2 Cmo 127/2022-102 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením zamítl soud prvního stupně námitku nedostatku pravomoci soudů v této věci, jak ji vznesl žalovaný. Uvedl, že žalobce uplatnil v této věci nárok na zaplacení směnečných pohledávek z nezaplacené směnky, kterou vystavil žalovaný dne 7. 5. 2019 a která byla na žalobce převedena rubopisem. Žalobě soud vyhověl směnečným platebním rozkazem, proti kterému podal žalovaný včasné námitky, kde také namítal nedostatek pravomoci soudů. Jako důvod uvedl, že se jedná o zajišťovací směnku ke smlouvě o zápůjčce. Součástí této smlouvy je rozhodčí doložka, podle které všechny spory ze smlouvy o zápůjčce i v souvislosti s ní budou rozhodovány u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Žalobce tomu oponoval poukazem na to, že k indosaci směnky došlo ještě před její splatností, a to v dubnu 2020. Žalobce proto nabyl práva ze směnky originálně, není právním nástupcem indosatáře. Není proto účasten ani smlouvy o zápůjčce a ani rozhodčí doložky, která jej proto neváže.2. Soud prvního stupně vyslechl k otázce indosace směnky žalobce a remitenta směnky Michala Dědka, kteří shodně uvedli, že směnka byla převedena v souvislosti s převodem obchodního podílu ve společnosti , Anonymizováno, . z remitenta směnky na žalobce právě v dubnu 2020. Převod tohoto obchodního podílu z , Anonymizováno, na společnost , Anonymizováno, je potvrzen notářským zápisem ze dne 21. 4. 2020.3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce nabyl práva ze směnky originálně. Vyšel z domněnky, jak ta vyplývá z čl. I. § 20 odst. 2 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, že nedatované rubopisy byly na směnku vyznačeny před uplynutím lhůty k protestu směnky. Jedná se o domněnku vyvratitelnou, nebylo však prokázáno, že k indosaci sporné směnky došlo ještě před její splatností, to je před 30. 9. 2020. Žalobce proto nevstoupil do práv a povinností převodce směnky, nestal se účastníkem smlouvy o zápůjčce, a tedy není ani účasten rozhodčí doložky, kterou tato smlouva obsahuje.4. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhuje jeho změnu tak, že řízení bude zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu anebo bude zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaný předně, jak to činil již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vyjadřuje názor, že sporná směnka byla převedena bez skutečné vůle k převodu, jednalo se tak simulované jednání, které podle § 551 o. z., z toho důvodu skutečným jednáním není a nemůže proto způsobit žádné právní následky. Dále poukazuje na předpis čl. I. § 17 zákona směnečného a šekového s tím, že důvodem převodu směnky na žalobce, který jednal vědomě ke škodě dlužníka, je zkrátit žalovaného na možnosti jeho obrany.5. Ohledně simulace převodu uvádí, že uplatnění práva ze směnky v tomto řízení je vedeno snahou oslabit postavení žalovaného v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, , ve kterém v pozici žalobce uplatňuje nároky proti remitentovi sporné směnky , Anonymizováno, . Nebylo prokázáno, že k indosaci směnky došlo v rámci vypořádání v souvislosti s převodem obchodního podílu ve společnosti , Anonymizováno, . ze žalobce na společnost , Anonymizováno, . dne 21. 4. 2020. Poukazuje na nejasnosti v soudem provedených výpovědích ohledně stanovení kupní ceny. Považuje za nevěrohodná vysvětlení vyslýchaných ohledně toho, proč sporná směnka nebyla při zpětném prodeji obchodního podílu, ke kterému došlo dne 14. 1. 2021, také zpětně převedena.6. Pokud jde o použití ustanovení čl. I. § 17 zákona směnečného a šekového vyjadřuje názor, že mezi kauzální námitky, které při splnění stanovených podmínek tento předpis umožňuje proti indosantu směnky, patří i námitka nedostatku pravomoci soudu v této věci s ohledem na rozhodčí doložku. Soud prvního stupně z tohoto pohledu se důsledky posledně uvedeného ustanovení nezabýval.7. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhuje potvrzení napadeného usnesení. Předně považuje odvolání žalovaného za nepřípustné. Domnívá se, že rozhodčí smlouva je překážkou řízení, kterou soud zkoumá kdykoliv za řízení. Proto se jedná v případě napadeného usnesení o rozhodnutí, kterým se upravuje průběh řízení, a proto není proti němu odvolání přípustné. Na podporu poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2019, spisové značky 30 Cdo 3853/2017, ze kterého obsáhle cituje. Shodně se svým stanoviskem zastávaným již před soudem prvního stupně dovozuje, že směnka byla indosována před její splatnosti a indosace má proto účinky originálního nabývání práv ze směnky a žalobce jako nabyvatel směnky nevěděl při nabývání směnky nic o vztazích mezi , Anonymizováno, a žalovaným. Proto na něho nepřechází ani účastenství v rozhodčí smlouvě. Zde se odvolává na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, spisové značky 29 Cdo 3309/2015. Nevidí ani žádnou souvislost s neskončeným řízením u Okresního soudu v , adresa, , které je vedeno pod spisovou značkou 307 C 3/2021, kde žalobcem není žalovaný v této věci, nýbrž společnost , Anonymizováno, , která uplatňuje proti , Anonymizováno, nárok na zaplacení 2 000 000 Kč. Nejsou dány žádné okolnosti, pro které by byly případné kauzální námitky žalovaného vůči žalobci přípustné.8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].9. Na prvém místě je nutné vyjasnit, zda je odvolání žalovaného přípustné. Především je nutno v této souvislosti konstatovat, že nároky, které lze obecně, typově projednat v rozhodčím řízení, mohou být vždy také předloženy k projednání a rozhodnutí soudu. Neexistuje typ žaloby, která by byla vyhrazena pouze rozhodčímu řízení a kterou by nemohl projednat také soud.10. Z toho také vychází předpis § 106 o. s. ř., ze kterého jednoznačně vyplývá, že soud sám nikdy ze své úřední povinnosti nezkoumá, zda ohledně konkrétního u soudu uplatněného nároku je nebo není uzavřena rozhodčí smlouva. K tomu je nezbytná námitka účastníka řízení, která navíc musí být uplatněna nejpozději při prvním úkonu ve věci samé. Později soud k této námitce vůbec přihlížet nemůže. Je tedy vždy představitelné, že účastníci řízení se rozhodčí smlouvy nedovolají vůbec anebo opožděně a potom soud věc bez dalšího projedná a rozhodne o ní. Konečně i v případě, kdy je taková námitka uplatněna důvodně a včas, mohou do skončení řízení před soudem jeho účastníci vždy shodně prohlásit, že na rozhodčí smlouvě netrvají a nechat proběhnout běžné soudní řízení. Tedy existence platné rozhodčí smlouvy nepředstavuje nikdy neodstranitelnou překážku občanského soudního řízení. Nedovolají-li se rozhodčí smlouvy účastníci konkrétního řízení, nejde o překážu řízení vůbec. Tím méně se jedná o překážku, kterou by měl soud zkoumat z úřední povinnosti a přihlédnout k ní kdykoliv za řízení. Je zde tedy kvalitativně jiná situace od případů, kdy je rozhodování o některých otázkách zákonem vyloučeno z působnosti soudů a je svěřeno jiným orgánům, nebo od případů, kdy je dána výlučná pravomoc soudů jiných států. Proto je odkaz žalobce na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2019, spisové značky 30 Cdo 3853/2017 nepřípadný. Zde se právě řeší problém překážek řízení, které je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti a ke kterým je povinen přihlédnout kdykoliv za řízení bez ohledu na to, jak a kdy vyjdou najevo. Odvolání je zde ostatně nelogické, když v jiné souvislosti poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, spisové značky 29 Cdo 3309/2015, ve kterém se dovolací soud zabývá právě aplikací § 106 o. s. ř. Bylo-li to možné zkoumat použití § 106 o. s. ř. v dovolacím řízení, musel se tím před tím zabývat soud odvolací. Konečně soud, jestliže zastavuje řízení z důvodu rozhodčí smlouvy, činí tak vždy k návrhu, k námitce některého účastníka řízení, nikdy v úřední povinnosti bez takového návrhu.11. Ustanovení § 106 o. s. ř. respektuje plně především ústavní právo na ochranu subjektivních práv fyzických i právnických osob podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod prostřednictvím soudní moci. Respektuje také smluvní volnost účastníků právních vztahů svěřit za zákonných podmínek uplatnění těchto práv rozhodčímu řízení, jehož pravomocná rozhodnutí jsou také prostřednictvím soudní moci státem vykonatelná. Současně však také respektuje právo smluvních stran rozhodčí smlouvy s touto disponovat včetně práva vzdát se postupu podle této smlouvy. To je možné jak mlčky, neuplatněním námitky, tak i výslovným shodným prohlášením účastníků řízení.12. Odvolání je proto v této věci přípustné a proto bylo odvolacím soudem věcně projednané.13. Z obsahu spisu vyplývá, že nároky v této věci jsou uplatněny z vlastní směnky vystavené žalovaným dne 7. 5. 2019 na řad , Anonymizováno, . Směnka na 3 000 000 Kč je splatná 30. 9. 2020. Směnka je opatřena nedatovaným rubopisem, kterým uvedený remitent směnky tuto převádí na žalobce. Soud žalobě vyhověl směnečným platebním rozkazem ze dne 29. 10. 2021, č. j. 49 Cm 148/2021. Proti tomuto ro