14 Cmo 312/2021-0 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením návrh navrhovatelky, aby „soud provedl“ změnu zápisu v obchodním rejstříku společnosti, a to tím způsobem, že navrhovatelka bude znovu zapsána do obchodního rejstříku jako jednatelka společnosti a bude odstraněn údaj o jejím výmazu coby jednatelky společnosti z obchodního rejstříku, zamítl (výrok I.) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok II.).2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že má za prokázané, že se dne 30. prosince 2020 konala za přítomnosti společnice Vlasty Klokanové [bez přítomnosti dalších společníků , Jméno navrhovatelky A, (navrhovatelky) a , Anonymizováno, ] valná hromada společnosti , Anonymizováno, . (dále též jen „společnost“), jež přijala usnesení, kterým odvolala z funkce jednatelek společnosti navrhovatelku a , Anonymizováno, a do této funkce zvolila , Anonymizováno, (tyto skutečnosti má soud prvního stupně za prokázané ze zápisu z jednání valné hromady společnosti ze dne 30. prosince 2020). Na základě tohoto usnesení podala společnost dne 5. ledna 2021 návrh na zápis změny údajů v obchodním rejstříku, a to výmazu jednatelky (navrhovatelky) a dále jednatelky , Anonymizováno, a zápisu jednatelky , Anonymizováno, . Návrhu soud prvního stupně vyhověl usnesením ze dne 5. ledna 2021, č. j. C 25477/RD54/KSUL, Fj 393/2021/KSUL, které nabylo první moci téhož dne. Následně byl soudu prvního stupně dne 8. února 2021 doručen návrh, jímž se navrhovatelka domáhá zápisu změny podle § 101 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“).3. Takto vymezený skutkový stav soud prvního stupně posuzoval z hlediska § 101 odst. 2 z. v. r. a návrh shledal včasně podaným. Dovodil, že rejstříkový soud postupoval správně, neshledal-li důvody pro odmítnutí či zamítnutí návrhu společnosti. Kolize mezi zájmy společnosti a její jednatelky Vlasty Klokanové ve smyslu § 21 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), není prokázána, a proto je návrh podaný dne 5. ledna 2021 návrhem účinným. Tvrzení navrhovatelky, že valná hromada společnosti nebyla řádně svolána, může způsobit toliko neplatnost, nikoliv však nicotnost usnesení valné hromady. Absence listiny přítomných společníků jako přílohy návrhu na zápis nemůže být důvodem pro nevyhovění návrhu, když zápis z jednání valné hromady obsahuje, kdo ze společníků byl či nebyl přítomen na valné hromadě. Listina nazvaná Čestné prohlášení a souhlas se zápisem do obchodního rejstříku je opatřena ověřovací doložkou pro legalizaci podpisu Vlasty Klokanové, a proto není důvodná námitka, že neobsahuje ověřený podpis této osoby.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání. Navrhuje, aby usnesení bylo změněno a návrhu bylo vyhověno, nebo aby bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Namítá, že společnost vede proti Vlastě Klokanové řízení o vydání věci, kterou neoprávněně zadržuje, a o zaplacení částky 313 181,27 Kč s příslušenstvím. Proti její osobě jsou vedeny i další spory. Veškerá jednání , Anonymizováno, jsou činěna ve shodě s jejím manželem , Anonymizováno, , a to ve prospěch jejich syna , Anonymizováno, a jeho konkurenčního subjektu , právnická osoba, s cílem společnost protiprávně zcela ovládnout, případně paralyzovat. Dále namítá, že nenastaly skutečnosti, pro které by bylo možné provést změnu zápisu do obchodního rejstříku, o které bylo rozhodnuto usnesením ze dne 5. ledna 2021. Společnosti nebylo žádné rozhodnutí soudu doručeno a podklady, kterými byl návrh odůvodněn, se nezakládají na pravdě a jsou zdánlivé. Žádná valná hromada společnosti, jež by měla na pořadu změnu ve statutárních orgánech společnosti, totiž nebyla řádně svolána a ani se platně neuskutečnila. O žádné takové valné hromadě nebyly navrhovatelka coby jednatelka a osoba ovládající 25% podíl ve společnosti a , Anonymizováno, coby jednatelka společnosti vyrozuměny a ani nebyly požádány o její svolání podle § 187 zákona č. 89/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Podmínky pro její svolání splněny nebyly a tudíž nebyly splněny podmínky ani pro rozhodnutí o změně zápisu. Nicotnost usnesení valné hromady svolané na den 30. prosince 2020 osvědčuje i to, že společníkovi , Anonymizováno, byla pozvánka na ní doručena až dne 4. ledna 2021. Návrh na zápis , Anonymizováno, do obchodního rejstříku společnosti měl být odmítnut i pro absenci souhlasu , Anonymizováno, s tímto zápisem, protože podpis na listině o udělení souhlasu musí být úředně ověřen.6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Podle § 101 odst. 1 z. v. r. zapsaná osoba a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle § 98; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení § 78 odst. 1 tím není dotčeno.8. Podle § 101 odst. 2 z. v. r. osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98; ustanovení § 102 se použije přiměřeně.9. Podle § 86 z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže a) byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna, b) nebyl podán předepsaným způsobem, c) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, d) je nesrozumitelný nebo neurčitý, e) k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech, nebo f) účel zakládané právnické osoby je v rozporu s ustanovením § 145 občanského zákoníku.10. Podle § 88 z. v. r. rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle § 96 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.11. Podle § 120 z. v. r. není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení.12. V poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 24. srpna 2010, sp. zn. 29 Cdo 211/2009 (které je dostupné, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na webových stránkách www.nsoud.cz), formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého je valná hromada nejvyšším orgánem akciové společnosti, který tvoří všichni její akcionáři; schází se na řádných nebo mimořádných jednáních. Z právní úpravy valné hromady v obchodním zákoníku přitom nepochybně vyplývá, že k výkonu působnosti valné hromady není oprávněno jakékoli shromáždění akcionářů akciové společnosti, ale jen takové shromáždění, které splňuje předpoklady stanovené zákonem. Tento závěr lze dovodit z toho, že obchodní zákoník předepisuje postup pro svolání valné hromady, volby jejích orgánů a její vedení a řízení. K tomu, aby mohla valná hromada přijímat rozhodnutí, jejichž přijetí jí zákon svěřuje, je proto - mimo jiné - nezbytné i splnění určitých formálních předpokladů stanovených zákonem. Jedním z takových předpokladů je, aby bylo konkrétní jednání valné hromady řádným způsobem ustaveno, tj. aby bylo řádně svoláno, zahájeno a vedeno. Tento závěr – byť přijatý v poměrech obchodního zákoníku pro akciovou společnost – se obdobně prosadí i ve vztahu k právní úpravě společnosti s ručením omezeným účinné od 1. ledna 2014.13. V recentním usnesení ze dne 22. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 2453/2021, Nejvyšší soud s odkazem na tyto závěry provedl jejich rozvedení tak, že poté, kdy byla valná hromada k tomu oprávněnou osobou včas (tj. před zahájením zasedání) odvolána, nemůže se konat. Jde o obdobnou situaci, jako by valná hromada vůbec nebyla svolána. Sejdou-li se přesto v původně (pozvánkou) určeném termínu a místě společníci, zásadně nepůjde o zasedání valné hromady a na rozhodnutí přijatá v průběhu tohoto setkání nelze hledět jako na rozhodnutí valné hromady. Uvedené však nebrání tomu, aby se v původně určeném termínu a místě (i přes odvolání valné hromady) sešli všichni společníci a prohlásili, že se vzdávají práva na včasné a řádné svolání valné hromady a že zasedání valné hromady i přes její odvolání uskuteční. Neúčast či nesouhlas některého ze společníků však konání odvolané valné hromady vylučuje.14. Z takto vysvětlených závěrů je zřejmé, že usnesení přijaté jedním ze společníků (byť dle obsahu zápisu na valné hromadě), aniž by byla valná hromada