9 Cmo 34/2022-84 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně jmenoval účastníkovi procesního opatrovníka , Jméno advokáta D, , advokáta. Soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že dne 8. 12. 2021 navrhovatelka podala soudu návrh na jmenování hmotněprávního opatrovníka účastníku řízení pro rozpor mezi zájmy člena statutárního orgánu a zájmy právnické osoby dle § 165 odst. 1 o.z., a dále podala návrh na vydání předběžného opatření. Účastník řízení se k návrhu vyjádřil dne 21. 1. 2021, kde závěrem podání uvádí, že tvrzený rozpor v zájmech mezi účastníkem řízení a současným předsedou absentuje, kdy proto podmínky pro jmenování kolizního opatrovníka dle ustanovení § 165 odst. 2 o.z. nejsou naplněny. Navrhl, aby soud návrh na jmenování hmotněprávního opatrovníka zamítl. Dále soud v podstatě jen citoval ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. a následně uvedl toliko že „vzhledem k tomu, že účastník řízení navrhl zamítnutí návrhu na jmenování hmotněprávního opatrovníka, je zřejmé, že zde existuje rozpor, který znemožňuje právnické osobě řádně činit procesní úkony, je zde tedy dán důvod pro ustanovení procesního opatrovníka účastníku řízení“.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání. V odvolání uvedl, že navrhovatelka dne 6. 12. 2021 podala k soudu prvního stupně návrh na jmenování opatrovníka s odkazem na ustanovení § 165 odst. 2 o.z., kdy dle tvrzení navrhovatelky jsou zájmy současného předsedy účastníka v rozporu se zájmy účastníka. Soud prvního stupně, aniž by provedl náležité dokazování nebo se alespoň pokusil z podání obou účastníků rámcově zjistit skutkový stav věci, uzavřel, že jelikož účastník se neztotožnil s návrhem navrhovatele na jmenování opatrovníka, existuje rozpor, který znemožňuje účastníkovi řádně činit procesní úkony, a proto je potřeba účastníkovi ustanovit procesního opatrovníka. Odvolatel namítl, že pakliže soud prvního stupně zde takový rozpor vidí, je třeba existenci takového rozporu náležitě odůvodnit. Rozhodně není dostačujícím odůvodněním daného rozporu skutečnost, že účastník nesouhlasil s ustanovením opatrovníka. Údajný rozpor v zájmech navrhovatelka objasnila pouze tím, že současný předseda nevymáhá dluh obchodní společnosti , právnická osoba, . Samotná tato skutečnost ovšem nemůže zakládat rozpor v zájmech účastníka a jeho předsedy. Kdy nad to je dlužno dodat, že společnost , právnická osoba, uplatnila vůči účastníkovi nárok na náhradu škody, kdy tento nárok je mimo jiné projednáván u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 16 C 94/2021. Nelze uzavřít, že by ve vztahu k tomuto řízení existoval rozpor, který by účastníkovi znemožňoval řádně činit procesní úkony. Uvedl, že se jedná o ryze šikanózní návrh navrhovatelky uskutečněný pod záštitou , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , tedy jednatele bývalé správcovské společnosti účastníka , právnická osoba, a jeho matky, bývalého předsedy účastníka. Daný návrh navrhovatelka podala v příčinné souvislosti s tím, že současný předseda odstoupil od smlouvy o správě se společností , právnická osoba, , a to pro četná a pravidelná porušení povinností správce. Pro společnost , právnická osoba, ukončení smluvních vztahů s účastníkem zřejmě představuje citelný materiální zásah, neboť daná společnost spravuje pouze dva domy, kdy správa domu účastníka tvoří cca 2/3 všech příjmů dané společnosti. Vzhledem k tomu, že společnost , právnická osoba, není aktivně legitimována k podání podobného návrhu, pod záštitou této společnosti jedná a činí příslušné kroky právě navrhovatelka. Co se dále týče údajného rozporu v zájmech, k tomu odvolatel uvedl, že za dva roky působení ve funkci dosáhl současný předseda optimalizace nákladů na částku okolo 600 000 Kč, oproti předchozímu předsedovi, kdy tuto funkci vykonávala , Anonymizováno, , matka jediného jednatele a společníka předchozí správcovské společnosti , právnická osoba, Předchozí správcovská společnost , právnická osoba, za své služby správy 39 jednotek účtovala částku ve výši 70 833 Kč měsíčně a navíc v prostorách domu , adresa, si v technické místnosti zřídila vlastní kancelář, kterou užívala v průměru 8 hodin denně (mimo víkendů), aniž by účastníkovi platila nějaké protiplnění. Společnost , právnická osoba, dokonce ani nehradila náklady spojené s užíváním této místnosti (např. vodné a stočné, spotřeba TÚV či elektrické energie), kdy tyto náklady se následně rozúčtovávaly mezi jednotlivé vlastníky. Současnému správci dočasné povahy, kterým je obchodní společnost , právnická osoba, , se hradí měsíční odměna za služby stejného rozsahu ve výši 19 170 Kč, kdy tato společnost nezatěžuje účastníka tím, že by užívala jakékoli prostory v domě účastníka. Jedná se tak, alespoň co se správy domu týče, o roční úsporu okolo 620 000 Kč. V daném řízení je účastník zastoupen advokátem, který za něj jedná. Procesní úkony účastníka tak nemohou být nijak omezeny, jak mylně uzavřel v rámci svého velmi stručného odůvodnění soud prvního stupně. Nic na tom nezmůže skutečnost, že právnímu zástupci účastníka vystavil plnou moc současný předseda, neboť právní zástupce, jakožto advokát, zastupuje v tomto řízení pouze a výlučně účastníka, nikoli jeho předsedu. Současný právní zástupce tak je ze zákona povinen činit kroky pouze ve prospěch účastníka. Tím, že soud prvního stupně ustanovil účastníku procesního opatrovníka z řad osob, kteří by do tohoto řízení měli vstoupit nově, účastník by se mohl ocitnout v ohrožení, neboť nově ustanovený procesní opatrovník nebude mít o dané věci dostatečný přehled a je otázkou do jaké míry by byl schopen řádně hájit zájmy účastníka. Nehledě na to, že naprosto absentuje důvod pro ustanovení procesního opatrovníka, neboť účastník již je řádně zastoupen osobou, která jedná v jeho největším zájmu a činí za něj všechny nezbytné procesní kroky. Podmínky pro ustanovení procesního opatrovníka dle ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. tak zjevně splněny nejsou. Navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.4. Odvolací soud zdůrazňuje, že odvolatelem používaný procesní pojem „odpůrce“ pro účastníka řízení - , adresa, , nemá žádnou oporu v zákoně.5. Dle § 29 odst. 2 o. s. ř. „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“ Dle § 21 odst. 4 o. s. ř. „Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.“6. Ustanovit procesního opatrovníka právnické osobě, tedy i společenství vlastníků jednotek, je soud oprávněn, resp. povinen, jakmile zjistí, že jsou splněny zákonné předpoklady pro jeho ustanovení - viz formulace § 29 odst. 2 o. s. ř. „Opatrovníka ustanoví ….“ Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou dvě základní situace. První z nich je absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu před soudem. U této situace mohou nastat dvě základní varianty. První variantou je absolutní absence osoby oprávněné za právnickou osobu jednat - takováto osoba vůbec neexistuje (není ve funkci či v postavení k jednání ji opravňujícím). Další možnou variantou je situace, kdy sice existuje osoba, která by byla oprávněna za právnickou osobu jednat před soudem, kdyby ovšem u ní nenastal konflikt zájmů, znamenající zánik oprávnění jednat před soudem za právnickou osobu dle § 21 odst. 4 o. s. ř. Druhou základní situaci představuje spornost toho, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat. Při splnění kteréhokoliv z uvedených předpokladů je soud povinen procesního opatrovníka účastníkovi ustanovit. Zákonnými předpoklady pro ustanovení procesního opatrovníka k jednání před soudem podle § 29 odst. 2 o. s. ř. se však soud prvního stupně dostatečně nezabýval, jak rozvedeno níže.7. Dle ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) musí odůvodnění rozhodnutí včetně formy usnesení obsahovat stručně a jasně, které skutečnosti má soud prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; …. Soud dbá o to, aby odůvodnění usnesení bylo přesvědčivé. Uvedené ustanovení se s určitou modifikací vyplývající z toho, že se nejedná o meritorní rozhodnutí, uplatní i pro posuzovaný případ.8. Předně odvolací soud v obecné rovině zdůrazňuje, že pro přijetí procesního rozhodnutí není nezbytně nutné provádět dokazování, jak namítl odvolatel. To ovšem neznamená, že by soud nebyl povinen své rozhodnutí řádně odůvodnit ve smyslu zákonem požadovaných náležitostí odůvodnění, samozřejmě s modifikací vyplývající ze skutečnosti, že se neprovádělo dokazování. Soud prvního stupně je i v případě, kdy neprováděl dokazování povinen uvé