6 Cmo 78/2022-168 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen soud I. stupně) po zahájení řízení o návrhu na určení neplatnosti všech usnesení delegátů , Anonymizováno, přijatých na shromáždění ze dne 3. 3. 2022 vyhověl návrhu navrhovatelů na nařízení předběžného opatření, na základě něhož by mělo být účastníkovi uloženo zdržet se konání voleb delegátů podle stanov schválených usnesením shromáždění delegátů dne 30. prosince 2021 a podle volebního řádu schváleného usnesením shromáždění delegátů ze dne 3. března 2022.2. Soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že návrhem ze dne 31. března 2022. se navrhovatelé domáhají, aby soud I. stupně vyslovil neplatnost všech usnesení delegátů , Anonymizováno, přijatých na shromáždění ze dne 3. 3. 2022 a současně s návrhem ve věci samé navrhl i nařízení předběžného opatření, podle něhož by mělo být dočasně účastníkovi uloženo zdržet se konání voleb delegátů podle stanov schválených usnesením shromáždění delegátů dne 30. prosince 2021 a podle volebního řádu schváleného usnesením shromáždění delegátů ze dne 3. března 2022.3. Podle soudu I. stupně po té, co shromáždění delegátů dne 3. 3. 2022 mělo schválit i nový volební řád, ačkoli shromáždění měli tvořit delegáti zvoleni v roce 2017 v rozporu s právními předpisy, jak o tom měly v minulosti rozhodnout soudy, se SBD Krušnohor má chystat na volbu nových delegátů podle uvedeného volebního řádu přijatého v rozporu s předpisy dne 3. 3. 2022.4. V návrhu na vydání předběžného opatření, ve shodě s návrhem na zahájení řízení o neplatnost usnesením shromáždění delegátů ze dne 3. března 2022, měli navrhovatelé vznést proti konání chystaných voleb delegátů , Anonymizováno, podle volebního řádu schváleného dne 3. 3. 2022 celou řadu výhrad:- napadli stanovy , Anonymizováno, , jež měly být v minulosti prohlášeny za neplatné a mělo být zakázáno soudem I. stupně rozhodnutím pod č. j. 68 Cm 138/2019-95 jejich užívání,- napadli volební řád, neboť ten měl být také schválen dne 3. 3. 2022, a to pouze třetinou delegátů a rovněž v rozporu s usnesením soudu I. stupně č. j. 68 Cm 138/2019-95.- měli poukazovat na jimi tvrzenou skutečnost, že celý volební systém účastníka zakládá zjevnou nerovnost mezi bydlícími a nebydlícímu členy družstva, když bydlící členové v obvodech 1-36 mají v každém obvodu jednoho delegáta, kdežto všichni nebydlící členové mají mít toliko v obvodu 37 pouze jednoho delegáta, ačkoli má být nebydlících členů více,- dále podle navrhovatelů na základě neplatných, případně nicotných stanov a neplatného volebního řádu nelze zvolit platně delegáty, jak se mělo protiprávně stát již v minulosti v roce 2017, kdy i tehdy měla být rozhodnutí družstva soudem označena za neplatná, přičemž naléhavost a potřebu zatímní úpravy předběžným opatřením spatřovali navrhovatelé v tom, že má opět hrozit nové ochromení družstva a jeho neschopnost jednat tím, že nevzniknou řádné orgány včetně statutárního, jak se mělo stát již v roce 2017.5. Soud I. stupně dále vycházel ze skutečnosti, že usnesením č.l. 176 v řízení sp.zn. 18 Cm 168/2016 ve spojení s rozhodnutím odvolacího Vrchního soudu v Praze byl prohlášen za neplatný i předchozí volební řád a další usnesení členské schůze družstva, a to z obdobných důvodů, jichž se navrhovatelé domáhají nyní.6. Soud I. stupně věc posuzoval podle § 74 a násl. o. s. ř. a konstatoval, že v daném případě je zřejmé, že , Anonymizováno, ignoruje soudní rozhodnutí a postupuje podle vnitřních předpisů shledaných soudem neplatnými, mimo jiné, pro nerovnoměrnost zastoupení bydlících a nebydlících členů delegáty, když družstvo mají rovněž zastupovat jako statutární orgány osoby, jimž to mělo být výslovně zakázáno. Uvedené podle soudu I. stupně zakládá naléhavost předběžné úpravy poměrů účastníků s tím, že je třeba vyvést družstvo ze situace, kdy není jasné, kdo za družstvo jedná, přičemž má hrozit reálně vznik škod a další protiprávní jednání.7. Uvedené usnesení soudu I. stupně napadl účastník (odvolatel) včas podaným odvoláním ze dne 19. 4. 2022, a to zejména pro jeho tvrzenou nesprávnost a nepřezkoumatelnost a navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a řízení zastavil pro překážku věci zahájené.8. Navrhovatel v odůvodnění svého opravného prostředku argumentoval v tom smyslu, že již v minulosti Krajský soud v Ústí nad Labem dne 11. 3. 