6 Cmo 44/2022-784 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové jako soud I. stupně ve výroku I., pro nedostatek podmínek řízení spočívající ve výmazu žalovaného z obchodního rejstříku bez právního nástupce, zastavil řízení zahájené návrhem žalobce ze dne 4. 2. 2022, ve znění podání ze dne 7. 2. 2022, v němž se žalobce domáhal obnovy řízení, skončeného rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 7. 2006, č. j. 38 Cm 5/2005-171 a ve výroku II. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalobce (dále též odvolatel) a podle obsahu jeho opravného prostředku se domáhal změny napadeného usnesení a pokračování v řízení o jím podané žalobě na obnovu řízení, jíž by mělo být vyhověno. Současně žalobce navrhl, aby do řízení o jeho žalobě ze dne 4. 2. 2022 doplněné podáním ze dne 7. 2. 2022 na obnovu řízení na místo z rejstříku vymazaného žalovaného vstoupil jednak žalovaný 1) , fyzická osoba, , se sídlem , adresa, , jemuž měla být postoupena pohledávka představovaná náhrady řízení úspěšného žalovaného podle předloženého oznámení původního věřitele (žalovaného , právnická osoba, ) ze dne 17. 12. 2019 a jednak žalovaný 2) , Anonymizováno, , , adresa, .3. Podle odvolatele soud I. stupně rozhodl v rozporu se zákonem, s tím, že by věc měla být projednána a jeho žalobě na obnovu řízení by mělo být vyhověno. Za tím účelem odvolatel opakoval argumenty, pro něž by měl být úspěšný v řízení o věci samé (o zaplacení požadovaného nároku představovaného způsobenou škodou a neoprávněným prospěchem) a zejména zdůraznil, že soud I. stupně ignoroval důkazy žalobcem předložené.4. Podle odvolatele nebyl upozorněn na zánik žalovaného, na což by reagoval „upřesněním“ žaloby.5. Odvolatel poukázal na skutečnost, že jiný soud mu obnovu řízení, byť v jiné věci, povolil. Jednalo se o Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka Tábor jenž svým rozhodnutím č. j. 15 Co 532/2017-126 ze dne 4. 1. 2018 povolil obnovu řízení sp.zn. 7 C 75/2007.6. Podle odvolatele rozhodoval podjatý soudce, když v jeho případě rozhodl zcela formalisticky a v rozporu s Ústavou a Evropskou úmluvou o lidských právech.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, avšak odvolání žalobce důvodným neshledal.8. Předně se odvolací soud zabýval odvolacím důvodem spočívajícím v tom, že podle odvolatele ve věci rozhodoval vyloučený soudce, což mělo být zřejmé z toho, že rozhodl zcela formalisticky a v rozporu s Ústavou a Evropskou úmluvou o lidských právech.9. K uvedené argumentaci odvolatele odvolací soud vychází z právního názoru, podle něhož pro rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů spočívajících v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, je podstatná okolnost související s právní úpravou, kdy zákon v ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Proto před odvolacím soudem uvedená argumentace odvolatele neobstála.10. V dalším odvolací soud konstatoval, že jestliže soud I. stupně v napadeném rozhodnutí, z důvodu neexistence podmínek řízení pro zánik žalovaného, neřešil věc samu, tj. skutečnosti významné z hlediska rozhodování o povolení obnovy řízení, potom tyto otázky neřešené soudem I. stupně nemohl řešit ani soud odvolací. Odvolací soud proto zaměřil svoji přezkumnou činnost na posouzení postupu soudu I. stupně, jenž pro nedostatek podmínek řízení spočívající ve výmazu žalovaného z obchodního rejstříku bez právního nástupce zastavil řízení zahájené návrhem žalobce ze dne 4. 2. 2022, ve znění podání ze dne 7. 2. 2022, v němž se žalobce domáhal obnovy řízení, skončeného rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 7. 2006, č. j. 38 Cm 5/2005-171.11. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně vycházel ze skutečnosti, že před zahájením řízení o žalobě na obnovu řízení ze dne 4. 2. 2022 doplněné podáním ze dne 7. 2. 2022 žalovaný , Jméno žalovaného, se sídlem , adresa, , IČ , IČO žalovaného, byl (po ukončení likvidace) dne 5. března 2021 vymazán z obchodního rejstříku bez právního nástupce.12. Odvolací soud dále vycházel ze skutečnosti, že podle oznámení uvedeného žalovaného ze dne 17. 12. 2019 žalovaný téhož dne 17. 12. 2019 uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky s , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, , jemuž postoupil peněžitou pohledávky představovanou náklady řízení z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 38 Cm 5/2005-171 ze dne 10. 7. 2006 a z potvrzujícího rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 420/2006-207 ze dne 14. 5. 2007.13. Z hlediska právního odvolací soud vycházel z právního názoru, podle něhož nedostatek způsobilosti účastníka patří mezi podmínky řízení, k nimž soud přihlíží kdykoliv za řízení (§ 103 o. s. ř.), a představuje neodstranitelný nedostatek procesní podmínky, který je důvodem k zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř., případně podle § 107 odst. 5 o. s. ř., dojde-li ke ztrátě způsobilosti v průběhu řízení. To však není projednávaný případ a soud I. stupně proto nebyl oprávněn posuzovat věc podle § 107 o. s. ř.14. Soud I. stupně proto postupoval správně podle § 103 a § 104 o. s. ř., když řízení, v němž od počátku žalovaný neměl způsobilost být účastníkem řízení, podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.15. Jestliže žalobce navrhl v průběhu odvolacího řízení, aby do řízení vstoupili , Anonymizováno, a , Anonymizováno, bránilo tomu ustanovení § 216 odst. 1 o. s. ř.16. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.17. Ježto žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný, odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.