19 Cmo 55/2022-154 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Návrh na nařízení předběžného opatření, aby , Jméno advokáta B, , dat. nar. , Datum narození advokáta B, , bytem , Adresa advokáta B, , je povinen zdržet se výkonu funkce předsedy představenstva společnosti , Jméno advokáta F, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , a to do doby pravomocného rozhodnutí o návrhu na vyloučení , Jméno advokáta U, z funkce člena statutárního orgánu obchodních korporací projednávaného v řízení sp. zn. 68 Cm 46/2022, se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Navrhovatel je povinen zaplatit soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, a to a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.“2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že návrh na nařízení předběžného opatření, podaný v řízení v dané věci, se opíral o tvrzení, že , Jméno advokáta B, se dopouští závažných pochybení při výkonu funkce. Pochybení souvisí s doplácením daní týkajících se pivovarských společností. Dále se v návrhu praví, že dozorčí rada společnosti , Jméno advokáta F, . podala za , Jméno advokáta F, . proti , Anonymizováno, obdobnou žalobu.3. Soud v odstavci 2 odůvodnění vymezil další tvrzení navrhovatele, obsažená v jeho návrhu na nařízení předběžného opatření tak, že „navrhovatel poukazuje na skutečnost, že obdržel dopis představenstva společnosti , Jméno advokáta F, . datovaný 22. 7. 2022, podepsaný , Anonymizováno, , jenž obsahuje návrhy rozhodnutí valné hromady společnosti , Jméno advokáta F, . Podle návrhu představenstva se má mj. hlasovat o tom, zda má společnost , Jméno advokáta F, . zaplatit poplatek za žalobu na náhradu škody ve výši 207.258.500 Kč, kterou proti , Anonymizováno, údajně podala dozorčí rada; rovněž se má hlasovat o zaplacení poplatku za další dvě žaloby údajně podané dozorčí radou , Jméno advokáta F, . na náhradu škody proti dalším dvěma osobám, přičemž jednou z nich je , tituly před jménem, , adresa, /aktuálně člen dozorčí rady , Jméno advokáta F, ., dříve člen představenstva/. Má se tedy hlasovat o třech žalobách dozorčí rady podaných proti třem různým osobám, přičemž každá žaloba je na částku 207.258.500 Kč, a v souvislosti s těmito žalobami má jít o otázku, zda se mají platit tři soudní poplatky, každý ve výši cca 3,6 mil. Kč. Navrhovatel poukázal na jednoznačný střet zájmů , Jméno advokáta U, se zájmy společnosti , Jméno advokáta F, . s tím, že na jedné straně mu hrozí soudní uložení povinnosti zaplatit 207.258.500 Kč s příslušenstvím a na straně druhé se obrací na akcionáře s návrhem na rozhodnutí per rollam ohledně té samé soudní věci, přičemž podklady, podobu onoho návrhu a způsob hlasování určil z titulu své funkce on sám. Navrhovatel dospěl k tomu, že tento střet zájmů má logické vyústění v návrhu představenstva, který je neurčitý a nedostatečně podložený - je ve zjevném rozporu s § 418 odst. 2 písm. c/ ZOK. V návrhu představenstva se nejen potenciální, ale existující střet zájmů konkrétně projevuje už tím, že se navrhuje hlasování per rollam, což je v daném případě způsob naprosto nevhodný, potlačující práva akcionářů /… bod 13.f/, navíc jde o návrh zcela nedostatečně podložený /viz výše bod 13.b/, neurčitý/… bod 13./ opožděný /… bod 13.d/ a představuje pokus o ovlivnění akcionářů skrze osočování navrhovatele /… bod 13.e/ ze strany , Jméno advokáta U, jako osoby, které se má týkat hlasování. Absence oznámení o možném střetu představuje jednoznačné a závažné porušení , Jméno advokáta U, při výkonu jeho funkce.“4. V odůvodnění rozhodnutí soud dále odkázal na související právní úpravu a uvedl, že „návrhu na vydání předběžného opatření možné vyhovět jen tehdy, pokud navrhovatel prokáže potřebu zatímní úpravy poměru účastníků a současně osvědčí skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Tyto skutečnosti jsou osvědčeny tehdy, pokud se jeví alespoň jako pravděpodobné.“5. V dané souvislosti soud uvedl, že předběžné opatření je svou povahou prozatímním rozhodnutím a nesmí předjímat rozhodnutí ve věci samé. V daném případě však je navržené předběžné opatření formulováno nepřípustným způsobem, kdy šíří svého zásahu do poměrů obchodní korporace nedovoleně přebírá roli meritorního rozhodnutí. Návrh postrádá alespoň druhový výčet jednání, jehož se má , Jméno advokáta B, zdržet. Z obecné formulace i z vylíčení skutkového stavu se pouze podává, že svou funkci nemá vykonávat v rámci dotčené korporace vůbec. Návrh navíc neobsahuje popis činností vztažených k jednotlivým skutkovým tvrzením obsaženým v návrhu.6. Ve vztahu k osvědčení nároku, jako jednomu ze základních předpokladů pro vyhovění návrhu soud v odstavci 8 odůvodnění uvedl: „Soud uvádí také další důvody, pro něž shledává zásah do vnitřních poměrů funkční obchodní společnosti v daném případě za problematický. Hlavním navrhovatelem udaným důvodem, jenž má ospravedlnit jím zvolený charakter předběžného opatření, je tzv. střet zájmů v osobě účastníka , Jméno advokáta U, - jeho vlastních zájmů a zájmů společnosti, representovaný událostmi, které zakládají samostatný žalobní nárok. U vědomí toho, že navrhovatel tento materiální nedostatek argumentačně opírá především o formální pochybení orgánu dotčené společnosti /neurčitost, nepodloženost, opožděnost návrhu představenstva ze dne 3. 8. 2022 při nevhodné formě hlasování/, soud zdůrazňuje, že jsou způsobilá stát se předměty zvláštních /úžeji konstruovaných/ řízení a eventuálně v jejich rámci vydaných předběžných opatření, jako je tomu např. v řízení o nicotnosti, neplatnosti rozhodnutí valné hromady, nehledě na to, že o téže materii, tj. o nesprávném postupu při doplácení daní týkajících se tzv. pivovarských společností, již navrhovatel podal /jak tvrdil i osvědčil/ v zájmu společnosti , Jméno advokáta F, . žalobu o náhradu škody způsobenou porušením péče řádného hospodáře.“7. Soud v daném směru /v odstavci 9 shrnul/, že „z vylíčení skutkového stavu se podává, že žalobce má k dispozici jiné vhodnější prostředky /např. vážící se k již zahájenému řízení, anebo s vazbou na budoucí řízení, kde okruh osob není výslovně limitován a právo podat návrh není omezeno žádnou lhůtou/, které nevedou k tak intenzivnímu zásahu do vnitřních poměrů společnosti, natož ještě formou prozatímního, tj. důkazně nerigorizovaného, rozhodnutí.“8. Dále soud v odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na možnost, že by délka řízení přesáhla 3 roky, a tedy by zatímní úprava v podobě navrženého předběžného opatření byla přísnější restrikcí, „nežli jakou, coby důsledek pravomocného meritorního rozhodnutí, dovoluje přijmout zákon.“ Soud doplnil, že „tento předběžný zákaz kopírující svou podstatou rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu dle ust. § 63 odst. 1 z.o.k. dokonce přesáhnout toto právní normou stanovené maximální časové rozpětí.“9. V odstavci 11 odůvodnění rozhodnutí soud výslovně akcentoval hledisko proporcionality, a akcentoval rovněž hledisko minimalizace zásahu státu do sféry obchodních korporací a zdůraznil, že „není zajisté úmyslem zákonodárce, aby zřídil v podobě předběžného opatření rozsah práv jednomu z účastníků zjevně překračující rozsah oprávnění daný zákonem v řízení o neplatnosti, s nímž se argumentace v návrhu na nařízení předběžného opatření ponejvíce shoduje.“10. V odstavci 12 odůvodnění uvedl: „V neposlední řadě pak soud poukazuje krom převahy formálních nedostatků v popisu jednání , Jméno advokáta U, na to, že i materiální důvody pro nařízení předběžného jsou oproti žalobě na náhradu škody spíše podpůrného charakteru, přičemž úzká výseč věcné kritiky chování , Jméno advokáta U, ve funkci statutárního orgánu se soustřeďuje převážně okolo nesprávností návrhu představenstva ze dne 22. 7. 2022, s jehož nedostatky souvisejí v prvé řadě typově jiná řízení. Navrhovatel krom těchto pochybení dále poukazuje na reálné nebezpečí ovlivnění akcionářů, u kterých však - jakožto u osob participujících kvalifikovanou formou na podnikání - nutno předpokládat obvykle právní vědomí rolového minima a minimálně pak v souladu s ustanovením § 4 o.z. /není-li prokázán opak/ rozum průměrného člověka se schopností užívat jej s běžnou péčí a opatrností na pozadí zásady poctivosti a zákonnosti.“11. Soud návrh zamítl, přičemž dále podotkl: „Pokud by , Jméno advokáta B, jednal ke škodě společnosti a ve svém jednání pokračoval, zakládá tím pro sebe následek v podobě odpovědnosti za porušení loajality a péče řádného hospodáře vůči konkrétní obchodní společnosti.“12. Ve vztahu k bodu II. výroku soud odkázal na ustanovení § 4 odst. 1 písm. h/ zákona č. 549/1991 Sb. ve spojení s položkou 5 Sazebníku poplatků tohoto zákona.13. Ve včas podaném odvolání, učiněném podáním, datovaným dnem 5. 9. 2022, navrhovatel navrhoval změnu rozhodnutí soudu prvního stupně ve smyslu vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření.14. Ve svém odvolání navrhovatel vyjádřil přesvědčení o tom, že v řízení dle ustanovení § 63 zákona č. 90/2012 Sb. lze předběžným opatřením uložit zdržet se v