7 Cmo 11/2022-101 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že dle ustanovení § 74 odst. 1, § 75 odst. 1, § 76 odst. 1 písm. d), odst. 3 o. s. ř. soud nařizuje předběžné opatření:1. Společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, se zakazuje jakýmkoliv způsobem zpeněžit pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 344 m2, jehož nedílnou součástí je stavba: , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rod. dům, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, – zahrada o výměře 1638 m2, to vše zapsáno na LV č. , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, .2. Navrhovateli se ukládá, aby do 30 dnů od doručení tohoto usnesení podal u zdejšího soudu žalobu na zdržení se výkonu zástavního práva společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, .2. Usnesení dle ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. neobsahuje odůvodnění.3. Žalobce se svým návrhem doručeným dne 18. 11. 2021 Okresnímu soudu v , Anonymizováno, , postoupeným po právní moci usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. prosince 2021, č. j. Ncp 759/2021-67, Krajskému soudu v Plzni, domáhal nařízení předběžného opatření, jehož znění (dle obsahu návrhu) je uvedeno výše.4. Ve svém návrhu žalobce tvrdí, že:- žalobce na základě Smlouvy o převodu podílu ze dne 6. září 2018 ve společnosti , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , prodal tento svůj obchodní podíl kupujícímu – společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, . Kromě této smlouvy uzavřel další vzájemně propojené smlouvy. A to Rámcovou smlouvu o prodeji a koupi podílu (dále i jen „Rámcová smlouva“), kterou uzavřeli jako kupující , právnická osoba, a jako prodávající žalobce a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , a Smlouvu o zřízení zástavního a zákazu zcizení a zatížení (dále i jen „Zástavní smlouva“) ze dne 6. 8. 2018, kterou uzavřeli jako zástavní věřitel , právnická osoba, , jako zástavce , Anonymizováno, nar. , Anonymizováno, a žalobce jako zástavní dlužník, předmětem zástavy jsou pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, o evidované výměře 344 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož nedílnou součástí je stavba Budova s číslem popisným , Anonymizováno, , rodinný dům, adresní místo , adresa, a dále, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, o evidované výměře 1638 m2 (zahrada), vše v obci , adresa, , zapsáno na LV č. , Anonymizováno, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ; to dokládá předmětnými smlouvami,- žalovaná , právnická osoba, je univerzálním právním nástupcem společností , právnická osoba, a , právnická osoba, , se po žalobci domáhá uhrazení pohledávky ve výši 4 000 000 Kč, která je smluvní pokutou, na níž žalované vznikl nárok dle odst. 4.2.4. Rámcové smlouvy, neboť žalobce porušil její ust. odst. 3.5.4.; to dokládá úplným výpisem z obchodního rejstříku vedeným pro společnost , právnická osoba, , Krajským soudem v Pzni pod sp. zn. C 32170, pořízeným dne 23. 2. 2021, Výzvou účastnice ze dne 29. 3. 2021 k zaplacení smluvní pokuty dle Rámcové smlouvy a jeho odpovědí na ní,- pohledávka žalované ve výši 4 000 000 Kč nikdy nevznikla a ani vzniknout nemohla, neboť ust. Rámcové smlouvy odst. 4.2.4 je absolutně neplatné, protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek dle ust. § 580, resp. § 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), neboť žalované měl dle tohoto ustanovení vzniknout nárok na smluvní pokutu tím, že žalobce před orgány činnými v trestním řízení plnil svou zákonnou povinnost, tj. vypovídal pravdu a nic nezamlčoval. Pokud by tak ale žalobce neučinil, dopustil by se trestného činu křivé výpovědi,- žalovaná následně nechala do katastru nemovitostí zapsat zápis o započetí výkonu zástavního práva,; to dokládá výpisem z katastru nemovitostí,- žalovaná nesplnila svou povinnost dle ust. § 1364 odst. 1 o. z. a neoznámila započetí výkonu zástavního práva přímo žalobci jako zástavnímu dlužníkovi, což mu znemožňuje hájit svá práva,- žalovaná angažovala realitní kancelář, která zařizuje prodej předmětu zástavy přímým prodejem třetí osobě, a to za cenu 17 400 000 Kč, a je tak zcela očividné, že žalovaná hodlá předmět zástavy skutečně pro domnělou pohledávku prodat; k tomu dokládá podklady k prodeji předmětu zástavy (inzerát realitní kanceláře a Podmínkami prodeje nemovitostí),- a ačkoliv je jako vlastník předmětu zástavy zapsána , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , není k dnešnímu dni jeho skutečným vlastníkem. Ve skutečnosti je jejím vlastníkem žalobce, čehož se domáhá žalobou na určení vlastnického práva vedenou u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. 