2 Cmo 47/2022-183 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalobci osvobození od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku stejného soudu ze dne 21. 7. 2021, č. j. 30 Cm 169/2019-121, který v této věci činí 125 000 Kč. Žalobce uváděl, že nemá žádné příjmy, nemá žádný majetek, nemá zřízen bankovní účet. Naposledy pracoval na základě dohody o provedení práce v roce 2020. Nemá žádné vyživovací povinnosti, neplatí ani nájemné a vydává jen 2 000 Kč na zdravotní pojištění. Jinak vynakládá jen částky nutné k zajištění svých životních potřeb. Je na něho vedeno pět exekucí. Žije se svou přítelkyní , Anonymizováno, , která také nemá zaměstnání ani žádné příjmy nebo majetek. Je proti ní vedeno osm exekucí. Žijí u matky uvedené přítelkyně , Anonymizováno, , která trpí onkologickým onemocněním a vyžaduje proto celodenní péči. To je důvodem proč žalobce i jeho přítelkyně nemohou přijmout zaměstnání ani na částečný úvazek. Odměna advokáta, který žalobce zastupuje, je vázána na úspěch žalobce v této věci. Proto nebylo tomuto právnímu zástupci doposud nic hrazeno.2. Soud prvního stupně nepochyboval o tom, že žalovaný pečuje o matku jeho přítelkyně. Vyslovil však pochybnost, zda to vylučuje, aby žalovaný pracoval alespoň na částečný úvazek. Mimoto onemocnění , Anonymizováno, je osvědčeno až od srpna 2021, ale žalobce přestal pracovat již v roce 2020. Dále konstatoval, že žalovaný neguje jakékoliv příjmy, ale přesto musí z nějakých zdrojů hradit nezbytné životní náklady. Proto soud prvního stupně neuvěřil žalobci, že nemá žádné příjmy a ani úspory, nepovažoval jím uváděné okolnosti za pravdivé a úplné v celém jejich rozsahu. Tedy, i když soud neshledal, že by se v tomto případě jednalo o zřejmě svévolné nebo bezúspěšné uplatnění práva, nepovažoval za osvědčené, že poměry žalobce vyžadují osvobození od soudních poplatků v této věci.3. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalobce a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedl, že žalobce sice nedisponuje vlastními příjmy, ale již v doplnění návrhu na osvobození od soudních poplatků uvedl, že výdaje domácnosti hradí matka jeho přítelkyně. Nyní uvádí, že ta je i jeho přítelkyni podporuje ze svých příjmů a úspor a že se tak odměňuje za poskytovanou péči. Žádnou oporu ve zjištěních nemá závěr soudu, že péče o nemocnou matku přítelkyně žalobce nevylučuje přijmout zaměstnání alespoň na částečný úvazek. Ve skutečnosti žalobce musí být nemocné k dispozici po celou dobu, kdy je vzhůru. Ostatně nepovažuje za jasné, jak by mohl případný přivýdělek žalobce být zdrojem prostředků pro úhradu předmětného soudního poplatku. Konečně poukazuje na to, že v souvislosti se stejně vysokým poplatkem ze žaloby mu přiznal soud prvního stupně úplné osvobození od soudních poplatků. Nyní, aniž se poměry žalobce zlepšily, mu obdobné osvobození nepřiznal.4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].5. Odvolací soud vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně.6. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků již v souvislosti s podáním žaloby v této věci. Soud prvního stupně usnesením ze dne 7. 1. 2021, č. j. 30 Cm 169/2019-48 přiznal žalobci úplné osvobození pouze od soudního poplatku ze žaloby. Proto v souvislosti s nově vzniklou poplatkovou povinností v souvislosti s podáním odvolání žalobcem proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo nutné znovu posoudit, zda jsou dány předpoklady pro přiznání úlevy na soudních poplatcích na straně žalobce. Posledně uvedené usnesení nemůže zakládat překážku věci pravomocně rozhodnuté. Zmíněné usnesení neobsahuje odůvodnění.7. Z obsahu spisu vskutku vyplývá, jak na to poukazuje odvolání, že žalobce v doplnění návrhu na osvobození od soudních poplatků skutečně uvedl, že prostředky nutné k obživě mu poskytuje Naděžda Pokorná za to, že se o ni stará.8. V tomto odvolacím řízení žalobce předložil další čestné prohlášení , Anonymizováno, ze dne 6. 1. 2022, kde jmenovaná uvádí, že v průběhu roku 2020 a v první polovině roku 2021 přispívala svojí dceři a žalobci ze svých úspor částkou asi 18 000 Kč měsíčně na úhradu základních potřeb.9. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové i jím zmiňované okolnosti zdravotního stavu. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.10. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.11. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobcem uplatněný nárok není zjevně svévolný anebo bezúspěšný, jak ostatně již konstatoval odvolací soud v usnesení ze dne 30. 9. 2020, č. j. 2 Cmo 82/2020-28. Ani důvody, které jsou obsahem odvolání proti rozsudku shora uvedenému, nejsou zjevně nesmyslné anebo nemožné. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalobce skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.12. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že odpovídá skutečnosti, že soud prvního stupně předcházejícímu návrhu žalobce na osvobození od soudního poplatku, který byl ve stejné výši jako soudní poplatek předmětný, vyhověl a nyní podobnému návrhu nevyhověl. Při tom soud neoznačil žádnou okolnost, která se od usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. 1. 2021, č. j. 30 Cm 169/2019-48 na straně žalobce změnila, zejména v čem se jeho poměry od té doby zlepšily. Protože se v tomto případě jedná o posouzení zcela nového návrhu na osvobození od soudních poplatků, není samozřejmě soud prvního stupně svým dřívějším rozhodnutím o jiném návrhu na přiznání poplatkové výhody nijak vázán. Žalobci však svědčilo legitimní očekávání, že za stejných věcných podmínek bude o jeho novém návrhu rozhodnuto shodně jako prvně anebo, že soud zdůvodní, proč nyní rozhoduje za stejných podmínek odlišně. To se v odůvodnění napadeného a nyní přezkoumávaného usnesení nestalo.13. Odvolací soud tedy především zakládá svoje nynější rozhodnutí na respektu k tomuto legitimnímu žalobcovu očekávání.14. Dále je nutno uvést, že žalobce již před tím, než soud prvního stupně vydal napadené usnesení, výslovně označil zdroj, ze kterého hradí výdaje spojené s uspokojením jeho elementárních životních potřeb. To soud prvního stupně pominul. Před soudem prvního stupně sice žalobce toto tvrzení nedoložil, ale v průběhu odvolacího řízení se tak stalo.15. Jestliže i soud prvního stupně nepochyboval o tom, že žalobce pečuje o Naděždu Pokornou, a ani odvolací soud nemá důvod o tom pochybovat, je zcela nejasné, jak by poměry ve vztahu k předmětnému soudnímu poplatku, který patří k těm vyšším, než je obvyklé, mohlo změnit pracovní působení jen na částečný úvazek. O jak mimořádně dobře placenou práci by se muselo jednat, aby výše odměny za výkon práce na částečný úvazek mohla být ve vztahu k danému soudnímu poplatku významná. To je zjevně mimo realitu. Proto úvahy o tom, zda žalobce mohl anebo nemohl být částečně zaměstnán, nejsou pro posouzení žalobcova návrhu namístě.16. Je tedy nutno uzavřít, že žalobce vyhovuje i druhé z výše uvedených podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Otázkou je pouze to, jaký má být rozsah tohoto osvobození.17. Jak již bylo zmíněno výše, je podle § 138 odst. 1 o. s. ř. úplné osvobození od soudních poplatků vyhrazeno případům jen zcela výjimečným. Přistoupí-li soud k úplnému osvobození poplatníka od soudních poplatků, je povinen podle stejného ustanovení takové rozhodnutí odůvodnit. Potom platí, že usnesení, kterými se přiznává poplatková úleva, nemusí být sice za podmínek § 169 odst. 2 o. s. ř. odůvodněná, ale případ úplného osvobození od soudních poplatků je výjimkou, kdy je nutno usnesení vždy odůvodnit. To se v případě usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. 1. 2021, č. j. 30 Cm 169/2019-48 nestalo. Soud prvního stupně ve zmíněném usnesení neuvedl, v čem spatřuje poměry žalobce natolik výjimečnými, aby bylo nutno sáhnout k