směnku obsahující všechny obligatorní náležitosti předepsané ustanovením čl. I § 75 ZSŠ. Námitka žalované, že směnku nepodepsal její tehdejší jednatel , Anonymizováno, , byla vyvrácena výpovědí jmenovaného, který potvrdil, že směnku podepsal. Prokázáno nebylo ani tvrzení žalovaného, že směnka byla antedatována a že k jejímu vystavení mělo dojít až po skončení působení , Anonymizováno, ve funkci jednatele žalované společnosti. Možnost určení stáří listiny či podpisu na této listině byla znalcem vyloučena; tomu, že předmětná směnka byla vystavena jindy, než je na ní uvedeno, pak nenasvědčuje nic z toho, co vyšlo v průběhu dokazování najevo. Okolnost, zda o směnce bylo či nebylo emitující společností účtováno, je pro existenci směnečného závazku zcela bez významu. Pravdivosti data vystavení vyznačenému na směnce naopak svědčí uzavřená smlouva o zápůjčce a výpisy z účtu, prokazující poskytnutí zápůjčky, které časově korespondují s datem vystavení směnky. Soud proto neshledal důvod pochybovat o tom, že směnka byla vystavena v čase, který je na ní označen.7. Jako nedůvodnou vyhodnotil soud i námitku nedostatku pasivní legitimace žalované. Uvedl, že žalobou požadované nároky jsou uplatňovány po žalované jako na směnce označenému výstavci, jehož při tomto jednání zastupoval , Anonymizováno, jako jednatel. Skutečnost, že výstavce je identifikován v horní části směnky a podpis až na konci pod směne