14 Cmo 98/2022-271 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným rozsudkem určil, že žalobce je členem 2. žalovaného a nájemcem bytu č. 4 o velikosti 2 + 1 v 1. nadzemním podlaží a sklepní koje č. 4, vše v bytovém domě 04 na adrese , adresa, v podílovém spoluvlastnictví 2. a 3. žalovaného (výrok I.) a žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení v částce 55 681 Kč na účet , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (výrok II.).2. Soud prvního stupně konstatoval, že ve věci rozhodoval poté, co odvolací soud usnesením ze dne 11. května 2021, č. j. 14 Cmo 220/2020-159, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, s odůvodněním, že žalobce má na požadovaném určení právní zájem a že závěr o tom, že Dohoda o převodu družstevního podílu uzavřená mezi žalobcem a 1. žalovanou dne 2. února 2016 (dále též jen „předmětná dohoda“) je platným právním jednáním, je závěrem předčasným. Tvrdí-li žalobce, že převod byl sjednán jako úplatné právní jednání a cena sjednána nebyla, zatímco 1. žalovaná tvrdí, že cena sjednána byla, bylo povinností 1. žalované mimo jiné tvrdit k tomu rozhodné skutečnosti a označit důkazy k jeho prokázání, tedy jaká konkrétní cena byla za převod mezi účastníky předmětné dohody sjednána, popřípadě jaký byl sjednán způsob jejího určení. Soud prvního stupně proto poskytl 1. žalované poučení dle § 118a odst. 1,3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“ ), k tomu, aby uvedla, jaká cena za převod byla sjednána, popř. způsob určení této ceny, ta však skutková tvrzení dostatečně nedotvrdila, pokud jde o konkretizaci této ceny. 1. žalovaná tvrdí, že cena za převod družstevního podílu činí 1 273 756 Kč, z toho část ve výši 1 000 000 Kč měla být uhrazena svědkem , Anonymizováno, a část ve výši 273 756 Kč (anuita včetně příslušenství‚ 84 splátek po 3 259 Kč) měla být zaplacena 1. žalovanou za žalobce družstvu. Soud prvního stupně proto uzavřel, že mezi žalobcem a 1. žalovanou byla uzavřena předmětná dohoda jako úplatný převod, konkrétní cena však sjednána nebyla, což činí tuto dohodu neplatnou pro absenci podstatné náležitosti.3. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jejich výši určil v částce 55 681 Kč, která sestává z částky 2x 2 000 Kč za soudní poplatek (soudní poplatek za žalobu, soudní poplatek za odvolání), z nákladů za právní zastoupení za 1. řízení před soudem prvního stupně, a to za 8 úkonů právní služby po 2 500 Kč a 8x 300 Kč za tzv. režijní paušál, z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 12 půlhodin po 100 Kč, z hotových výdajů advokáta stran ústních jednání soudu v částce 4 059 Kč a z připočtené částky 21 % DPH k těmto částkám, vyjma soudního poplatku. Za řízení před odvolacím soudem náklady sestávají z 1 úkonu právní služby v částce 2 500 Kč, l tzv. režijního paušálu ve výši 300 Kč a z připočtené částky 21 % DPH. Za další řízení před soudem prvního stupně pak náklady sestávají z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby po 2 500 Kč, 3x 300 Kč za tzv. režijní paušál, náhrady za promeškaný čas ve výši 800 Kč, cestovného ve výši 3 053 Kč a k tomu připočtené částky 21 % DPH.4. Proti rozsudku podala odvolání 1. žalovaná. Navrhuje změnu rozsudku, aby byla žaloba zamítnuta.5. 1. žalovaná namítá, že dotvrdila skutková tvrzení své obrany, pokud jde o konkretizaci kupní ceny, když uvedla, že cena za převod podílu činí 1 273 756 Kč, z toho část ve výši 1 000 000 Kč měla být uhrazena svědkem , Anonymizováno, a část ve výši 273 756 Kč měla být zaplacena 1. žalovanou. Soudem uložená povinnost konkretizovat kupní cenu tak byla splněna. O uzavření předmětné dohody probíhala jednání mezi ní a žalobcem prostřednictvím svědka , Anonymizováno, , což tvrdí konsistentně od počátku řízení. Žalobce nečiní sporným, že jednal o uzavření smlouvy s 1. žalovanou, čímž se však nalézací soudy vůbec nezabývaly. Svědek , Anonymizováno, vstupoval ve vztahu mezi stranami smlouvy jako svého druhu příkazník. 1. žalovaná akceptovala, že 1 000 000 Kč zaplatí žalobci svědek , Anonymizováno, v rámci vypořádání zaniklého společného jmění manželů 1. žalované a tohoto svědka, přičemž jde o ujednání, které zákon nezakazuje a je nepochybně přípustné. 