2022 vydal usnesení o předběžném opatření č. j. 68 Cm 23/2022-165, jímž účastníkovi bylo uloženo zdržet se používání stanov schválených usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021, dále mělo být účastníkovi uloženo též odstranit stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 z internetových stránek, dále zdržet se šíření informace, že stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 byly schváleny, byly přijaty, jsou platné a účinné a konečně mu mělo být uloženo umístit t uvedené soudní rozhodnutí na úvodní stranu internetových stránek. Krajský soud v Ústí nad Labem tak podle odvolatele již v uvedeném usnesení č. j. 68 Cm 23/2022-165 měl rozhodnout o otázce užití či neužití stanov schvalovaných na shromáždění delegátů ze dne 30. 12. 2022 a nelze o stejné skutkové otázce podle odvolatele rozhodovat opakovaně.9. Dále odvolatel poukázal na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, podle níž tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn (ze stejného skutku). Řízení se týká týchž osob i v případě, dojde-li podle hmotného práva k přechodu práv a povinností z právního vztahu, o který se jedná, na jiný subjekt.10. Podle odvolatele v řízení sp.zn. 68 Cm 23/2022, v němž bylo vydáno předchozí usnesení o předběžném opatření, byla řešena otázka dopadající na možnost aplikace stanov a tato otázka je řešena i v rámci předmětného rozhodnutí o předběžném opatření a je tak dána minimálně překážka věci zahájené a jestliže by bylo ukončeno i odvolací řízení byla by dána překážka věci rozhodnuté, když předchozí rozhodnutí o předběžném opatření a nynější napadené rozhodnutí o předběžném opatření řeší materiálně totožnou otázku.11. Dále odvolatel argumentoval tak, že soudním rozhodnutím v řízení sp.zn. 18 Nc 508/2021 sice bylo vydáno předběžné opatření, kterým byl zakázán výkon funkce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (a nejen těmto) a zároveň toto rozhodnutí bylo potvrzeno Vrchním soudem v Praze, avšak předběžné opatření podle odvolatele vycházelo z nesprávného skutkového základu a bylo překonáno a důležité je to, že podle odvolatele obě osoby byly zapsány do obchodního rejstříku.12. Podle odvolatele stejně tak soud I. stupně sice rozhodnutím č. j. 18 Cm 168/2016-176 ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, č. j. 6 Cmo 113/2019-230 určil, že jsou neplatná usnesení přijatá shromáždění delegátů , Anonymizováno, dne 16. 6. 2016 s tím, že soud výslovně určil neplatným usnesení schvalující volební řád , Anonymizováno, , avšak usnesení s výrokem výslovně určujícím neplatným usnesení schvalující volební řád , Anonymizováno, bylo zrušeno a vráceno Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení, přičemž v nyní projednávané věci odůvodnění napadeného rozhodnutí není správné v části týkající se tvrzeného určení neplatnosti volebního řádu. Proto podle názoru odvolatele volební řád účastníka do současnosti zrušen nebyl.13. Dále podle odvolatele brání projednání věci a jejímu rozhodnutí, včetně rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření, překážka věci zahájené.14. Navrhovatelé navrhli napadené usnesení potvrdit, když poukázali na skutečnost, že řízení nezatěžuje žádná z překážek postupu řízení.15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací napadené rozhodnutí v této části přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s., a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následující zjištěním a závěrům.16. Podle právního názoru odvolacího soudu, rovněž v případě rozhodování o návrzích podle § 663 ZOK ve spojení s § 258 NOZ není ve smyslu § 12 zák. 292/2013 (z. ř. s.), § 102 a § 75 a násl. o. s. ř. vyloučeno užití ustanovení zákona o předběžném opatření navrženém po zahájení řízení. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. přitom, je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.17. V projednávaném případě odvolací soud shodně se soudem I. stupně aplikoval § 102 občanského soudního řádu (o. s. ř.) ve spojení s § 75c o. s. ř., § 76 odst. 1 písm. d) a e) o. s. ř. a konstatoval, že navrhovatelé existenci nároku na určení neplatnosti napadených usnesení shromáždění delegátů osvědčili, přičemž z jejích tvrzení nevyplývá, že by navrhovateli uplatněný nárok ve věci samé byl zjevně nedůvodný.18. Odvolací soud konstatuje, že i podle jeho právního názoru v daném případě existuje potřeba zatímní úpravy poměrů mezi účastníky, když z obsahu spisu je zřejmé, že , Anonymizováno,