2 Cmo 295/2021-30 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl námitky žalované 1. proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2021, č. j. 13 Cm 80/2021-18 (výrok I.) a rozhodl, že žalobkyně a žalovaná 1. nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění usnesení uvedl, že žalovaná 1. ve včasných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu uvedla, že směnečný peníz představuje půjčku, která dosud nebyla splacena, což žalovaná 1. nepopírá, stejně jako nepopírá pravdivost a správnost doložené směnky a tuto se zavazuje žalobkyni uhradit co nejdříve. Žalovaná 1. navrhla, aby soud rozhodl o povinnosti žalovanou částku uhradit v pravidelných splátkách ve výši maximálně 3 500 Kč měsíčně s nejzazší dobou splatnosti 31. 12. 2021, kdy bude celá částka na účet žalobkyně uhrazena. Jak soud prvního stupně konstatoval, takto vznesené námitky neobsahují řádné odůvodnění ve smyslu ustanovení § 175 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná 1. proti směnce jako takové či proti zajišťovanému závazku nenamítá ničeho. Důvody, pro které žalovaná 1. nemůže daný dluh zaplatit najednou, jsou při absenci řádného odůvodnění námitek bez jakékoli relevance. Námitky byly proto odmítnuty postupem podle ustanovení § 175 odst. 3 o. s. ř. Výrok o nákladech námitkového řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 146 odst. 3 o. s. ř., podle kterého by žalovaná 1. byla z důvodu odmítnutí jí podaných námitek povinna tyto náklady hradit žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalobkyni v námitkovém řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud prvního stupně, jak uvedeno ve výroku II. napadeného usnesení. Pro úplnost soud prvního stupně dodal, že ačkoli byly námitky žalované 1. odmítnuty, nic účastníkům řízení nebrání v uzavření dohody o splátkovém kalendáři či obdobné dohody. Pouze není možné tuto záležitost řešit v rámci námitkového řízení, když žalovaná 1. podané námitky nikterak konkrétně neodůvodnila a nenamítala ničeho proti směnce či dluhu.2. Žalovaná 1. podala proti usnesení včasné odvolání, ve kterém požádala odvolací soud, aby přihlédl k tomu, že žalovaný 2. není zaměstnancem žalované 1. a nemá tak žádné příjmy, z nichž by mohl celou žalovanou částku uhradit. Se zjištěními a odůvodněním soudu prvního stupně vyjádřila nesouhlas a zdůraznila, že žalovaný 2. působí v žalované 1. pouze jako jednatel a jediný společník, což není vázáno na zaměstnanecký poměr.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaného odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.).4. Podle ustanovení § 175 odst. 1, první věta o. s. ř., předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do patnácti dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Podle § 175 odst. 3 o. s. ř., nepodá-li žalovaný včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Podané námitky soud odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn.5. Podle ustanovení § 41 odst. 2 o. s. ř. každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.6. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.7. Z obsahu spisu se podává, že směnečný platební rozkaz ze dne 10. 6. 2021, č. j. 13 Cm 80/2021-18, jímž soud prvního stupně vyhověl žalobě na zaplacení směnečné pohledávky ve výši 160 933 Kč s příslušenstvím a odměnou, byl doručen žalované 1. dne 16. 6. 2021 a žalovanému 2. dne 26. 7. 2021. Dne 1. 7. 2021 obdržel soud prvního stupně z datové schránky žalované 1. podání datované týmž dnem a nazvané „Námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu s vyjádřením k žalobě“. Žalovaná 1. v něm učinila nesporným svůj závazek ze směnky a zavázala se celou dlužnou částku ve výši 160 933 Kč s příslušenstvím žalobkyni co nejdříve uhradit ve splátkách. Uvedla zároveň, že majetkové a příjmové poměry žalovaného 2. nedovolují, aby žalovaná částka byla uhrazena ihned, a z těchto důvodů navrhla, aby jí bylo umožněno plnění ve splátkách maximálně 3 500 Kč měsíčně s tím, že dlužná částka bude hrazena i „nárazovými většími splátkami“. Poslední splátkou by pak byl vyrovnán rozdíl v úroku, který bude po celou dobu splácení narůstat.8. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalované 1. v podání z 1. 7. 2021 jsou vybudována pouze na tom, že není schopna nárok žalobkyně, jak jí byl směnečným platebním rozkazem vůči žalovaným 1. a 2. přiznán, uspokojit v soudem stanovené lhůtě, nejedná se o námitky ve smyslu ustanovení § 175 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná 1. v tomto podání ničeho proti směnce nenamítá, ba naopak činí nesporným, že plnění z ní je povinna žalobkyni poskytnout (§ 120 odst. 4 o. s. ř.). Sama okolnost, že žalovaná 1. uvedené podání označila jako námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, na tomto závěru nic nemění, neboť pro posouzení toho, o jaký procesní úkon účastníka se jedná, je rozhodující jeho obsah (§ 41 odst. 2 o. s. ř.).9. Oproti soudu prvního stupně tak odvolací soud podání žalované 1. ze dne 1. 7. 2021 posoudil podle jeho obsahu nikoli jako námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, ale jako odvolání žalované 1. do jeho výroku o lhůtě k plnění. Postup podle ustanovení § 175 odst. 3 o. s. ř. tak v daném případě nebyl namístě.10. K otázce aplikace ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., pokud jde o lhůtu k plnění stanovenou směnečným platebním rozkazem, odvolací soud pro úplnost odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. 29 Cdo 3150/2019, v němž tento přijal a odůvodnil právní závěr, že i v případech směnečných platebních rozkazů nelze vyloučit, že okolnosti případu budou v poměrech konkrétní věci vyžadovat, aby soud určil delší lhůtu k plnění, případně rozložil plnění dlužné částky do splátek, jejichž výši a splatnost současně určí. Učiní-li tak, stane se směnečný platební rozkaz vykonatelným až uplynutím nově stanovené lhůty, případně – ve vztahu k jednotlivým splátkám – okamžikem, kdy nastane jejich splatnost.11. Vzhledem k tomu, že usnesení soudu prvního stupně nemělo být s odkazem na závěry shora uvedené vůbec vydáno, neboť podání ze dne 1. 7. 2021 nelze považovat za námitky žalované 1. proti směnečnému platebnímu rozkazu, rozhodl odvolací soud o změně usnesení postupem podle ustanovení Na soudu prvního stupně bude, aby po právní moci usnesení předložil spis k rozhodnutí o odvolání žalované 1. ze dne 1. 7. 2021 odvolacímu soudu, když ten je soudem k jeho projednání a rozhodnutí funkčně příslušným. V rozhodnutí o uvedeném odvolání bude též rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).