5 Cmo 78/2022-35 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl námitky žalovaných 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2022, č. j. 37 Cm 128/2021-14. V odůvodnění usnesení uvedl, že v obsahově totožných podáních jemu došlých dne 14. 12. 2022 a označených jako námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu žalovaní neuvedli nic, co by proti směnečnému platebnímu rozkazu namítali. Podání neobsahují žádná relevantní tvrzení, žalovaní v nich pouze uvádějí na pravou míru důvody, pro které nebyl dluh zaplacen, žádají o umožnění jeho plnění ve splátkách a objasňují další kroky, které hodlají pro řešení své neblahé situace učinit. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 175 odst. 1 a § 175 odst. 3, druhá věta o. s. ř. uvedl, že námitky musí být odůvodněny, přičemž již v nich musí být uvedeny rozhodující skutková tvrzení, jež mohou být dále toliko rozváděna, nikoli však měněna. Vzhledem k tomu, že žalovaní v námitkách neuvedli žádná skutková tvrzení, která by směřovala proti směnce samotné nebo proti kauze směnky, shledal je soud prvního stupně námitkami neodůvodněnými. Odmítnuty byly proto postupem podle ustanovení § 175 odst. 3 o. s. ř. Soud prvního stupně současně konstatoval, že skutečnosti i návrhy, které žalovaní ve svých podáních uvedli, mohou být žalobkyní zohledněny mimosoudně a mohou najít odraz při zvažování jejího postupu po vydání exekučního titulu. V daném řízení však místo nemají.2. Žalovaná 1. podala proti usnesení včasné odvolání, ve kterém uvedla, že lhůta stanovená k plnění je pro ni likvidační, a proto bylo žádáno o její prodloužení a o umožnění splácení dluhu. Uvedla dále, že původní výše kontokorentu byla 2 400 000 Kč, přičemž postupnými úhradami byla snížena na 1 438 766,64 Kč. V žalobě a ve směnečném platebním rozkazu je chybně uvedena částka, která dle výpisu ze dne 3. 8. 2021 činí 1 438 766,64 Kč. Chybně tedy bude i částka uvedená ve vyplněné směnce, neboť průběžné úhrady ve výši 336 209 Kč souhlasí. Pakliže by byla částka chybná, budou podle žalované 1. chybně vyčísleny i náklady řízení, které měly být vyčísleny dodatečně. Pro případ, že soud určí, že směnka je platná, požádala žalovaná 1. o delší lhůtu pro úhradu, ideálně měsíčními splátkami.3. Pokud jde o odvolání, které proti usnesení o odmítnutí námitek podala žalovaná 2., toto bylo jako opožděné odmítnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 3. 5. 2022, č. j. 37 Cm 128/2021-29.4. Odvolací soud proto přezkoumal napadené usnesení pouze ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1., a to včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaného odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.).5. Podle ustanovení § 175 odst. 1, první věta o. s. ř., předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do patnácti dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Podle § 175 odst. 3 o. s. ř., nepodá-li žalovaný včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Podané námitky soud odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn.6. Podle ustanovení § 41 odst. 2 o. s. ř. každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.7. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.8. Z obsahu spisu se podává, že směnečný platební rozkaz ze dne 31. 1. 2022, č. j. 37 Cm 128/2021-14, jímž soud prvního stupně vyhověl žalobě na zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1 438 103 Kč s příslušenstvím a odměnou, byl doručen žalované 1. dne 31. 1. 2022. Dne 14. 2. 2022 obdržel soud prvního stupně z datové schránky žalované 1. podání datované týmž dnem a nazvané „Námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 31. 1. 2022, č. j. 37 Cm 128/2021-14“. Žalovaná 1. v nich popsala důvody, pro které žalobou uplatněné nároky nebyly dosud uhrazeny, a požádala o úhradu částky v měsíčních splátkách s tím, že prvních pět splátek by bylo po 50 000 Kč a následně by bylo spláceno měsíčně 150 000 Kč do zaplacení.9. Tvrzení žalované 1. v podání shora uvedeném jsou tedy vybudována pouze na tom, že není schopna nárok žalobkyně, jak jí byl směnečným platebním rozkazem vůči žalovaným přiznán, uspokojit v soudem stanovené lhůtě, v důsledku čehož se nejedná o námitky ve smyslu ustanovení § 175 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná 1. v tomto podání ničeho proti směnce či proti důvodu směnky nenamítla, ba naopak výslovně uvedla, že postupnými úhradami byla původní výše kontokorentu snížena až na částku 1 438 103 Kč a že právě tato částka v současnosti zbývá k úhradě. Sama okolnost, že žalovaná 1. uvedené podání označila jako námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, na tomto závěru nic nemění, neboť pro posouzení toho, o jaký procesní úkon účastníka se jedná, je rozhodující jeho obsah (§ 41 odst. 2 o. s. ř.).10. Oproti soudu prvního stupně tak odvolací soud podání žalované 1. ze dne 14. 2. 2022 posoudil podle jeho obsahu nikoli jako námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, ale jako odvolání žalované 1. do jeho výroku o lhůtě k plnění. Postup podle ustanovení § 175 odst. 3 o. s. ř. tak v daném případě nebyl namístě.11. K otázce aplikace ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., pokud jde o lhůtu k plnění stanovenou směnečným platebním rozkazem, odvolací soud pro úplnost odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. 29 Cdo 3150/2019, v němž tento přijal a odůvodnil právní závěr, že i v případech směnečných platebních rozkazů nelze vyloučit, že okolnosti případu budou v poměrech konkrétní věci vyžadovat, aby soud určil delší lhůtu k plnění, případně rozložil plnění dlužné částky do splátek, jejichž výši a splatnost současně určí. Učiní-li tak, stane se směnečný platební rozkaz vykonatelným až uplynutím nově stanovené lhůty, případně – ve vztahu k jednotlivým splátkám – okamžikem, kdy nastane jejich splatnost.12. Vzhledem k tomu, že usnesení soudu prvního stupně nemělo být s odkazem na závěry shora uvedené vůči žalované 1. vůbec vydáno, neboť její podání ze dne 14. 2. 2022 nelze považovat za námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, rozhodl odvolací soud o změně usnesení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1. postupem podle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. tak, že se nevydává.13. Na soudu prvního stupně bude, aby po právní moci usnesení předložil spis k rozhodnutí o odvolání žalované 1. ze dne 14. 2. 2022 odvolacímu soudu, když ten je soudem k jeho projednání a rozhodnutí funkčně příslušným. V rozhodnutí o uvedeném odvolání bude též rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).14. Pro úplnost se dodává, že tvrzení žalované 1. v odvolání o nesprávné výši částky doplněné do směnky a o nesprávné výši částky žalobou uplatněné a směnečným platebním rozkazem žalobkyni přiznané jsou opožděná, když uplatnit je bylo třeba nejpozději do uplynutí patnáctidenní lhůty běžící ode dne doručení směnečného platebního rozkazu žalované 1. (§ 175 odst. 1 o. s. ř.).