7 Cmo 228/2022-84 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 8. 2022 se žalobkyně domáhala určení neplatnosti smlouvy o převodu 35% obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále též jen „Společnost“), datované dne 31. 3. 2022, jejímiž smluvními stranami byly žalobkyně a žalovaná. Smlouva je dle žalobkyně neplatná, jelikož ji podepsala neoprávněná osoba, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , který již k danému dni nebyl jednatelem žalobkyně. Dále se smlouva příčí dobrým mravům a zákonu, když jejím účelem bylo pouze vyvedení majetku žalobkyně. V posledku smlouva nenabyla účinnosti, jelikož k ní valná hromada Společnosti nedala souhlas. Naléhavý právní zájem žalobkyně spatřuje ve vyřešení vzniklé nejistoty a z toho vznikajících problémů týkajících se postavení žalobkyně jako společníka Společnosti a zabránění případným negativním důsledkům, pokud by došlo k účinnosti převodu podílu, zejména pak poškození majetkových práv žalobkyně (a jejích společníků), včetně vzniku újmy, kterou dle ní nepůjde vůbec nebo jen velmi obtížně napravit.2. Podáním ze dne 13. 9. 2022 podala žalobkyně návrh na nařízení předběžného opatření podle § 102 odst. 1 o. s. ř. z důvodu, že výkon hlasovacích práv k podílu by jinak vykonávala osoba, která k tomu není oprávněna; žalovaná by mohla realizovat nezákonné vyvedení podílu z dispozice žalobkyně a hrozila by újma třetím osobám, se kterými by žalovaná vstupovala do právních jednání spojených s podílem. Žalobkyně má totiž za to, že je osvědčen nárok ve věci samé, tj. že je vlastníkem 35% podílu (viz žaloba). Vzhledem k chování Společnosti má pak obavu, že by výkon rozhodnutí mohl být ohrožen.3. Usnesením ze dne 15. 9. 2022, č. j. 68 Cm 53/2022-30, Městský soud v Praze připustil návrh žalobkyně ze dne 9. 9. 2022 na změnu žalobního petitu ve znění: „Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem 35% obchodního podílu ve Společnosti“. Žalobkyně navrhla změnu petitu vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná a Společnost začaly popírat vlastnické právo žalobkyně k podílu.4. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. nařídil předběžné opatření ve znění: „Společnost , Jméno žalované, ., IČO: , Anonymizováno, , se sídlem , Adresa žalované, , je povinna zdržet se zcizení (zejména prodejem, převodem, darováním, směnou, vložením do základního kapitálu obchodní korporace či poskytnutím jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace) 35% obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem na adrese , adresa, , a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé. Společnost , Jméno žalované, ., IČO: , Anonymizováno, , se sídlem , Adresa žalované, , je povinna zdržet se zatížení (zejména zřízením zástavního práva, věcného břemene, zajišťovacího práva) 35% obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem na adrese , adresa, , a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé. Společnost , Jméno žalované, ., IČO: , Anonymizováno, , se sídlem , Adresa žalované, , je povinna zdržet se výkonu práv společníka spojených s 35% obchodním podílem ve společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem na adrese , adresa, , a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé.“ Výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit za podaný návrh na nařízení předběžného opatření částku ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení. V odůvodnění uvedl, že z žádného žalobkyní předloženého důkazu nebyla potvrzena existence souhlasu Společnosti s uzavřením smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou o převodu 35% obchodního podílu, ačkoliv společenská smlouva Společnosti stanovila v článku 6 odst. 1, že společník může převést svůj podíl nebo jeho část na jiného společníka jen s předchozím souhlasem valné hromady. Z jednání valné hromady Společnosti ze dne 28. 4. 2022 ani ze dne 17. 8. 