7 Cmo 89/2022-272 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 8. 2019 se žalobkyně vůči žalované domáhala určení neplatnosti smlouvy o převodu 40% obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO žalované B, , sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “) uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 12. 8. 2019.2. Usnesením vyhlášeným do soudního protokolu dne 1. 2. 2021 (rub č. l. 127) soud prvního stupně rozhodl o připuštění změny žaloby dle podání žalobkyně ze dne 13. 1. 2021 (výrok I.) a o přistoupení , právnická osoba, do řízení na straně žalované (výrok II.).3. Rozsudkem ze dne 11. 8. 2021, č. j. 41 Cm 45/2020 -221 soud prvního stupně rozhodl výrokem I., že žalobkyně je společníkem , právnická osoba, s obchodním podílem ve výši 40% a výrokem II. rozhodl, že , právnická osoba, je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 55 989 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění soud uvedl, že poté, co připustil změnu žalobního návrhu žalobkyně dle jejího podání ze dne 13. 1. 2021, domáhala se žalobkyně určení, že je společníkem , právnická osoba, s obchodním podílem ve výši 40%. Soud dospěl k závěru, že smlouva o převodu obchodního podílu uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne 12. 8. 2016 je smlouvou neplatnou a žalobkyně je nadále společníkem , právnická osoba, .4. K odvolání žalované a , právnická osoba, odvolací soud usnesením ze dne 28. 1. 2022, č. j. 7 Cmo 349/2021-247 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť „Řízení o určení společníka obchodní korporace je řízením sporným. Usnesení o připuštění přistoupení dalšího účastníka na straně žalované do řízení podle § 92 odst. 1 o. s. ř. je usnesením, do kterého je přípustné odvolání. Soud ho proto musí vždy vyhotovit písemně a doručit přistupujícímu účastníku i stávajícím účastníkům řízení, a to bez ohledu na skutečnost, že se účastníci písemného vyhotovení usnesení vzdali. Ke změně v subjektech procesněprávního vztahu dochází až právní mocí usnesení o připuštění přistoupení dalšího účastníka do řízení. Soud prvního stupně však vyhlášené usnesení o připuštění přistoupení , právnická osoba, coby dalšího účastníka do řízení na straně žalované písemně nevyhotovil, neodůvodnil, nedoručil a nevyčkal uplynutí odvolacích lhůt. , právnická osoba, se tedy další účastnicí řízení na straně žalované nestala a soud prvního stupně pochybil, pokud s ní přesto jako s účastnicí řízení jednal a dokonce proti ní vydal vyhovující rozhodnutí ve věci samé. Zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.“ Odvolací soud proto napadený rozsudek zrušil podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a věc vrátil podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně připustil, aby na straně žalované přistoupila , právnická osoba, . V odůvodnění uvedl, že návrh musí směřovat proti všem účastníkům dotčených právních vztahů. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu je určení, že žalobkyně je společnicí , právnická osoba, s obchodním podílem ve výši 40%, je evidentní, že předmět sporu se dotýká právních vztahů , právnická osoba, . Ohledně námitek , právnická osoba, soud odkázal na ustanovení § 92 odst. 1 o. s. ř., které říká, že souhlasu , právnická osoba, s jejím přistoupením na straně žalované není třeba. Námitka , právnická osoba, ohledně její pasivní legitimace bude předmětem věcného projednání žaloby. Vzhledem ke splnění všech podmínek přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného usnesení.6. Proti tomuto usnesení podaly žalovaná a , právnická osoba, včasné odvolání, v němž uvedly, že v řízení o určení žalobkyně společnicí , právnická osoba, je věcně legitimována na straně žalované výhradně , právnická osoba, , u které se určení účastenství žádá. Věcnou legitimací se rozumí stav vyplývající z hmotného práva, a proto toliko ty