4 CO 398/2021-274 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně rozsudkem v záhlaví označeným vydal žalobci zemědělské nemovitosti, a to pozemky parc. [číslo] o výměře [výměra] a parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [obec] nad [jméno] a obci [obec] (dále jen„ předmětné pozemky“) a tím nahradil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp.zn. [spisová značka] (výroky I., II.). Účastníkovi uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 28 798 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok III.). 2. Vyšel ze zjištění, že k okamžiku výzvy podané oprávněnou osobou osobě povinné k vydání předmětných pozemků byly účinné Zásady územního rozvoje Středočeského kraje z r. 2012, podle kterých (z textové a grafické části) předmětné pozemky zasahují v plném rozsahu do ploch a koridorů nadmístního významu – koridor silniční stavby dálnice D3. Podle 2. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje předmětné pozemky jsou v plném rozsahu dotčeny stavbou dálnice D3 dle výkresu plochy a koridory nadmístního významu, kdežto dle výkresu veřejně prospěšných staveb a opatření nejsou předmětné pozemky zasaženy žádnou částí plánovanou veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury. Soud prvního stupně dovodil, že předmětné pozemky lze žalobci jako oprávněné osobě vydat, neboť v současné době již odpadla překážka uvedená v § 8 odst. 1 písm. f) zák. č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen„ zákon o majetkovém vyrovnání“), když dle výkresu veřejně prospěšných staveb a opatření 2. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, které nabyly účinnosti 4.9.2018, předmětné pozemky veřejně prospěšnou stavbou dálnice D3 nejsou dotčeny. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. 3. Proti tomuto rozsudku podal účastník v zákonné lhůtě odvolání. Namítal, že předmětné pozemky nelze žalobci vydat pro překážku stanovenou v § 8 odst. 1 písm. f) zákona o majetkovém vyrovnání, když jsou dotčeny plánovanou veřejně prospěšnou stavbou dálnice D3. Zdůraznil, že výzva k vydání předmětných pozemků byla žalobcem účastníkovi doručena [XY 2013], takže dotčenost předmětných pozemků veřejně prospěšnou stavbou se musí posuzovat podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 28Cdo 164/2020 k tomuto okamžiku. K datu výzvy byla nejaktuálněji platná a účinná územně plánovací dokumentace, a to Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, které nabyly účinnosti dne 22.2.2012 (dále jen„ Zásady 2012“). Soud prvního stupně však při svém rozhodování z uvedených Zásad 2012 nevycházel, ale vyšel z 2. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, které nabyly účinnosti 4.9.2018 (dále jen„ Zásady 2018“). Nadto při posuzování těchto Zásad 2018 vyšel z výkresu veřejně prospěné stavby a opatření, aniž by se vypořádal s námitkou účastníka, že rozhodným pro věc je primárně výkres plochy a koridory nadmístního významu a v tomto směru považoval napadený rozsudek za nepřezkoumatelný. Uvedl také, že zásada ex favore restitutionis nemůže zcela převážit nad jinými chráněnými hodnotami, jako je princip právní jistoty, zajištění stability věci a rovnováhy mezi zájmy oprávněných osob a osob, které jsou vydáním věci dotčeny. Dodal, že i kdyby věc měla být posuzována dle Zásad 2018, rozhodný pro posouzení je výkres plochy a koridory nadmístního významu. Účastník navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo aby rozsudek změnil a žalobu zamítl. 4. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 28Cdo 164/2020 na předmětnou věc nedopadá, když se nezabývá situací, kdy po doručení výzvy povinné osobě dojde k odpadnutí překážky pro vydání konkrétního pozemku, přičemž odkázal na zásadu ex favore restitutionis. Rozsudek soudu prvního stupně považoval za přezkoumatelný s tím, že odůvodnění obsahuje všechny zákonné náležitosti. Soud při svém rozhodování nevycházel pro žalobce z nejvýhodnější územně plánovací dokumentace, ale z dokumentace, která byla v době rozhodování soudu aktuální. Měl také za to, že bylo třeba vycházet z výkresu veřejně prospěšné stavby a opatření a nikoliv z výkresu plochy a koridory nadmístního významu, a to s ohledem na znění § 8 odst. 1 písm. f) zákona o majetkovém vyrovnání. 5. Účastník v replice k vyjádření žalobce opakoval argumentaci uvedenou v odvolání. 6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o.s.ř., přihlédl k odvolání účastníka a k vyjádření žalobce a poté po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 7. Podstatou odvolacího řízení je, zda předmětné pozemky jsou (či nejsou) dotčeny výlukovým důvodem podle § 8 odst. 1 písm. f) zákona o majetkovém vyrovnání. 8. Podle § 8 odst. 1 písm. f) zákona o majetkovém vyrovnání věc nelze vydat v případě, že se jedná o část pozemku nebo stavby, která je potřebná pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury, vymezenou ve schválené územně plánovací dokumentaci, pro kterou lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; to neplatí, postačí-li pro veřejně prospěšnou stavbu zřízení věcného břemene. 9. Co je územně plánovací dokumentací stanoví zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen„ stavební zákon“). Podstatné pro danou věc je především to, že zákonodárce vztáhnul rozsah výjimky podle § 8 odst. 1 zákona o majetkovém vyrovnání z časového hlediska (v rámci celkového procesu územního plánování) právě k okamžiku schválení příslušné územně plánovací dokumentace. Postup vytváření právně závazného urbanistického řešení daného území, včetně umístění veřejně prospěšných staveb dopravní infrastruktury, totiž obsahuje celou řádu víceméně samostatných fází, během kterých dochází k postupnému upřesňování územních nároků pro jednotlivé urbanistické (stavební) záměry. Tento proces se zpravidla započíná od obecných koncepčních záměrů vyjádřených nejprve v dokumentech spíše politického charakteru, dále prochází přes přípravné fáze územního plánování, jako je zpracování (celostátní) politiky územního rozvoje, vytváření územně plánovacích podkladů (tj. územně analytických podkladů a územních studií), přípravu územně plánovací dokumentace, dále pak zpravidla následuje schválení vyšší územně plánovací dokumentace v podobě zásad územního rozvoje kraje formou jejího vydání zastupitelstvem kraje, schválení územního plánu obce formou jeho vydání zastupitelstvem obce, na jejich základě pak navazuje případné schválení regulačního plánu formou jeho vydání zastupitelstvem příslušného územně samosprávného celku a nakonec přichází vydání územního rozhodnutí ve správním (zjednodušeném) územním řízení o umístění konkrétní stavby. Jednotlivé fáze územního plánování jsou pak zpravidla charakteristické tím, že se jimi čím dál konkrétněji vymezují územní nároky pro jednotlivé stránky urbanistického záměru. Proto je i z hlediska posouzení výjimky podle § 8 odst. 1 písm. f) zákona o majetkovém vyrovnání významné to, k jaké fázi postupné konkretizace územních nároků na výstavbu veřejně prospěšných staveb dopravní a technické infrastruktury je rozsah této výjimky zákonem vztažen. 10. Přitom platí, že účelem žádné z forem územně plánovací dokumentace (§ 2 odst. 1 stavebního zákona) zásadně ještě není určení konkrétního umístění určité stavby v území. Účelem zásad územního rozvoje je stanovit zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezit plochy nebo koridory nadmístního významu a stanovit požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanovit kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití (srov. § 36 odst. 1 stavebního zákona). Účelem územního plánu pak je stanovit základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezit zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanovit podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (§ 43 odst. 1 stavebního zákona). Účelem regulačního plánu pak je stanovit v řešené ploše podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření (§ 61 odst. 1 stavebního zákona). Jinými slovy u žádné z forem územně plánovací dokumentace zákon v zásadě nepočítá s tím, že tato dokumentace již bud