2 Cmo 183/2021-315 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně uložil žalovanému pořádkovou pokutu ve výši 5 000 Kč za neomluvenou neúčast na jednání konaném dne 15. 1. 2021 a dále pořádkovou pokutu ve výši 5 000 Kč za neomluvenou neúčast na jednání konaném dne 27. 1. 2021. V odůvodnění usnesení uvedl, že žalovaný ve vyjádřeních ze dne 4. 11. 2019 a 25. 1. 2021 navrhl svůj účastnický výslech. Jednání ve věci nařídil soud prvního stupně nejprve na den 6. 10. 2020. Toto jednání bylo odročeno s ohledem na zdravotní stav žalovaného. Následující jednání nařízené na 6. 1. 2021 bylo odročeno pro kolizi s jednáním u Krajského soudu v Praze, kde zástupce žalovaného rovněž zastupuje. Na jednání nařízené na 15. 1. 2021 se dostavil substituční zástupce žalovaného, který ho omluvil z důvodu pracovního vytížení. Na jednání nařízené na 27. 1. 2021 se žalovaný opět nedostavil s tím, že se musí nezbytně účastnit pohřbu , Anonymizováno, , protože je druhem vnučky zemřelého. Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaný, přestože sám navrhoval svůj účastnický výslech, se opakovaně a bez řádné omluvy nedostavoval k nařízeným jednáním. Dostatečně ani neuvedl, kde je zaměstnán a jakou činnost vyvíjel dne 15. 1. 2021. V souvislosti s tvrzenou účastí na pohřbu soud prvního stupně poukázal na to, že smuteční oznámení uvádí jmenovitě deset příbuzných zemřelého a neadresně mluví o dalších příbuzných. S ohledem na osoby nutné k ukládání do hrobu, které bylo součástí smutečního obřadu, se nemohl žalovaný účastnit, když platila omezení v souvislosti s pandemií koronaviru. Nebylo ani doloženo, že zdravotní stav družky žalovaného vyžadoval, aby jí žalovaný poskytoval osobní podporu. V této souvislosti také poukázal na to, že zástupce žalovaného ho označil za rizikovou osobu z hlediska pandemie, se kterou se z preventivních důvodů nemůže setkat a získat o ní potřebné důkazy. Vzhledem k tomu, že neúčastí na uvedených jednáních žalovaný ztěžoval postup řízení, přistoupil soud prvního stupně k pořádkovému opatření podle ustanovení § 53 o. s. ř.2. Proti usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho zrušení a vrácení zaplacené částky 10 000 Kč prostřednictvím soudu prvního stupně. K neúčasti na jednání konaném dne 15. 1. 2021 uvedl, že jeho zástupce se k tomuto jednání omluvil z důvodu nařízené karantény, což řádně doložil. Až v den konání jednání se podařilo zajistit substituční zastoupení. Žalovaný se bez zástupce, který je s věcí seznámen, nechtěl sám ujmout obrany svých práv. Dále v této době byl stále obchodním zástupcem společnosti , Anonymizováno, a z této pozice mu vyplývaly jisté pracovní povinnosti. Žalovaný také nebyl na toto jednání obeslán. Není-li účastník řízení přímo předvolán na určité jednání, postačuje podle zaběhlé soudní praxe, když se dostaví pouze jeho zástupce. Co se týká jednání konaného dne 27. 1. 2021, žalovaný uvedl, že se dne 20. 1. 2021 dozvěděl, že jeho tehdejší družce , Anonymizováno, zemřel dědeček. Pohřeb zesnulého byl stanoven právě na den 27. 1. 2021. Vzhledem k psychickému stavu jmenované a samotného žalovaného, který zesnulého dobře znal, požádal žalovaný o odročení tohoto jednání. Žalovaný dále popsal komunikaci se soudem prvního stupně s tím, že dotazy žalované strany, zda jednání bude nebo nebude odročeno, zůstaly ze strany soudu nezodpovězeny. Přesto se žalovaný rozhodl podpořit svou tehdejší partnerku na pohřbu, což nelze považovat za nepřístojné chování. Vytýká také soudu prvního stupně, že spekuluje, zda se žalovaný s ohledem na limit počtu účastníků mohl nebo nemohl pohřbu účastnit. Kromě toho do limitu smutečních hostů nebylo možné započítávat osoby konající samotný obřad. Jak žalovaný dále uvedl, obě pořádkové pokuty zaplatil pouze z opatrnosti. Jejich oprávněnost tím nijak neuznává.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.). Předně přitom vyšel ze skutečností, ze kterých vycházel již soud prvního stupně. Zde je nutno podtrhnout, že žalovaný vskutku opakovaně navrhoval důkaz svým účastnickým výslechem. K zájmu, aby bylo toto dokazování provedeno, se ostatně hlásí i v jím podaném odvolání.4. Z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně nařídil jednání na den 6. 1. 2021. Na toto jednání obeslal pouze zástupce účastníků, jak vyplývá z referátu soudkyně na čísle listu 97 spisu. Použitý tiskopis obsílku jednoznačně směřuje na zástupce účastníků řízení. V části „Upozornění“ tento tiskopis výslovně uvádí, že zastupovaný účastník je k jednání předvolán samostatným předvoláním. Toto jednání bylo k návrhu zástupce žalovaného odročeno na 15. 