8 Cmo 22/2022-1 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 5. 1. 2022, Fj 6545/2022 domáhala zápisu nepřímého skutečného majitele , Anonymizováno, s uvedením postavení koncového příjemce i osoby s koncovým vlivem s nepřímým podílem na prospěchu a na hlasovacích právech ve výši 52,7% a nepřímého skutečného majitele , Anonymizováno, , s uvedením postavení koncového příjemce s nepřímým podílem na prospěchu ve výši 24,95%.2. Soud prvního stupně návrh na zápis skutečného majitele usnesením uvedeným v záhlaví zcela zamítl, s odůvodněním, že k zápisu požadovaný skutečný majitel , Anonymizováno, se podílí vlastnictvím nepřímého podílu na prospěchu ve výši 24,95%. Přičemž, s odkazem na ust. § 3 odst. 1 a § 4 odst. 3 zákona č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ZESM“), koncovým příjemcem právnické osoby je každá osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat více než 25 % z celkového majetkového prospěchu a osobou s koncovým vlivem v korporaci, je fyzická osoba, jejíž nepřímý podíl na hlasovacích právech významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 %. Soud prvního stupně pro úplnost dodává, že při vyplňování návrhu na zápis skutečného majitele je třeba řádně vyplnit strukturu vztahů a jednání ve shodě.3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání, kde namítala, že odvoláním napadené usnesení spočívá na nesprávném právní posouzení dle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 3 ZESM, kdy závěry soudu prvního stupně jsou v rozporu se smyslem a účelem ZESM, jímž je identifikace konkrétního člověka, jehož vůle a rozhodnutí se promítají do jednání právnických osob, jednak člověka, který v konečném důsledku z činnosti právnických osob profituje, což se podává z důvodové zprávy k ZESM. Odkazuje na znění důvodové zprávy ZESM, která v části identifikace skutečného majitele, respektive koncového příjemce uvádí, že nelze vyloučit, že menší než 25 % stanovená hranice z celkového prospěchu nikdy nemůže založit pozici koncového příjemce, nelze tedy vyloučit, že jako podstatnou část bude možné vyhodnotit i menší část z celkového prospěchu, a to zejména, bude-li se blížit stanovené hranici. Navrhovatelka tak uvádí, že , Anonymizováno, se podílí na vlastnictví nepřímého podílu 24,95 %, tudíž se zcela jistě blíží k uvedené zákonné hranici podílu na prospěchu a zároveň se jedná o druhý největší podíl v celé společnosti, který je v porovnání s ostatními podíly značně odlišný, což doložila seznamem společníků. Navrhuje, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení a věc soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení, případně aby usnesení změnil tak, že se návrhu na zápis skutečného majitele podaný dne 5. 1. 2022 vyhovuje.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. V § 58 ZESM se uvádí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o zápisu a řízení o nesrovnalosti ustanovení zákona upravujícího zvláštní řízení soudní.6. Dle ustanovení § 1 odst. 3. zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, nestanoví-li tento zákona jinak, použije se občanský soudní řád.7. Dle ust. § 3 odst. 1 ZESM koncovým příjemcem právnické osoby je každá osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat více než 25 % z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby, a tento prospěch dále nepředává; má se za to, že prospěch předáván není.8. Ust. § 4 odst. 3 ZESM na to, že fyzická osoba je osobou s koncovým vlivem v korporaci, ukazuje její přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 %.9. Podle ust. § 28 odst. 1 ZESM soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže a) byl podán osobou, která k tomu není oprávněna, b) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, c) je nesrozumitelný nebo neurčitý, nebo d) k němu nebyly doloženy písemnosti o skutečnostech, které mají být do evidence skutečných majitelů zapsány, spolu s překladem těchto písemností podle § 24, ledaže soud sdělí navrhovateli, že překlad nevyžaduje. Podle odst. 3 soud navrhovatele nevyzývá k opravě nebo doplnění návrhu na zápis. V usnesení, kterým soud návrh na zápis odmítne, uvede důvody odmítnutí a poučení, jak lze nedostatky odstranit.10. Dle ust. § 29 ZESM, nebyl-li návrh na zápis odmítnut, soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do evidence skutečných majitelů zapisují, vyplývají z písemností, které byly k návrhu na zápis doloženy, nebo z údajů zjistitelných z informačního systému veřejné správy, do kterého může soud dálkovým přístupem nahlížet.11. Dle ustanovení § 30 ZESM odvolání je přípustné pouze proti usnesení, kterým soud návrh na zápis zamítá nebo kterým vyhovuje návrhu na zápis podanému podle § 26 odst. 3 (odst. 2.). Vyhoví-li soud návrhu na zápis podanému podle § 26 odst. 1 nebo 2 v celém rozsahu, provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí; o zápisu soud evidující osobu vyrozumí spolu se zasláním úplného výpisu platných údajů z evidence skutečných majitelů (odst. 4).12. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatelka se návrhem ze dne 5. 1. 2022 domáhala zápisu údajů do evidence skutečných majitelů navrhovatelky, a sice skutečného majitele , Anonymizováno, , jako koncového příjemce prospěchu i osoby s koncovým vlivem, jelikož je vlastníkem obchodního podílu o velikosti 52,7 % společnosti , Anonymizováno, , Registrační číslo: , Anonymizováno, , která je jediným společníkem navrhovatelky a dále zápisu skutečného majitele , Anonymizováno, jako koncového příjemce, jelikož je taktéž vlastníkem obchodního podílu jediného společníka navrhovatelky o velikosti 24,95 %. Skutečnosti požadované k zápisu navrhovatelka doložila těmito listinami:- kopií výpisu z obchodního rejstříku společnosti , Anonymizováno, ze dne 3. 11. 2021 pořízený notářkou v Berlíně osvědčený apostilou dle Haagské úmluvy o apostile zemského soudu v Berlíně ze dne 8. 11. 2021 a to v německém jazyce a v českém jazyce obsahující překladatelskou doložku soudní překladatelky , tituly před jménem, , Anonymizováno, ;- kopií výpisu ze seznamu společníků společnosti , Anonymizováno, ze dne 5. 9. 2018 pořízený notářem v Berlíně, osvědčený notářkou v Berlíně dne 13. 10. 2021 a obsahující apostilu dle Haagské úmluvy o apostile zemského soudu v Berlíně ze dne 15. 10. 2021 a to v německém jazyce a českém jazyce s předkladatelskou doložkou soudní překladatelky , tituly před jménem, , Anonymizováno13. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 249332 veřejně dostupný na https://or.justice.cz se podává, že jediným společníkem navrhovatelky je společnost , Anonymizováno, . Z obsahu navrhovatelkou k návrhu předloženého výpisu této společnosti (vedený okresním sodem Charlottenburg HR B 34206 B) se dále podává, že jejími společníky jsou , Anonymizováno, , jejíž celkový podíl na kmenovém kapitálu činí 52,70 %, , Anonymizováno, s podílem na kmenovém kapitálu o velikosti 24,95 %, , Anonymizováno, s podílem na kmenovém kapitálu o velikosti 8,01 %, , tituly za jménem, , Anonymizováno, s podílem na kmenovém kapitálu o velikosti 4,10 %, a společnost , Anonymizováno, s podílem na kmenovém kapitálu o velikosti 10,24 %.14. Z Evidence skutečných majitelů vedené Městským soudem v Praze (veřejnosti dostupná na www.justice.cz) plyne, že o skutečném majiteli subjektu , Jméno navrhovatelky, není v evidenci skutečných majitelů veden žádný údaj.15. Odvolací soud shledal, že napadené usnesení soudu prvního stupně neobsahuje dostatek odůvodnění, neboť z něj nelze učinit závěr o tom, zda byly splněny podmínky pro meritorní posouzení věci soudem prvního stupně, když pro úplnost v odůvodnění napadeného usnesení sám uvedl, že při vyplňování návrhu na zápis skutečného majitele je třeba řádně vyplnit strukturu vztahů a jednání ve shodě. Z uvedeného lze usuzovat, že soud prvního stupně měl za to, že navrhovatel tak v této věci neučinil. Měl-li tedy soud prvního stupně za to, že návrh navrhovatele není řádný, je to ve smyslu ust. § 28 odst. 1 ZESM důvod pro odmítnutí návrhu, kdy je soud povinen dle ust. § 28 odst. 3 ZESM v takovém rozhodnutí nejenom uvést důvody odmítnutí, ale i poučení, jak lze nedostatky odstranit. Napadené usnesení soudu prvního stupně je proto odvolacím soudem nepřezkoumatelné.16. A ačkoliv se odvolací soud nemůže napadeným usnesením zabývat věcně, bylo dle něj třeba při posouzení důvodnosti návrhu, vyjít nejenom z dikce § 3 odst. 1 ZESM, ale i z toho, co bylo úmyslem zákonodárce, přičemž v důvodové zprávě k ZESM se uvádí „…Transparentnost právnické osoby je třeba vázat jak na průhlednost jejího řízení, tak na seznatelnost osob, které mohou získávat majetkový prospěch z její činnosti…… Smyslem institutu skutečného majitele je identifikovat jednak konkrétního člověka, jehož vůle a rozhodnutí se promítají do jednání právnických osob, jednak člověka, k