14 Cmo 321/2021-49 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením jmenoval společnosti , Jméno navrhovatelky, . /dále též jen „společnost“/ do funkce druhého jednatele účastníka , Anonymizováno, na dobu, než bude povolán nový jednatel postupem určeným stanovami společnosti [výrok I.] a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení [výrok II.].2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 198 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ tím, že navrhovatelka a) /v době podání návrhu jako jediná navrhovatelka, pozn. odvolacího soudu/ svým návrhem za situace, kdy má společnost toliko jednoho jednatele, požádala o jmenování jednatele druhého, neboť společnost má mít dle stanov jednatele dva a tito mají ve vybraných otázkách jednat společně. Společnost má dva společníky, ovšem shoda na osobě druhého jednatele je mezi nimi nemožná, neboť mezi společníky panují spory. Navrhovatelka a) jako druhého jednatele navrhla účastníka, který se svým jmenováním do funkce vyslovil souhlas.3. Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování z toho, že druhá jednatelka společnosti navrhovatelka b) byla ze své funkce odvolána na valné hromadě konané dne 29. října 2019. Podle pozvánky na valnou hromady byla na den 17. ledna 2020 svolána další valná hromada, kde bylo naopak navrženo jmenování navrhovatelky b) jako jednatelky a odvolání , Anonymizováno, z této funkce. I z dalších případů je zřejmé, že rozpory mezi společníky stále trvají.4. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně dospěl k závěru, že návrh navrhovatelky a) je důvodný. Rozpory ve společnosti trvají a jmenování druhého jednatele je pro fungování společnosti potřebné. Je zřejmé, že tento druhý jednatel nevyhnutelně podpoří stranu , Anonymizováno, , nebo naopak stranu navrhovatelky b). Soudu tak nezbývá, než v této situaci přihlédnout k tomu, že strana , Anonymizováno, přišla s návrhem dříve. Jiné námitky, než že nový jednatel zjevně nevyhovuje navrhovatelce b) coby druhé společnici, soud objektivně nezjistil, a proto návrhu vyhověl. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 a contrario (patrně jde o ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, pozn. odvolacího soudu), kdy navrhovatelka a/ měla ve věci úspěch, ale proti jejímu návrhu nikdo nebrojil.5. Navrhovatelka a) a účastník , Anonymizováno, se vzdali práva na odvolání již při ústním jednání konaném dne 2. srpna 2021.6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala odvolání , Anonymizováno, , navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.7. Odvolatelka napadá usnesení soudu prvního stupně z důvodu, že s ní nebylo jednáno jako s účastnicí řízení. V důsledku nesprávného postupu soudu prvního stupně jí bylo toto právo odňato. Odvolatelka podala dne 6. května 2021 návrh na jmenování druhého jednatele společnosti s návrhem na přerušení řízení a na jmenování procesního opatrovníka. Návrh byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem řádně doručen na jeho elektronickou podatelnu dne 6. května 2021, přičemž doručení návrhu je potvrzeno rovněž ze strany soudu. S ohledem na závěry vyslovené Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 29. listopadu 2018, sp. zn. 27 Cdo 1875/2018, měl soud prvního stupně její návrh, který byl v řadě již druhým návrhem na jmenování druhého jednatele společnosti, posoudit jako přistoupení do řízení zahájeného původním návrhem a i k ní pak přistupovat jako k účastnici řízení. Soud prvního stupně tak nepostupoval, takže odvolatelka se (mimo jiné) nemohla účastnit ústního jednání, které se uskutečnilo 2. srpna 2021. Toto procesní pochybení vyústilo v nesprávné rozhodnutí ve věci samé, neboť soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelkou tvrzeným skutečnostem a navrženým důkazům. Odvolatelka nesouhlasí s navrženou osobou jednatele a sama navrhuje jmenovat do této funkce , tituly před jménem, , narozeného , Anonymizováno, , bytem , adresa, .8. Odvolatelka dodává, že Martin , adresa, není od 8. září 2020 jednatelem společnosti, neboť byl ze své funkce odvolán. Tato skutečnost dosud nebyla zapsána do obchodního rejstříku. Takže návrh podaný dne 2. října 2020 byl podán v době, kdy společnost neměla žádného jednatele. Protože je minimálně sporné, kdo je osobou oprávněnou za společnost jednat, měl by jí být ustanoven procesní opatrovník.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.10. Podle § 198 z. o. k.(1) V případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce anebo jiného ukončení jeho funkce, anebo v případě zániku právnické osoby, která je jednatelem, bez právního nástupce zvolí valná hromada do 1 měsíce nového jednatele.(2) Zanikne-li právnická osoba, která je jednatelem, s právním nástupcem, stává se jednatelem její právní nástupce, nestanoví-li společenská smlouva jinak.(3) Nebude-li jednatel zvolen podle odstavce 1, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.11. Řízení o jmenování jednatele společnosti s ručením omezeným podle § 198 odst. 3 z. o. k. je řízením ve statusové věci právnické osoby ve smyslu § 2 písm. e) z. ř. s., jež lze zahájit pouze na návrh; okruh účastníků se určí podle § 6 odst. 1 z. ř. s., dle něhož je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno [k okruhu účastníků řízení a i k otázce případného zastoupení společnosti procesním opatrovníkem odvolací soud pro stručnost odkazuje na výklad podaný Nejvyšším soudem v již zmíněném usnesení ze dne 29. listopadu 2018, sp. zn. 27 Cdo 1875/2018, uveřejněném pod číslem 94/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen R 94/2019), dostupném též na www.nsoud.cz].12. Z obsahu předloženého spisu se podává návrh navrhovatelky a) na jmenování chybějícího člena statutárního orgánu společnosti doručený soudu prvního stupně dne 5. října 2020. Tomuto návrhu soud prvního stupně napadeným usnesením vyhověl. Odvolatelka požádala soud prvního stupně o doručení řešeného meritorního rozhodnutí se stejnou argumentací, jakou nyní uvádí v odvolání. Současně odvolatelka v žádosti uvedla, že ze shodných důvodů podala u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu pro zmatečnost.13. Z obsahu spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem vedeného pod sp. zn. 72 Cm 17/2021 se podává odvolatelkou zmíněné zamítavé rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost ze dne 30. září 2021, odůvodněné tím, že žalobou napadené usnesení dosud nenabylo právní moci. Usnesení odvolatelka napadla odvoláním, věc je nyní vedena u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cmo 34/2021. Současně ve zmíněném spisu odvolatelka dokládá, že podala u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 6. května 2021 návrh na jmenování člena statutárního orgánu společnosti společně s návrhem na přerušení řízení a jmenování procesního opatrovníka; doručení návrhu je potvrzeno zprávou elektronické podatelny zmíněného soudu z téhož dne.14. Odvolatelka správně poukazuje na judikaturní závěr vyjádřený Nejvyšším soudem v R 94/2019, podle něhož „Další návrh na jmenování jednatele soudem, podaný osobou odlišnou od původního navrhovatele ohledně téže společnosti a téhož skutkového stavu před pravomocným skončením řízení o původním návrhu, je nutno považovat za přistoupení do řízení zahájeného tímto původním návrhem.“. Ve světle tohoto závěru, od něhož odvolací soud nemá důvod se v poměrech projednávané věci odchýlit, nelze jinak, než přitakat odvolatelce, že soud prvního stupně pochybil, když takto nepostupoval, nezohlednil relevantním způsobem podání v řadě druhého návrhu na jmenování jednatele společnosti dne 6. května 2021 včetně toho, že s odvolatelkou nejednal jako s účastnicí řízení v postavení další navrhovatelky.15. Už jen pro posledně zmíněné pochybení, které představuje vadu řízení, k níž je odvolací soud povinen dle § 212a odst. 5 věty první in fine ve spojení s § 229 odst. 3 o. s. ř. přihlédnout bez dalšího, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.16. V dalším řízení soud prvního stupně bude postupovat podle výše předestřeného judikaturního závěru včetně toho, že bude s odvolatelkou jednat jako s účastníkem řízení v postavení další navrhovatelky, věc znovu projedná a znovu o předmětném nároku rozhodne.17. Soud prvního stupně je podle § 226 odst. 1 o. s. ř. vázán právním názorem odvolacího soudu.