6 Cmo 183/2021-72 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 24. 3. 2020 domáhali se žalobci, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jim částku 436 000 Kč s příslušenstvím jako vypořádací podíl, který jim náleží poté, co dopisy ze dne 6. 10. 2016 vystoupili z žalovaného družstva pro nesouhlas se změnou stanov, přijatých členskou schůzí dne 12. 9. 2016. Žalobci uvedli, že byli zakládajícími členy žalovaného, který smlouvou ze dne 7. 2. 2004 koupil od Městské části , adresa, dům č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, (dále jen „dům“) za cenu 5 408 775 Kč placenou ve splátkách. Na úhradě kupní ceny se podílelo všech 25 členů družstva. Ne všichni tehdejší nájemci bytů v domě se podíleli na založení družstva; proto byla kupní cena rozpočítána na ty nájemce, kteří se stali členy družstva. Později družstvo učinilo prohlášení vlastníka budovy a převedlo jednotlivé byty do vlastnictví nájemců-členů družstva. Po převodech zůstaly ve vlastnictví družstva bytové jednotky č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a nebytové prostory č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Hodnotu tohoto nemovitého majetku odhadují žalobci na 12 664 000 Kč, z čehož na ně (při 29 členech družstva) připadá 436 000 Kč. Navíc mělo družstvo v roce 2016 na účtech přes 2 837 000 Kč nerozděleného zisku.2. Žalovaný ve svých vyjádřeních potvrdil, že žalobci byli zakládajícími členy žalovaného a že se podle podlahové plochy bytu, jehož byli nájemci, podíleli na úhradě kupní ceny domu. Později připustil, že se podíleli i na úhradě ceny, která by připadla na nájemce, kteří neměli o privatizaci zájem. Upozornil, že v domě byla provedena půdní vestavba, kterou vznikly 3 nové bytové jednotky, čímž do družstva přistoupili další 3 členové, kteří se však nepodíleli na úhradě kupní ceny; stejně tak se žalobci nepodíleli na nákladech vestavby. Současné jednotky č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, právně vznikly až prohlášením vlastníka budovy, do té doby byly součástí budovy, v době koupě domu byly pronajaty třetí osobám a na žalovaného prodejem přešlo postavení pronajímatele. Žalovaný upozornil, že pro určení vypořádacího podílu platí pro žalobce stanovy z 27. 11. 2007 (dále jen „původní stanovy“), podle kterých se vypořádací podíl rovná výplatě majetkové účasti člena. U nájemce družstevního bytu se potom vypořádací podíl rovná výplatě členského podílu (členského vkladu), zhodnoceného o další členský vklad. Podle původních stanov činil základní členský vklad 2 000 Kč a další členský vklad se určoval součinem podlahové plochy bytu (v případě žalobců č. , Anonymizováno, ) a ceny , Anonymizováno, v domě, která se určovala jako podíl kupní ceny domu a součtu podlahových ploch všech bytů v domě. Protože však byt č. , Anonymizováno, byl již převeden do vlastnictví žalobců, došlo tím k vypořádání jejich dalšího členského vkladu. Náleželo by jim tak jen vrácení základního členského vkladu, které se však nemůže stát splatným, neboť je podle stanov vázáno na vyklizení bytu člena družstva.3. Usnesením ze dne 5. 8. 2020, č. j. Ncp 501/2020-13, rozhodl Vrchní soud v Praze, že k projednání věci jsou příslušné v prvním stupni krajské soudy, a věc postoupil Městskému soudu v Praze.4. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uznal žalovaného povinným zaplatit žalobcům částku 2 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zatímco ve zbytku návrh zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).5. Soud prvního stupně po skutkové stránce zjistil, že žalobci vystoupili z žalovaného družstva dopisem z 6. 10. 2016 pro nesouhlas se změnou stanov schválenou členskou schůzí dne 12. 9. 2016. Ve vlastnictví žalovaného jsou v domě jednotky č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Žalobcům byla při vzniku družstva stanovena výše splátky družstevního podílu podle plochy jejich bytu , Anonymizováno, , včetně podílu na dalších bytech , Anonymizováno, , ve výši 52 907,40 Kč (první splátka) a 3 889,40 Kč (měsíční splátka po dobu 5 let). Žalovaný dům koupil smlouvou ze 7. 4. 2004 a prohlášením vlastníka budovy z 31. 5. 2010 jej rozdělil na jednotky. Podle čl. 11 původních stanov žalovaného se vypořádací podíl rovná výplatě majetkové účasti dosavadního člena v družstvu. U nájemce družstevního bytu se vypořádací podíl rovná výplatě členského podílu, zhodnoceného o splacený úvěr (další členský vklad). Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím 3 měsíců po schválení účetní závěrky za rok, ve kterém členství zaniklo. Výplata členského vkladu je vázána vždy na uvolnění bytu. Podle čl. 6 původních stanov byl základní členský vklad pro všechny členy družstva stejný a činil 2 000 Kč. Další členský vklad se vypočítával součinem podlahové plochy bytu, k němuž členovi svědčilo právo nájmu, a ceny jednoho metru čtverečního v domě, která se vypočetla podílem ceny domu a součtu podlahových ploch všech bytů v domě. Základní členský vklad a další členský vklad tvořily dohromady členský vklad (členský podíl).6. Po právní stránce soud prvního stupně citoval rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3 2018, sp. zn. 27 Cdo 5168/2017 (uveřejněný pod , Anonymizováno, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), který akcentuje zásadu poctivosti vypořádacího podílu. U bytových družstev má být přihlédnuto tržní hodnotě členského podílu, o který bývalý člen přišel, a která obvykle odpovídá cenám, za které jsou v daném místě a čase převáděny bytové jednotky. Soud prvního stupně konstatoval, že za situace, kdy žalobcům již byl do vlastnictví převeden byt, na který se složili svým dalším členským vkladem, se nejedná o případ popsaný v , Anonymizováno, a žalobcům zůstala v družstvu jen majetková účast v podobě základního členského vkladu ve výši 2 000 Kč. Soud prvního stupně dále poukázal na to, že podle , Anonymizováno, se má vypořádací podíl člena družstva odvíjet od ceny bytu, který měl právo si pronajmout, a že do této ceny se nezahrnuje další majetek družstva (např. jiné byty nebo nebytové prostory); pokud by tomu tak bylo, stoupla by cena takového bytu nad úroveň ceny bytů v osobním vlastnictví a takový družstevní podíl by se stal neprodejným. Pokud by měl být při vypořádání zohledněn i majetek družstva, se kterým není spojeno právo nájmu, mohlo by to družstvo donutit i k prodeji majetku, a to i proti vůli členské základny - to soud prvního stupně neviděl jako přijatelné. Nehledě na to, že při vypořádání navrhovaném žalobci by mohl kdokoli koupit na trhu podíl v bytovém družstvu, z družstva vystoupit a domáhat se vedle hodnoty bytu ještě podílu na majetku družstva. Takové vypořádání nepovažoval soud prvního stupně za spravedlivé. Soud prvního stupně tak uzavřel, že po převedení bytu do vlastnictví žalobců zůstala žalobcům v družstvu již jen majetková účast představovaná základním členským vkladem, který proto žalovanému uložil vyplatit žalobcům.7. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné odvolání. Za nesprávný považovali závěr soudu prvního stupně, že převodem bytu do jejich vlastnictví byl beze zbytku vypořádán jejich další členský vklad, neboť ve vlastnictví družstva zůstaly i jednotky č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , na jejichž pořízení se žalobci podíleli v poměru 1/25 (s ostatními zakládajícími členy družstva). Žalobci se dále nepodíleli na nákladech na půdní vestavbu, nicméně členům družstva, kteří užívali vestavěné jednotky, byly tyto jednotky převedeny i s podílem na pozemku. Přestože soud prvního stupně citoval judikaturu Nejvyššího soudu o zásadě poctivého vypořádání, přiznal žalobcům jen vrácení základního členského vkladu ve výši 2 000 Kč.8. Žalovaný odvolání nepodal. Výrok I. napadeného rozsudku zůstal odvoláním nedotčen, a nabyl tak samostatně právní moci.9. Ve vyjádření k odvolání opakoval žalovaný teze svého vyjádření k žalobě.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Ve věci rozhodl podle § 214 odst. 3 o. s. ř. bez jednání, neboť odvolací důvody se týkají jen právního posouzení věci (kam spadá i výklad stanov) a žalovaný s projednáním odvolání bez ústního jednání souhlasil. Žalobci nereagovali na řádně doručenou výzvu odvolacího soudu, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu bez jednání, přestože součástí výzvy bylo upozornění, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že souhlasí s rozhodnutím bez jednání.11. Pro projednávanou věc je rozhodné znění zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, účinné v době vystoupení žalobců ze žalovaného družstva, tj. před novelou č. 163/2020 Sb. (dále jen „z. o. k.“).12. Podle § 613 odst. 1 z. o. k. vystupuje-li člen z družstva proto, že nesouhlasí se změnou stanov, (a) změna stanov není pro vystupujícího člena účinná a vztah mezi členem a družstvem se řídí dosavadními stanovami, (b