1. 2021, o čemž byli opět jen zástupci účastníků informováni při použití tiskopisu označeného jako „Vyrozumění“, kterým nebyl obsah předcházejícího předvolání nijak změněn. Příslušný pokyn soudkyně je na rubu čísla listu 107 spisu. Při zahájení tohoto jednání vznesla soudkyně dotaz na přítomného substitučního zástupce žalované strany na důvod nepřítomnosti žalovaného na jednání. Tento zástupce k tomu uvedl, že žalovaný je pracovně vytížen. Po provedení některých listinných důkazů konstatovala soudkyně, že hodlá vyslechnout žalovaného. Také proto, aby byl žalovaný vyslechnut, bylo jednání odročeno na 27. 1. 2021. Z tohoto jednání se žalovaný omluvil z důvodu pohřbu zesnulého , Anonymizováno, za okolností, jak již byly popsány. Lze k tomu doplnit, že ze smutečního oznámení je patrné, že mezi pozůstalými jsou na prvním místě uvedeni dcera s manželem a syn s družkou. Mezi pěti vnuky je uvedena též vnučka jménem , Anonymizováno, , kterou odvolací soud ztotožňuje s , Anonymizováno, , o které žalovaný tvrdí, že byla jeho družkou. Jednání se dne 27. 1. 2021 uskutečnilo a soud prvního stupně při něm vyhlásil rozsudek, jímž ve věci rozhodl. V odůvodnění jeho písemného vyhotovení soud prvního stupně obsáhle (odstavec 7. odůvodnění) zdůvodnil, proč výslech žalovaného není pro rozhodnutí ve věci samé v projednávané věci potřebný.5. Tomu, kdo hrubě ztěžuje řízení, může předseda senátu uložit podle § 53 odst. 1 o. s. ř. pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Stejné ustanovení obsahuje také příkladný výčet jednání, kterými může být řízení ztěžováno, tedy může jít rovněž o jiná jednání osob tak či onak zúčastněných na jednotlivém řízení. Mezi těmito jednáními, jež mohou mít ztěžující povahu, uvádí toto ustanovení také nedostavení se k soudu bez vážného důvodu.6. K jednání konanému dne 15. 1. 2021, jak plyne z výše uvedených zjištění, nebyl žalovaný vůbec obeslán. Soud prvního stupně k tomuto jednání předvolal pouze jeho zástupce. Nenaznačil žádným způsobem, že by se měl jednání účastnit také žalovaný. Ani tento předvolaný zástupce nebyl nijak soudem prvního stupně instruován v tom smyslu, že by měl účast žalovaného na tomto jednání zajistit. Použitý tiskopis předvolání dokonce výslovně uvádí, že účastník, bude-li to považovat soud za potřebné, bude předvolán samostatnou obsílkou. Protože zvláště právně zastoupení účastníci, nejsou-li k účasti soudem tou či onou formou vyzváni, nemají procesní povinnost se nařízených jednání účastnit, nemusel se žalovaný tohoto jednání účastnit. Nemohl tedy svou neúčastí ani ztěžovat postup tohoto řízení. Okolnost, že sama žalující strana opakovaně navrhovala účastnický výslech žalovaného, na tom nic nemění. Je to vždy soud a nikoli sporné strany, kdo určuje, které důkazy a kdy budou provedeny. Potom platí, že má-li soud za potřebné určitou osobu vyslechnout, musí ji k účasti na jednání vyzvat takovou nebo onakou formou. Obsílka je jen jednou z možných forem. Proto pořádková pokuta za neúčast na tomto jednání nemohla být žalovanému udělena již z těchto důvodů. Co se tohoto jednání týče, neuplatní se proto okolnosti uvedené v souvislosti s ním, i když by jinak i zde mohly být důležité. Je zřejmé, že za tohoto stavu věci není významné, zda byla nebo nebyla vyhovující omluva neúčasti žalovaného, jak ji prezentoval substituční zástupce žalovaného na jednání dne 15. 1. 2021. Přesto je nutno k této problematice uvést, že osoba předvolaná či jinak vyzvaná k účasti na soudním jednání má povinnost se k soudu dostavit bez dalšího. Není v žádném případě na této osobě samotné, aby rozhodovala, zda se k soudu dostaví anebo dá přednost jiným svým povinnostem anebo i zájmům. To se plně vztahuje i na případný konflikt s pracovními, úředními, služebními, funkčními a jinými podobnými povinnostmi. Soudní jednání a účast na něm mají nepochybnou přednost. Je přece nepochybné, že v případě zaměstnanců je předvolání k soudu omluvitelnou překážkou v práci, i když zaměstnavatel není povinen za ni poskytnout náhradu. Lze si jen zcela výjimečně představit, že půjde o tak vysoce naléhavé a neodkladné povinnosti, že by jejich zanedbáním hrozila předvolané osobě závažná újma. Jen tehdy jde o omluvu opřenou o závažný důvod. Takové zcela výjimečné okolnosti by ovšem musely být předně velmi pečlivě tvrzeny a také zcela bezpečně osvědčeny. Nic takového se zde nestalo. Kdyby žalova