8 Cmo 19/2022-85 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením přiznal , Jméno účastníka A, , se sídlem , Jméno účastníka B, , IČO , IČO účastníka A, , likvidátorovi obchodní společnosti , právnická osoba, . v likvidaci, se sídlem , Adresa účastníka C, , IČO , IČO účastníka C, , odměnu za provedenou likvidaci ve výši 8 000 Kč.2. V odůvodnění soud uvedl, že pravomocným usnesením ze dne 26. 6. 2019, č. j. 40 Cm 58/2012-56, odvolal , Anonymizováno, z funkce likvidátora Společnosti (výrok I.), novým likvidátorem jmenoval , Jméno účastníka A, (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) Usnesením ze dne 10. 9. 2021, č. j. 40 Cm 58/2012-76, vyzval soud likvidátora, aby soudu sdělil, zda hodlá požádat o odměnu za provedenou likvidaci a o náhradu hotových výdajů spojených s likvidací. Likvidátor však ani přes výzvu nevyúčtoval hotové výdaje spojené s likvidací, proto o nich soud nerozhodl. Odměnu ve výši 8 000 Kč považoval soud vzhledem k průběhu likvidace popsané ve zprávě likvidátora, výsledku likvidace a zejména s přihlédnutím k rychlosti provedení likvidace za přiměřenou.3. Proti tomuto usnesení podal likvidátor včasné odvolání, ve kterém uvedl, že odměnu za provedenou likvidaci nepožaduje, resp. se jí vzdává. To byl i důvod, proč nereagoval na výzvu soudu prvního stupně usnesením ze dne 10. 9. 2021, č. j. 40 Cm 58/2012-76, kde bylo uvedeno, „že po marném uplynutí lhůty uvedené ve výroku tohoto usnesení bude spis založen bez dalšího.“ Odvolatel proto navrhuje, aby soud prvního stupně postupoval podle ust. § 210a o. s. ř., případně pak aby odvolací soud rozhodl tak, že se napadené usnesení zrušuje a případně znovu rozhodl tak, že se likvidátorovi odměna nepřiznává.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Pro rozhodnutí odvolacího soudu je dle ustanovení § 211 o. s. ř. ve vazbě na ustanovení § 154 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř. rozhodující stav v době vydání jeho rozhodnutí6. Podle § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.7. V posuzovaném případě byl likvidátor jmenován do funkce podle § 191 odst. 1 a 2 o. s. ř. usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 6. 2019, č. j. 40 Cm 58/2012-56, které nabylo právní moci dne 10. 8. 2019, tudíž odměnu likvidátorovi určuje soud.8. Soud o přiznání odměny rozhoduje z úřední povinnosti. Likvidátor se však může svého nároku na odměnu vzdát, nicméně tento projev musí být jednoznačný, srozumitelný a určitý (obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5713/2017, kde bylo rozhodováno o vzdání se nároku na náhradu nákladů řízení.)9. Protože likvidátor se svého práva na odměnu za provedenou likvidaci výslovně vzdal až v odvolacím řízení, nezbylo odvolacímu soudu než usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnit tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.