subjekty, které jsou vůči sobě navzájem v hmotněprávním vztahu, jehož řešení je předmětem daného řízení, jsou nositelé procesní věcné legitimace. V tomto řízení druhý společník, tedy žalovaná, vůbec nefiguruje, neboť její společenství je právně zcela odděleno od společenství žalobkyně. Jakkoli žalovaná může mít právní zájem na výsledku řízení, neboť její právní zájmy mohou být dotčeny, není při žalobním návrhu na určení účastenství žalobkyně v , právnická osoba, zjevně pasivně legitimována. Může být uvažováno maximálně o její vedlejší intervenci dle § 93 o. s. ř., nikoliv o pasivní legitimaci. Nedostatek pasivní legitimace žalované v řízení je dle odvolatelek zásadní pro posouzení přípustnosti přistoupení , právnická osoba, do řízení dle § 92 o. s. ř. Odvolatelky odkazují na sjednocující rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 119/2016, ve kterém se uvádí, že je „nepřípustné, aby institut záměny účastníka ve smyslu § 92 odst. 2 o. s. ř. byl obcházen tím, že žalobce navrhne, aby do řízení přistoupil další účastník (další žalovaný nebo další žalobce.). Je-li při rozhodování o navrženém přistoupení do řízení zřejmé, že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl ve sporu pasivně věcně legitimován, nejsou splněny podmínky k tomu, aby soud připustil přistoupení dalšího účastníka na jeho stranu; nápravu v tomto případě lze zjednat jen prostřednictvím záměny účastníka ve smyslu ust. § 92 odst. 2 o. s. ř.“. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v průběhu řízení zcela změnila žalobu a předmět řízení a požádala o změnu okruhu účastníků, je dle odvolatelek zcela zjevné, že žalovaná byla případně pasivně legitimována v rámci řízení, jehož předmětem byla neplatnost jí uzavřené smlouvy, avšak její pasivní legitimace ode dne změny žaloby zde absentuje. Napadeným rozhodnutím se tak za stávajících procesních okolností obchází institut záměny účastníků podle § 92 odst. 2 o. s. ř., kterým jako jediným bylo možno uskutečnit vstup , právnická osoba, do probíhajícího řízení s tím, že takový vstup vyžaduje souhlas žalované, který dán nebyl. S ohledem na výše uvedené odvolatelky navrhují, aby odvolací soud v souladu s § 220 o. s. ř. napadené rozhodnutí změnil tak, že se nepřipouští, aby na straně žalované přistoupila , právnická osoba, .7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.9. Podle § 92 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce (odst. 1). Na návrh žalobce může soud se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný. Má-li být takto zaměněn žalobce, je třeba, aby s tím souhlasil i ten, kdo má na jeho místo vstoupit (odst. 2).10. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni oddíl C, vložka 31054 ze dne 27. 7. 2022 odvolací soud zjistil, že žalovaná je zapsána v obchodním rejstříku coby společnice , právnická osoba, s obchodním podílem 60% a 40%, druh podílu: základní podíl číslo 1 a číslo 2.11. „Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. I když se to často v soudní praxi děje (a to i v publikované judikatuře vyšších soudů), není správné naléhavý právní zájem na požadovaném určení zaměňovat s věcnou legitimací k žalobcem požadovanému určení. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, samozřejmě nemají jen ti, kteří jsou účastníky sporného právního vztahu nebo o jejichž sporné právo jde. Přípustné je rovněž určení právního vztahu nebo práva, jichž se žalobce – z pohledu hmotného práva – neúčastnil, jestliže se takový právní vztah nebo právo přímo dotýká jeho právní sféry (a jím požadované proto může ovlivnit jeho právní postavení).“ (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 527 s.).12. Ve věci samé se žalobkyně domáhá určení, že je společnicí , právnická osoba, s obchodním podílem ve výši 40%. Návrh na tuto změnu žalobního petitu byl soudu doručen dne 13. 1. 2021, jak vyplývá z obsahu spisu. Soud prvního