12 Cmo 138/2023-162 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nařídil soud prvního stupně předběžné opatření, kterým žalovanému 3) zakázal nakládat s nemovitostmi specifikovanými ve výroku usnesení, zapsanými na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a to jejich převod na jiného, darování, vkládání ve formě nepeněžitého vkladu do obchodních společností, zřizování věcných břemen a zatěžování zástavními a jinými právy třetích osob . Usnesení bylo vydáno podle § 169 odst. 2 o. s. ř. bez odůvodnění.2. Žalovaný 3) ve včas podaném odvolání navrhl usnesení změnit tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá s tím, že žalobkyni bude uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalovanému 3). Protože mu soud prvního stupně k jeho žádosti nezaslal listiny ze spisu, vychází z toho, že se jedná o žalobu identickou s řízením ve věci sp. zn. 41 Cm 11/2023. Žalobní tvrzení nejsou pravdivá. Popírá, že by převzal směnečné rukojemství a uzavřel dohodu o vyplňovacím právu směnečném č. , Anonymizováno, . Ze srovnání jeho podpisu (např. na plné moci) s podpisy na uvedených listinách je na první pohled zřejmé, že se nejedná o jeho pravé podpisy. Neví, kdo podpis u jeho jména na listiny připojil. Žalobkyni sdělil, že žádné ručení, smlouvu či směnku nepodepsal. Podal trestní oznámení ohledně podezření z podvodu, neboť žádné závazky vůči žalobkyni ve vztahu ke společnosti , Anonymizováno, nepřevzal. Jeho podpis byl obdobně zfalšován již na prohlášení ručitele učiněného ve prospěch společnosti , právnická osoba, a , právnická osoba, . Stal se obětí podvodu neznámé osoby. Žalobkyni nic nedluží, jeho směnečné rukojemství nevzniklo.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Odvolání neshledal důvodné.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrh na nařízení předběžného opatření, jímž měla být zakázána dispozice s nemovitostmi žalovanému 3), podala žalobkyně již v řízení, vedeném soudem prvního stupně pod sp. zn. 41 Cm 11/2023. Jednalo se o identickou žalobu, řízení o žalobě však bylo soudem prvního stupně zastaveno, protože žalobkyně nezaplatila soudní poplatek. Předběžné opatření, vydané v uvedeném řízení, jímž byla žalovanému 3) zakázána dispozice s týmiž nemovitostmi, v důsledku zastavení řízení zaniklo (§ 77 odst.1 písm. b) o. s. ř.). Rozhodnutí o návrhu tak nebrání překážka věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a odst. 4 o. s. ř.).5. Žalobkyně návrh, podaný, v již zahájeném řízení o zaplacení směnky, vystavené v , adresa, dne 13. 6. 2022 společností , Anonymizováno, , na směnečný peníz 7 505 042,05 Kč, splatné dne 22. 12. 2022, avalované všemi žalovanými, odůvodnila obavou z možného ohrožení výkonu budoucího rozhodnutí. Uvedla, že směnka zajištovala závazky výstavce z úvěru, poskytnutého žalobkyní na základě úvěrové smlouvy. Žalovaní, kteří jsou společníky výstavce směnky, za zaplacení směnky převzali směnečné rukojemství. Žalobkyně zjistila, že žalovaný 3) disponuje nemovitým majetkem (pozemky v katastrálním území , adresa, ), přestože si musí být vědom odpovědnosti za splacení dluhů výstavce směnky z úvěru. Vůči společnosti výstavce je vedeno insolvenční řízení. Z údajů v katastru žalobkyně zjistila, že u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , bylo pod sp. zn. , Anonymizováno, zahájeno vkladové řízení, práva k nemovitostem jsou dotčena změnou. Účastníky řízení jsou žalovaný 3), , Jméno žalované C, a , Anonymizováno, . Právním titulem pro vkladové řízení je darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene. Řízení bylo zahájeno dne 12. 7. 2023 a lhůta, po kterou nesmí katastrální úřad povolit vklad, běžela do 2. 8. 2023. Dle žalobkyně se jedná o zjevnou snahu žalovaného 3) o zcizení a zatížení nikoliv nepodstatné části jeho majetku, z něhož by do budoucna mohlo dojít k potenciálnímu uspokojení pohledávky žalobkyně. Je na místě omezit žalovanému 3) dispozice s nemovitostmi do doby konečného rozhodnutí, neboť při jiném postupu, než je vydání předběžného opatření, by budoucí výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen.6. Zákonné předpoklady, za nichž může soud nařídit po zahájení řízení předběžné opatření, upravuje § 74 ve spojení s § 102 o. s. ř. Předběžné opatření soud nařídí, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, přičemž některý z uvedených předpokladů musí být prokázán. Návrh na nařízení předběžného opatření, podaný žalobkyní, se zakládá na tvrzení o existenci důvodné obavy z možného ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí. Předložením prvopisu směnky pro účely nařízení předběžného opatření žalobkyně dostatečně osvědčila existenci své směnečné pohledávky ve výši 7 505 042,05 Kč. Předložené listiny (informace o zahájení vkladového řízení , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , výpisy z katastru) osvědčují tvrzení žalobkyně o dispozicích žalovaného 3) s jeho nemovitostmi. Bezúplatný převod nemovitého majetku na základě darovací smlouvy a jeho zatížení věcným břemenem je dispozicí s majetkem, zakládajícím důvodnou obavu z možného ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí. Pokud by byl převod skutečně realizován, rozsah majetku, z něhož by žalobkyně mohla v rámci případného výkonu rozhodnutí dosáhnout uspokojení své pohledávky, by byl velmi podstatným způsobem snížen. Do hodnoty nemovitostí se promítá i zatížení nemovitosti věcným břemenem. Podle odvolacího soudu je splněn i předpoklad přiměřenosti předběžného opatření. Při rozhodování o předběžném opatření směřujícím k uložení zákazu nakládat s určitými věcmi nebo právy nebo zákazu něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet, je soud povinen zvažovat rovněž přiměřenost újmy, která by nařízením předběžného opatření vznikla žalovanému. Újma žalovaného nesmí být zřejmě nepřiměřená výhodě, které se nařízením předběžného opatření dostane žalobci (srov. Bureš a kol.: Občanský soudní řád, komentář, 2003, str. 230, usnesení Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 537/03). S ohledem na výši žalobkyní uplatněné směnečné pohledávky a při současných cenách obdobných nemovitostí jako jsou předběžným opatřením dotčené nemovitosti ve vlastnictví žalovaného 3), nelze tento nepoměr dovodit. Tvrzeními žalovaného 3), týkajícími se neexistence směnečné pohledávky, se nelze v rámci řízení o nařízení předběžného opatření zabývat, budou předmětem dokazování v řízení ve věci samé.7. Protože žalobkyně prokázala existenci důvodné obavy z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí, odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.8. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 145 a § 151 o. s. ř.).