1. žalovaná dále podrobně popisuje, z jakých důvodů se nemůže ztotožnit s výhradami odvolacího soudu k jejím procesním tvrzením a podáním. Pokud by soud dovodil, že 1. žalovaná neprokázala existenci platného ujednání o ceně, uplatní se § 1792 odst. 1 a § 2085 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”). Podle § 1732 o. z. mezi podstatné náležitosti smlouvy nepatří cena, kterou tak nabídka na její uzavření obsahovat nemusí. Právní úprava pak preferuje takový výklad smlouvy, aby i v případě, že opomenutím není kupní cena sjednána, byla smlouva i nadále platnou, což 1. žalovaná podrobněji odůvodňuje. Uzavření předmětné dohody navrhl žalobce dne 25. ledna 2016, kdy prostřednictvím svědka , Anonymizováno, předal 1. žalované návrh na její uzavření, a to z části v písemné formě s tím, že obsah návrhu vyplývá z písemné dohody o převodu družstevního podílu a ze smlouvy o přidělení družstevní jednotky, a z části v ústní formě reprodukované svědkem , Anonymizováno, , spočívající v tom, že za prodej družstevního podílu, se kterým je spojeno právo užívat byt č. 4, doplatí 84 splátek po 3 259 Kč a dále 1 000 000 Kč, kterou přislíbil za žalovanou uhradit tento svědek. Návrh došel do dispozice 1. žalované zřejmě dne 25. ledna 2016, kdy jej podepsala, dne 30. ledna 2016 nechala ověřit svůj podpis a pak dohodu spolu s dalšími dokumenty předala svědkovi , Anonymizováno, k dalším opatřením. Ten je předal žalobci, jenž jí dne 2. února 2016 podepsal. Celé transakce byly realizovány z iniciativy svědka , Anonymizováno, .6. Jen proti výroku II. rozsudku o nákladech řízení podal odvolání 2. žalovaný. Navrhuje změnu výroku, že žalobce a 2. žalovaný nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení.7. 2. žalovaný namítá, že soud prvního stupně měl postupovat podle § 143 o. s. ř., protože svým chováním nezavdal příčinu k podání žaloby. 2. žalovaný podle § 736 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, byl omezen na zkoumání toho, zda 1. žalovaná splňuje podmínky pro přijetí za člena bytového družstva a zda a kdy mu byla doručena účinná smlouva o převodu družstevního podílu, eventuálně prohlášení žalobce a 1. žalované o uzavření takové smlouvy. 2. žalovaný u 1. žalované neshledal nedostatek podmínek pro přijetí za člena družstva, což blíže odůvodňuje. Samotná vědomost družstva o přesné výši kupní ceny není nezbytná pro to, aby nastaly účinky převodu družstevního podílu. Z předmětné dohody vyplývá, že návrh na její uzavření byl učiněn písemně 1. žalovanou, což vyplývá z ověřovacích doložek pro legalizaci.8. Proti rozsudku podal odvolání i 3. žalovaný. Navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně, nebo jeho změnu a zamítnutí žaloby.9. 3. žalovaný namítá, že z tvrzení 1. žalované jednoznačně vyplývá konkrétní částka, i to, že byla sjednána mezi ní a žalobcem. Uzavření předmětné dohody prostřednictvím svědka , Anonymizováno, je možné, protože institut zprostředkování je při uzavírání smluv institutem běžně užívaným. Pokud se svědek , Anonymizováno, zavázal uhradit část sjednané ceny ve výši 1 000 000 Kč namísto 1. žalované, lze to přirovnat k převzetí či přistoupení dluhu. Problém není ani v tom, že částka ve výši 1 000 000 měla být uhrazena přímo žalobci a zbývající část dohodnuté ceny na účet družstva. Ve vztahu k výroku II. rozsudku 3. žalovaný namítá, že sice vlastní v podílovém spoluvlastnictví s 2. žalovaným bytový dům č. p. , Anonymizováno, , v obci a katastrálním území , adresa, , v němž se nachází byt, který je předmětem žaloby, avšak při uzavírání nájemních smluv je zastoupený a s převodem pouze vydal souhlas. Vzniklou situaci žádným způsobem nezapříčinil a jeho účast v řízení je dána pouze výkladovou praxí, když žaloba musí v řízení o určení členství v družstvu směřovat vůči všem subjektům, jejichž práva mohou být tímto určením dotčena a kteří žalobci toto právo upírají. Existují zde tedy důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o. s. ř. a v případě neúspěchu žalované strany by neměla být žalobci přiznána náhrada nákladů řízení proti 3. žalovanému. Je to 3. žalovaný, má v souladu s § 143 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci. U sjednávání předmětné dohody 3. žalovaný nebyl a veškeré jemu známé informace získal až na základě jejího předložení v písemné formě.10. Žalobce odvolání nepokládá za důvodná. Navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.11. Žalobce uvádí, že soud prvního stupně správně reagoval na tvrzení přednesená 1. žalovanou o údajně nové výši kupní ceny za převod ve výši 1 273 756 Kč, správně jí poučil a vyzval k doplnění důkazů, na což 1. žalovaná dostatečně nereagovala, čímž nesplnila svojí obligatorní povinnost unést důkazní břemeno stran svého