15 C 179/2021, které nebylo dosud pravomocně skončeno; to dokládá předmětnou žalobou, darovací smlouvou a odstoupením od darovací smlouvy, včetně přípisů , Anonymizováno, .5. Dle žalobce tak žalovaná shora popsaným jednáním zasahuje nejenom do jeho práva zástavního dlužníka, ale i do jeho vlastnického práva k předmětu zástavy, jelikož žalobce má za to, že je jeho skutečným vlastníkem. Žalobce se tak tímto předběžným opatření domáhá soudní ochrany spočívající v tom, aby žalovaná nemohla zpeněžit předmět zástavy a uspokojit tak svou neexistující pohledávku, neboť takový její úkon představuje neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobce dle ust. § 1042 o. z. Žalobce hodlá podat žalobu na zdržení se výkonu zástavního práva dle ust. § 1042 o. z., a nařízení předběžného opatření se tedy domáhá proto, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků řízení.6. Proti bodu 1 usnesení soudu prvního stupně se včas odvolala žalovaná. Odvolatelka namítala, že žalobce ve svém návrhu neprokázal a ani nenavrhl jakékoliv důkazy, které by odůvodňovaly jeho aktivní legitimaci jak k podání návrhu na vydání předběžného opatření, tak k zápůrčí žalobě, kterou soud žalobci bodem 2 výroku uložil podat do 30 dnů od doručení rozhodnutí. Žalovaná předně poukazuje na skutečnost, že návrh žalobce na nařízení předběžného opatření byl podán k předmětu zástavy, jež není ve vlastnictví žalobce, jak vyplývá i ze samotného návrhu žalobce. O tom, že sám žalobce považuje darovací smlouvu uzavřenou mezi ním a , Anonymizováno, za platnou svědčí i to, že od ní odstoupil. Nadto tvrdí-li, že uzavření darovací smlouvy bylo simulovaným právním úkonem ve smyslu ust. § 41a zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nelze se toho dovolávat vůči účastníkovi, který tento právní úkon za zastřený nepovažoval. Za této situace pouze na základě tvrzení žalobce, k němuž s žádným způsobem nepřipojila, ani nevyjádřila obdarovaná , Anonymizováno, , nelze dovozovat aktivní legitimaci žalobce jako k podání návrhu na nařízení předběžného opatření, tak k podání zápůrčí žaloby dle ust. § 1042 a § 1043 o. z. Dále žalovaná namítá a rozvádí, že žalobcem tvrzené porušení zástavního věřitele dle ust. § 1364 odst. 1 o. z., je pro tuto věc irelevantní, a to vzhledem k tomu, že k faktickému zpeněžování předmětu zástavy vůbec nezapočalo. Žalobcův návrh na nařízení předběžného opatření pak dle žalované postrádá jakékoliv hodnověrné odůvodnění jím tvrzené neexistence pohledávky, zajištěné předmětem zástavy, což dále konkretizovala. Žalobce tak relevantním způsobem ani neosvědčil nutnost zatímní úpravy poměrů mezi účastníky řízení ve smyslu ust. §74 odst. 1 o. s. ř. Z uvedených důvodů tak, není dle odvolatelky nařízení předběžného opatření namístě a navrhuje, aby odvolací soud bod 1 usnesení soudu prvního stupně zrušil a návrh na nařízení předběžného opatření odmítl, popř. zamítl, eventuálně tento výrok zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.8. Odvolacímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce dne 13. 1. 2022 doručil Krajskému soudu v Plzni žalobu na zdržení se výkonu zástavního práva společnosti , právnická osoba, , řízení je vedeno pod sp. zn. 41 Cm 5/2022, jeho účastníky jsou žalobce a žalovaný, tak jak jsou označeni v návrhu na nařízení předběžného opatření. Protože žaloba byla podána žalobcem ve lhůtě určené mu soudem prvního stupně v bodu 2 napadeného usnesení, lze konstatovat, že předběžné opatření dle ust. § 77 odst. 1 písm. a) o. s. ř. nezaniklo.9. Z napadeného usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření vyhověno, a jež neobsahovalo odůvodnění dle ust. § 169 odst. 2 o. s. ř., lze usuzovat, že soud prvního stupně měl jeho nárok ve věci samé, jež hodlal uplatnit zápůrčí žalobou dle ust. § 1042 o. z. za osvědčený, a potřebu zatímní úpravy poměrů mezi účastníky avizovaného soudního řízení za prokázanou, tj. dle něj byly splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření.10. Zákonná úprava předběžných opatření je provedena v § 74 a násl. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř