4 CO 230/2021-311 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně rozsudkem v záhlaví označeným zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal povolení vkladu vlastnického práva na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemků ze dne [datum] k nemovitým věcem – pozemku v k. ú. [obec] – [obec] [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře [výměra], zapsanému na [list vlastnictví] a pozemkům v k. ú. [ulice] [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra] zapsaným na [list vlastnictví] (dále též„ předmětné pozemky“) a tím nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (výrok I.). Žádnému z účastníků včetně vedlejšího účastníka nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Soud vyšel ze zjištění, že vkladovou listinou byla smlouva [číslo] kterou účastníci uzavřeli dne [datum] na základě rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne [XY 2016], č.j. [číslo jednací]. Katastrální úřad návrh na vklad, který byl katastrálnímu úřadu podán dne [XY 2017], zamítl podle § 18 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) z důvodu zániku právních účinků návrhu na vklad s poukazem na rozhodnutí soudu o předběžném opatření (usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne [XY 2017], č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [XY 2017], č.j. [číslo jednací]), kterým bylo zakázáno České republice – Státnímu pozemkovému úřadu mj. převést na jiného pozemek parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [anonymizováno]; ve vztahu k dalším pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [obec] – [obec] [anonymizováno], parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [anonymizováno] katastrální úřad návrh zamítl pro nedílnost právního jednání. Soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o bezúplatném převodu pozemků vyžadovala předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí podle § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících předpisů a tato podmínka splněna ve vkladovém řízení nebyla. Proto žalobu zamítl, neboť vkladu brání ustanovení § 17 odst. 1 písm. d), e) katastrálního zákona Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na převážně soluční povahu vkladového řízení, které pojmově vylučuje aplikaci ustanovení § 142 o.s.ř. 3. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce včasné odvolání. V odvolání zdůraznil, že o povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků rozhodl Okresní soud v Klatovech pravomocným rozsudkem ze dne [XY 2016], č.j. [číslo jednací], přičemž procesní strany následně ve smyslu uložené povinnosti uzavřely smlouvu dne [datum] a podaly návrh na vklad katastrálnímu úřadu. Otázku hmotněprávních předpokladů pro uzavření smlouvy o bezúplatném převodu předmětných pozemků a tedy i o přípustnosti takového převodu pozemků do majetku žalobce posoudil a rozhodl Okresní soud v Klatovech v rámci uvedeného soudního řízení. Není proto možné, aby soud v rámci přezkumu vkladového řízení posuzoval hmotněprávní předpoklady pro uzavření smlouvy, neboť o takové věci bylo již soudem pravomocně rozhodnuto. V dané věci byla účastníku řízení k příslušnému právnímu jednání stanovena zákonná povinnost pravomocným soudním rozhodnutím. Katastrální úřad potažmo soud v rámci řízení podle části páté o.s.ř. nemůže přezkoumávat, zda byla daná povinnost uložená soudem v souladu se zákonem či nikoliv. Podstatné je, že účastník řízení disponoval souhlasem (příkazem) k danému právnímu jednání, který mu byl dán shora popsaným soudem při zvážení všech relevantních právních předpisů. Ve vkladovém řízení pak nemůže být zkoumáno, zda zákonně proběhly všechny vnitřní schvalovací procesy k příslušnému právnímu jednání v rámci jednajícího subjektu, který je v tomto případě Česká republika a nemohlo tak být aplikováno ustanovení § 17 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona, které dopadá na jiné případy a ani nebylo možné použít ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona. Zdůraznil, že soud také nesprávně aplikoval zákon č. 503/2012 Sb.; uvedený zákon ve znění účinném v době podání návrhu na vklad stanovil v § 6 odst. 1 zákaz převodu pozemků z majetku státu do majetku jiných osob v písm. f) a nikoliv v písm. b), jak uvádí soud prvního stupně a zákaz se týkal jen pozemků v prvních a druhých zónách národních parků. Pozemků ve třetích zónách národních parků se uvedený zákaz