2022 neplyne, že by byl tento souhlas udělen, a proto platí, že žalobkyně svůj podíl na žalovanou nepřevedla. Soud naléhavost přijetí zatímní úpravy poměrů vyvodil z nejednotného jednání Společnosti vůči žalobkyni a s tím spojené hrozby dalšího možného nakládání s pravděpodobně neúčinně převedeným podílem, když ještě v dubnu 2022 pokládala Společnost žalobkyni za společníka, zatímco v srpnu 2022 s ní odmítla jednat. Soud dále zdůraznil problematický způsob jednání bývalého jednatele, jestliže právě v době, kdy jej společnost z funkce odvolala, přistoupil k uzavření smluv, nadto smluv, jejichž předmětem jsou zásadní majetkové dispozice ve prospěch jiných subjektů než právě zastupované společnosti. Jde-li o část návrhu, v níž se požaduje, aby se žalovaná zdržela výkonu jakýchkoli práv spojených s předmětným 35% podílem ve Společnosti, soud tomuto návrhu vyhověl, jelikož účast žalobkyně na valných hromadách není za uvedené situace vynutitelná a také není oprávněna domáhat se soudní cestou vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Dle soudu vysoká pravděpodobnost vzniku újmy ve finanční sféře několika subjektů odůvodňuje kladné rozhodnutí se zřetelem k principu proporcionality.5. Do tohoto usnesení podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém uvedla několik důvodů pro zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Předně má za to, že žalobkyně nesplnila předpoklady pro nařízení předběžného opatření, a to osvědčení samotného nároku uplatňovaného žalobou a osvědčení naléhavosti úpravy poměrů. Dle odvolatelky je zřejmé, že nárok uplatňovaný žalobou nemůže být úspěšný, neboť určovací žaloba při současném znění petitu a při současném okruhu účastníků řízení není způsobilá eliminovat či odstranit stav ohrožení práva či právní nejistoty. Stejně tak žalobkyně neosvědčila naléhavost úpravy poměrů, neboť nijak neodůvodnila, že by žalovaná měla v úmyslu činit jednání uvedená ve výroku I. napadeného usnesení. Odůvodňovat uložení povinnosti žalované jednáními učiněnými třetími osobami, zejména Společností a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , je zcela nepodložené, jelikož toto předběžné opatření pro ně není nijak závazné a není tak způsobilé předejít dalšímu jednání z jejich strany. Dále pak není dle odvolatelky možné jí uložit povinnost zdržet se výkonu veškerých práv společníka spojených s předmětným obchodním podílem bez jakéhokoliv bližšího vymezení. Nadto má odvolatelka za to, že smlouvu o převodu podílu uzavřela osoba k tomu oprávněná - převod podílu byl řádně schválen valnou hromadou Společnosti a smlouva byla následně Společnosti doručena. Odvolatelka též namítá nesprávnost závěru soudu o nedostatku pravomoci , tituly před jménem, , Anonymizováno, jednat za žalobkyni při uzavírání smlouvy o převodu podílu, jakož i tvrzení o výmazu žalobkyně jako společníka Společnosti z obchodního rejstříku k 5. 6. 2022. Vzhledem k výše uvedenému odvolatelka navrhuje, aby odvolací soud změnil výrok I. napadeného usnesení tak, že se zamítá návrh na nařízení předběžného opatření ve znění v něm uvedeném.6. K tomuto odvolání se vyjádřila žalobkyně podáním ze dne 14. 10. 2022, ve kterém vyvrací odvolací námitky a podrobně k tomu argumentuje.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.8. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.9. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.10. Pro nařízení předběžného opatření je třeba, aby byly splněny současně dva základní předpoklady – osvědčení nároku ve věci samé a prokázání existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí. Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 a 5 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.). V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01.11. Z odůvodnění napadeného usnesení je zřejmé, že soud prvního stupně se nezabýval otázkou, zda žalobkyně osvědčila existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení (§ 80 o. s. ř.), přestože osvědčení nároku ve věci samé je jedním z předpokladů úspěšnosti návrhu na nařízení předběžného opatření ve smyslu citovaného ustanovení §75c odst. 1 o. s. ř.12. Napadené usnesení je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.13. Odvolací soud proto napadené usnesení zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a věc vrátil podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Při posuzování naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení soud nepřehlédne ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu k této otázce. V novém rozhodnu