6 Cmo 181/2021-36 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatel , Jméno navrhovatele A, jako člen , Jméno navrhovatele B, (dále i jen „SVJ“ nebo „společenství“) navrhl, aby soud jmenoval SVJ opatrovníka, neboť všichni dosavadní členové výboru se svých funkcí členů výboru vzdali a od 19. 4. 2021 SVJ nemá statutární orgán. V současnosti dobíhá hlasování shromáždění vlastníků per rollam, které však při absenci výboru nemá kdo vyhodnotit. Navrhovatel mimo jiné uvedl, že hospodaření SVJ je neprůhledné. Výbor po tři roky nepředložil shromáždění zprávu o hospodaření a rozpočet.2. Podle SVJ je návrh neopodstatněný, nesouhlasí s ním. Původní výbor sice skončil demisí dne 18. 4. 2021, nový výbor však byl zvolen per rollam k 25. 4. 2021. SVJ tak bylo bez funkčního výboru pouze 5 pracovních dní. Vyhodnocení hlasování per rollam provedl původní výbor, který hlasování vyhlásil a je tedy oprávněn je i vyhodnotit. K podání SVJ připojilo i Zápis z per rollam hlasování ze dne 30. 4. 2021, podle něhož byli novými členy výboru SVJ zvoleni , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, .3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. května 2021 č. j. 81 Cm 29/2021-25 rozhodl tak, že „Návrh na jmenování opatrovníka , Jméno navrhovatele B, , , adresa, , IČO , IČO, , soudem se zamítá.“ (výrok I.) a dále, že „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.).4. Soud prvního stupně citoval ust. § 486 odst. 1 o.z., podle nějž „soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva“. Konstatoval, že podle tohoto zákonného ustanovení právnická osoba potřebuje opatrovníka, jestliže by bez jeho ustanovení došlo k ochromení její činnosti a není v jejích vlastních silách tuto situaci překlenout. Opatrovníka lze právnické osobě ustanovit až na základě reálně existující situace, nikoli na základě předpokladu, že bez tohoto aktu dojde k vážnému narušení chodu právnické osoby, přičemž v době rozhodování soudu musí být postaveno na jisto, že by jinak ke škodlivému následku došlo. Při zvažování, zda je třeba ustanovit opatrovníka, soud provede vyhodnocení, zda je takový krok, který zásadně zasahuje do oprávnění právnické osoby samostatně jednat, přiměřený s ohledem na následek, který bez ustanovení opatrovníka hrozí. Soud dospěl k závěru, že v předmětné věci nenastala situace, která by vyžadovala jmenování opatrovníka soudem. SVJ má v rejstříku SVJ zapsán statutární orgán, přičemž nový výbor již byl cestou per rollam zvolen. SVJ proto nepotřebuje opatrovníka, neboť zcela zřejmě je schopno si své problémy vyřešit samo, pročež návrh na jmenování opatrovníkem soudem zamítl (viz. § 89 z.ř.s. aniž by nařizoval jednání). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 z.ř.s. neboť řízení o jmenování opatrovníka lze zahájit i bez návrhu.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel v zákonné lhůtě odvolání s tím, že zopakoval argumentaci uvedenou v návrhu na zahájení řízení. Vytkl soudu prvního stupně, že ignoroval otázku vyhodnotitele hlasování per rollam, Podle odvolatele soud legalizuje, že „stejné fyzické osoby prostřednictvím starého výboru shromáždění per rollam vyhlásily, navrhly se do nového výboru, doporučily si odměny, pak výbor zanikl odstoupením stejných osob, ale tytéž osoby - už bez mandátu - vyhodnotily své zvolení do nového výboru i schválení odměn a samy sebe určily jako zapisovatele a ověřovatele zápisu, a proto i výsledky údajně podepsaly. Poukázal na to, že mu nebyl poskytnut zápis o hlasování per rollam. Dále oponoval názoru soudu na to, že je v rejstříku společenství vlastníků jednotek zapsán výbor společenství, což bylo dle soudu dostačující. Soud podle odvolatele konstatoval správnost tvrzení o vzniku nového výboru společenství, aniž by hlasování objektivně hodnotil. Odvolatel navrhl zrušit usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Podle § 214 odst. 3 o. s. ř. jednání k projednání odvolání není třeba nařizovat, bylo-li odvolání podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí, jestliže odvolací soud opakuje nebo doplňuje dokazování. Dále pak se mohou účastníci řízení práva účasti na jednání odvolacího soudu vzdát. Odvolací soud ve výzvě oběma účastníkům řízení ze dne 18. 10. 2021 řečené připomenul s tím, že je vyzval ke sdělení, zda souhlas s rozhodnutím odvolacího soudu bez nařízení jednání ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, a nevyjádří-li se v této lhůtě, bude jejich souhlas předpokládán (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Výzva byla doručena navrhovateli dne 19. 10. 2021, společenství - dalšímu účastníkovi dne 29. 10. 2021. Zůstala bez odezvy, pročež nastala domněnka souhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu bez jednání.8. Primárně je nutné konstatovat, že soudem prvního stupně citované ust. § 486 odst. 1 o.z. nedopadá na případy, kdy právnická osoba nemá obsazenu funkci člena či členů statutárního orgánu, ale na případy, kdy tuto funkci obsazenu má, leč příslušný člen či členové statutárního orgánu jsou v situaci, kdy nevykonávají svoji funkci, pročež je třeba jmenování opatrovníka coby osoby zajistivší správu záležitostí právnické osoby či hájení jejích práv. Ke shodným závěrům dospěl odvolací soud již v usnesení 7 Cmo 67/2015 ze dne 11. září 2015, podle něhož „Nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu, než budou noví členové povolání postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví“ (§ 165 odst. 1 o.z.). Jde o pro právnické osoby obecné ustanovení o tom, jak řešit situaci nedostatku členů statutárního orgánu, nedostatku neumožňujícího efektivní činnost - rozhodování statutárního orgánu. Zákon tímto ustanovením reaguje na situaci, kdy určitému počtu členů statutárního orgánu zanikly funkce. To lze vidět jako zásadní odlišnost od, rovněž obecného ustanovení o jmenování opatrovníka soudem dle § 486 odst. 1 o.z., jež dopadá na situace, kdy právnická osoba sice má dostatečně obsazeny funkce členů (člena) svého statutárního orgánu, leč tito členové (člen) jsou neaktivní ve vztahu k výkonu své funkce, a právnická osoba potřebuje jmenování opatrovníka soudem, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva“. Na případy, kdy nemá statutární orgán právnické osoby dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, tedy i na situace, že všem členům kolektivního statutárního orgánu zanikly funkce, dopadá ust. § 165 odst. 1 o.z. Podle § 165 odst. 1 o.z. „nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví“. Z uvedeného plyne, že opatrovníka lze jmenovat i na návrh.9. V dané věci navrhovatel tvrdil, že předmětné společenství vlastníků (jednotek) nemá ode dne 19. 4. 2021 obsazeny všechny funkce členů výboru, když dosavadní členové se funkcí vzdali (viz návrh na zahájení řízení ze dne 22. 4. 2021). Soud prvního stupně návrh zamítl s tím, že nový výbor společenství byl zvolen ke dni 25. 4. 2021 hlasováním shromáždění per rollam. Toto zjistil ze zápisu o per rollam hlasování ze dne 30. 4. 2021, podle něhož byly novými členkami výboru zvoleny , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Podle soudu prvního stupně tak nenastala situace, jež by vyžadovala jmenování opatrovníka soudem. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně rozhodl věcně správně (byť ve svém rozhodnutí zmínil chybné ustanovení zákona). Je nutné vidět, že zápis členů výboru společenství do rejstříku společenství coby členů statutárního výboru společenství (§ 25 odst. 1 písm. g/ z.v.r.), nemá tzv. konstitutivní účinky, tedy že funkce těmto členům vzniká okamžikem účinnosti rozhodnutí o jmenování do funkce. Rozhodnutí shromáždění (vlastníků jednotek) je při rozhodování mimo zasedání shromáždění dle § 1211 a násl. o.z. ve znění od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2021 přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního člena k návrhu nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření člena, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí. Soud prvního stupně tedy mohl učinit závěr o obsazenosti funkcí členů výboru společenství již jen na základě dokladů o jejich volbě shromážděním, byť rozhodujícím per rollam - mimo zasedání, a nečekat na zápis nově zvolených členek do rejstříku společenství vlastníků jednotek.10. V době svého rozhodování odvolací soud z veřejné databáze - veřejného výpisu realizovaného Ministerstvem spravedlnosti České republiky z rejstříku společenství vlastníků jednote