14 Cmo 35/2022-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „návrh na zápis změn ze dne 13. ledna 2022 pod Fj 18312/2022/MSPH se odmítá“ (výrok I.), „navrhovateli se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč po právní moci tohoto usnesení prostřednictvím účtárny zdejšího soudu“ (výrok II.) a „navrhovateli se ukládá, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo účtu nebo adresu, na kterou má být vrácen soudní poplatek“.2. Usnesení odůvodnil soud prvního stupně tím, že společnost se návrhem došlým soudu dne 13. ledna 2022 domáhala zápisu změny v obchodním rejstříku spočívající ve změně jejího sídla. Výzvou ze dne 14. ledna 2022 byla společnost vyzvána k doložení stejnopisu návrhu na zápis této změny (zaslanému z datové schránky společnosti), který bude za společnost podán jednatelem (nikoliv společníkem), a dále dokladu na sídlo společnosti – originálu nebo úředně ověřené kopie písemného souhlasu majitele objektu s jeho umístěním na adrese navrhované k zápisu s jeho úředně ověřeným podpisem dle § 14 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“). Společnost na výzvu zaslala řádný návrh na zápis změny sídla společnosti, písemné souhlasy majitelů objektu byly zaslány z datových schránek , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , aniž by však obsahovaly jejich úředně ověřené podpisy. S odkazem na § 86 písm. e) z. v. r. byl proto návrh odmítnut. O vrácení soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.3. Proti výrokům I. a II. usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.).4. Společnost nesouhlasí s tvrzením, že nebyl doložen požadovaný písemný souhlas majitele objektu s jeho úředně ověřeným podpisem. Tento požadavek byl podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „z. o. u.“), naplněn tím, že písemný souhlas s úředně ověřeným podpisem byl učiněn z datových schránek majitelů objektu (, Anonymizováno, a , Anonymizováno, ), v němž se má sídlo společnosti umístit, spolu s doložením elektronického výpisu z katastru nemovitostí prokazujícím, že jsou majiteli objektu.5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 14 odst. 1 z. v. r. navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.7. Podle § 14 odst. 2 z. v. r. k doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.8. Podle § 18 odst. 1 z. o. u. fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky.9. Podle § 18 odst. 2 z. o. u. úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.10. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování) /dále jen „z. o. o.“/, legalizací se ověřuje, že žadatel před ověřující osobou a) listinu vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní, nebo b) elektronický podpis na dokumentu v elektronické podobě uznal za vlastní.11. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.12. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Je skutečností, že písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, ve které má být umístěno zapisované sídlo společnosti, musí obsahovat jeho úředně ověřený podpis (§ 14 odst. 1, 2 z. v. r.).14. Společnost se však mýlí, dovozuje-li, že úřední ověření podpisu (vyžadované v § 14 odst. 2 z. v. r.) má stejné účinky jako úkon učiněný prostřednictvím datové schránky (§ 18 odst. 1, 2 z. o. u.). Z dikce § 18 odst. 2 z. o. u., jehož použití se společnost dovolává, totiž zřetelně vyplývá, že úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Neboli, má stejné účinky jako běžný podpis jednajícího ve smyslu § 561 odst. 1 o. z., nemá však náležitosti (účinky) úředně ověřeného podpisu, který představuje dodatečnou (speciální) formu stanovenou zákonem (§ 559 o. z.). Úřední ověření podpisu (legalizace), jejímž účelem je zvýšit právní jistotu účastníků a třetích osob, je upraveno v § 10 odst. 1 a násl. z. o. o., čemuž úkon učiněný dle § 18 odst. 2 z. o. u. neodpovídá.15. Uplatněná námitka společnosti proto neobstojí. Soudu prvního stupně nelze vytknout ani jiné pochybení. Po zjištění posuzovaného nedostatku společnost řádně vyzval postupem podle § 88 z. v. r. k jeho odstranění, společnost tak však neučinila, a proto je odmítnutí návrhu podle § 86 písm. e) z. v. r. odůvodněné a správné. Správný je i výrok o vrácení soudního poplatku.16. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle § 219 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.17. Jelikož je odvolací řízení vedeno toliko za účasti společnosti, nepřichází pojmově v úvahu rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky.