14 Cmo 190/2021-360 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh, aby 1. účastnici, tj. , právnická osoba, (dále též „společnost“) byl ustanoven opatrovník (výrok I.), navrhovatelům uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit společnosti plnou náhradu nákladů tohoto řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením (výrok II.), dále navrhovatelům uložil povinnost společně a nerozdílně povinnost zaplatit státu – České republice na účet Krajského soudu v Plzni plnou náhradu nákladů tohoto řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením (výrok III.), jakož navrhovatelům uložil i povinnost společně a nerozdílně zaplatit 2. účastníkovi, tj. , Anonymizováno, , náklady řízení ve výši 11 361 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce 2. účastníka (výrok IV.).2. Výrok II. předmětného usnesení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen „z. ř. s.“) ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) tak, že postupoval podle druhé věty § 23 z. ř. s., neboť to odůvodňují okolnosti případu spatřované ve faktické spornosti celého řízení, vyplývající z obsahu návrhu a důvodů uplatňovaných navrhovateli v průběhu řízení. Společnosti byly přiznány náklady řízení vzniklé jí před ustanovením opatrovníka, neboť na počátku řízení byla zastoupena právním zástupcem a je nepochybné, že náklady řízení minimálně za toto právní zastoupení vznikly, s tím, že v době vyhlášení předmětného usnesení tyto náklady známy nejsou, pročež budou určeny samostatným usnesením vydaným dle § 151 odst. 6 o. s. ř.3. Oba navrhovatelé podali proti výroku II. předmětného usnesení odvolání. Navrhují, aby společnosti nebyla náhrada nákladů přiznána.4. Odvolatelé namítají, že soud prvního stupně přiznal společnosti náhradu nákladů řízení, které mají být představovány náklady právního zastoupení advokátem , tituly před jménem, , jenž tuto účastnici zastupoval na základě plné moci, udělené 2. účastníkem v postavení jejího jednatele. Zájmy 2. účastníka však byly zjevně v hrubém rozporu se zájmy společnosti, pročež 2. účastník nemohl platně takovou plnou moc udělit. Advokát zastupující účastníka řízení na základě plné moci je vázán pokyny svého klienta a ty byly v daném případě udíleny jednatelem společnosti, jehož zájmy byly v rozporu s jejími zájmy. Náklady vynaložené společností na takové zastoupení proto nebyly vynaloženy účelně. Soud pochybil, pokud takové zastoupení připustil, neboť měl společnosti jmenovat procesního opatrovníka na počátku řízení, nikoliv až na návrh navrhovatelů. Za úkony právní služby v řízení učiněné , tituly před jménem, tak soud neměl společnosti právo na náhradu nákladů přiznat.5. Společnost se k podanému odvolání vyjádřila tak, že se s ním neztotožňuje, neboť odvoláním napadený výrok je správný. Společnost byla na počátku řízení , Anonymizováno, zastoupena a náklady na jeho právní zastoupení, které nepovažuje za neúčelně vynaložené, společnosti objektivně vznikly. Zmocněný advokát je vázán nejenom pokyny klienta, ale též právními předpisy. , Anonymizováno, v průběhu řízení nebyl vázán takovými pokyny jednatele společnosti, které by tohoto účastníka poškozovaly.6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s., aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.], a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen částečně, avšak z jiného než namítaného důvodu. Ustanovení o. s. ř. níže uvedená se při posouzení věci uplatní podpůrně na podkladě § 1 odst. 3 nebo § 1 odst. 4 z. ř. s. všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.7. Podle § 32 odst. 2 o. s. ř. zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.8. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., a advokacii, v platném znění (dále jen „ z. o. a.“), advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Podle § 16 odst. 2 z. o. a. při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.9. Z obsahu spisu je zřejmé, že 2. účastník v postavení jednatele společnosti udělil procesní plnou moc (§ 25 odst. 1 o. s. ř.) advokátu , Anonymizováno, k zastupování společnosti dne 18. února 2016. Řízení ve věci samé bylo zahájeno následně dne 26. října 2017, neboť v tento den došel návrh navrhovatelů ve věci samé soudu (§ 82 odst. 1 o. s. ř.).10. Zastoupení společnosti advokátem , tituly před jménem, by nebylo možné, pokud by zájmy tohoto zástupce byly v rozporu se zájmy tohoto účastníka (§ 32 odst. 2 o. s. ř.).11. Ke střetu procesněprávních zájmů mezi zástupcem a zastoupeným účastníkem řízení může dojít jak tehdy, když existuje střet zájmů mezi zástupcem a zastoupeným z pohledu civilního práva hmotného, tak i tehdy, existuje-li z pohledu práva procesního (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2011, sp. zn. 28 Cdo 847/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. listopadu 2016, sp. zn. 21 Cdo 2473/2016, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách tohoto soudu www.nsoud.cz). Střet zájmů v oblasti práva procesního se projeví tak, že zástupce účastníka může procesním jednáním uskutečněným jeho jménem navodit pro sebe nebo pro jinou osobu, kterou v řízení rovněž zastupuje, výrazně příznivou změnu v jejích procesních právech a povinnostech, a to na úkor účastníka, kterého zastupuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. února 2017, sp. zn. 20 Cdo 90/2017).12. Z obsahu spisu a ani z obecných tvrzení uplatněných odvolateli se ale nijak objektivně nepodává, že by advokát , Anonymizováno, jednal v neprospěch společnosti, k jejímuž zastupování byl navíc zmocněn plnou mocí udělenou mu řádně více než rok před zahájením řízení ve věci samé. , Anonymizováno, nebyl v období, po které v řízení společnost zastupoval, vázán pokyny klienta (2. účastníka v postavení jednatele společnosti), pokud byly v rozporu s právním předpisem (§ 16 odst. 1 z. o. a.), resp. porušení této povinnosti účinně tvrzeno není a ani nevyšlo najevo.13. Nelze tudíž dovodit, že by , Anonymizováno, nemohl společnost v řízení zastupovat. Pokud jí zastupoval, vznikly tím tomuto účastníku náklady řízení, které jsou navrhovatelé povinni mu zaplatit (§ 151 odst. 1, 2 o. s. ř.).14. Návrh ve věci samé podali navrhovatelé v postavení samostatných společníků společnosti, neboť každý z nich byl vlastníkem obchodního podílu o velikosti 25 % (§ 31 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění). Takové postavení však nezakládá nerozlučné společenství účastníků ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř., což má za následek, že mají povinnost platit náklady řízení rovným dílem (§ 140 odst. 1 o. s. ř.). Odvolací soud proto provedl tomu odpovídající změnu odvoláním napadeného výroku.15. V zájmu úplnosti zbývá dodat, že soud prvního stupně o povinnosti navrhovatelů zaplatit účastníkovi náklady podle § 23 věty druhé z. ř. s. rozhodl správně. V bodech 8. a 9. odůvodnění předmětného usnesení dostatečně vyložil, proč byl návrh ve věci samé podán zjevně nedůvodně, což bylo zřejmé již jen na základě tvrzení navrhovatelů, a to postup podle § 23 věty druhé z. ř. s. dostatečně opodstatňuje. Odvolatelé ostatně proti tomuto posouzení ani žádné námitky nevznášejí.16. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. částečně změnil a ve zbývajícím rozsahu jej potvrdil jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.; výrok I. tohoto usnesení).17. O nákladech odvolacího řízení mezi navrhovateli a společností (výrok II. tohoto usnesení) bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a contrario, neboť společnosti a 2. účastníkovi, kteří byli v tomto řízení úspěšní, žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly. O odměně opatrovníka společnosti bude rozhodnuto prostřednictvím samostatného usnesení soudu prvního stupně, o jejím následném zaplacení státu bude rozhodnuto v rámci výroku III. předmětného usnesení.