netýkal, což bylo i předmětem posuzování ze strany Okresního soudu v Klatovech v rámci soudního řízení. Všechny převáděné pozemky, které byly předmětem návrhu na vklad, tvořily (tehdejší) třetí zónu Národního parku Šumava, pokud by tedy zonace v rámci Národního parku Šumava byla v dané době skutečně provedena, což se s ohledem na tehdejší absenci obecně závazného právního předpisu – vyhlášky Ministerstva životního prostředí, kterou by byla zonace provedena, nestalo. K předběžnému opatření uvedl, že bylo vydáno Okresním soudem v Klatovech až dne [XY 2017], tedy ve smyslu § 10 katastrálního zákona v době po vzniku právních účinků vkladu vlastnického práva dle podaného návrhu, takže vkladu práva vlastnického práva nic nebránilo. I pokud by bylo možné uvažovat o tom, že ve vztahu k pozemku parc. [číslo] účinky předběžného opatření podle § 76f odst. 2 o.s.ř. nastaly, tak ve vztahu k ostatním pozemkům takové účinky nenastaly a vklad práva vlastnického měl být k těmto pozemkům katastrálním úřadem povolen, když je třeba vycházet z premisy oddělitelnosti části právního úkonu s poukazem na § 576 o. z. Žalobce zdůraznil, že postup soudu prvního stupně je v rozporu se zásadou ne bis in idem, ale i se zásadou legitimního očekávání a právní jistoty, neboť v podstatě eliminuje pravomocné soudní rozhodnutí a navazující právní jednání účastníků opětovným přezkoumáváním hmotněprávních předpokladů pro možnost uzavření vkladové smlouvy. Uvedl, že soud opřel své závěry o skutečnosti, které nebyly předmětem dokazování a žalobce nebyl ani poučen soudem o tom, že věc bude právně posouzena jiným způsobem, než očekává žalobce. Navrhl proto, aby odvolací soud, pokud by považoval za nutné zkoumat otázku splnění podmínek převodu pozemků podle § 6 odst. 1 písm. f) zák. č. 503/2012 Sb., aby provedl k důkazu spis Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 6 C 175/2016, který obsahuje důkazní listiny, zejména pak snímek územního plánu obce, svědčící o tom, že podmínky pro převod předmětných pozemků do jeho majetku byly splněny. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a žalobě vyhověl. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o.s.ř., přihlédl k odvolání žalobce a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Soud prvního stupně ve věci již dříve rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 12.3.2019, č.j. 19C 53/2017-144, který byl zrušen odvolacím soudem usnesením ze dne 19.8.2020, č.j. 4Co 171/2019-177 a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud prvního stupně poté rozhodl napadeným rozsudkem. 6. Jak bylo uvedeno ve zrušovacím usnesení odvolacího soudu, podstatným pro vkladové řízení je vkladová listina. Vkladovou listinou v přezkoumávané věci byla smlouva [číslo] uzavřená dne [datum], jíž účastník řízení dle čl. I., III., IV. smlouvy bezúplatně převedl předmětné pozemky na žalobce (byť je v ní pod bodem II. odkaz na rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 11.11.2016, č.j. 6C 175/2016-67). Jedná se tedy o soukromou listinu, kterou je třeba zkoumat z hledisek uvedených v § 17 odst. 1 písm. a) až g) katastrálního zákona. Vkladovou listinou nebyl rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne [XY 2016] č.j. [číslo jednací], tj. listina veřejná, kterou katastrální úřad zkoumá jen z hledisek uvedených v § 17 odst. 2 katastrálního zákona. 7. Podle § 76f odst. 2 o.s.ř. bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovité věci, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky; to platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní jednání týkající se nemovité věci dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným. 8. V posuzované věci bylo prokázáno, že předběžným opatřením, a to usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne [XY 2017], č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [XY 2017], č.j. [číslo jednací], byla účastníkovi zakázána dispozice s pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [anonymizováno]. Protože předběžné opatření v mezidobí zaniklo, jak vyplývá ze sdělení Krajského soudu v Plzni ([číslo listu] spisu), není za tohoto stavu už opodstatněné zamítnutí návrhu dle § 18 odst. 1 katastrálního zákona. 9. Soud prvního stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že vkladová listina postrádala předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí podle § 6 odst. 1 písm. b) /správně písm. f) / zák. č. 503