12 Cmo 4/2023-170 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně v plném rozsahu zrušil jím vydaný směnečný platební rozkaz č. j. 55 Cm 31/2021-14 (výrok I.) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady námitkového řízení ve výši 47 800 Kč (výrok II.) a dále nahradit státu náklady řízení ve výši 5 847 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se domáhal zaplacení částky 400 000 Kč s odůvodněním, že je majitelem blankosměnky vlastní vystavené žalovanou v , adresa, na jeho řad. Žalobce v souladu s vyplňovacím prohlášením vyplnil směnku na směnečný peníz 400 000 Kč se splatností 5. 10. 2018. Směnka nebyla žalovanou zaplacena. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasné námitky, v nichž uvedla, že sporná směnka byla v plné výši uhrazena. Žalobce jako postupitel uzavřel dne 2. 6. 2020 se společností , právnická osoba, smlouvu o postoupení směnečné pohledávky. Dne 11. 6. 2020 uzavřela žalovaná s postupníkem dohodu o zaplacení, kterou se zavázala uhradit částku 400 000 Kč ve splátkách. SMS zprávou ze dne 11. 8. 2020 žalobce postoupení pohledávky potvrdil, když uvedl: „Ahoj , Anonymizováno, , smlouvu pro vyrovnání má zástupce firmy , právnická osoba, , , Anonymizováno, “. Skutečnost, že žalobce předal směnku k vymáhání postupníkovi, potvrdil i žalobce při podání vysvětlení v trestním řízení. Žalovaná uvedla data a výši jednotlivých splátek v celkové výši 400 000 Kč, která odpovídá směnečné sumě. Pokud soud věc posoudí tak, že směnečná suma nebyla uhrazena žalobci, namítla žalovaná, že směnka byla uhrazena podle § 1935 o. z. pomocí třetí osoby, kterou žalobce k tomu pověřil, a to prostřednictvím postupníka. Dále žalovaná namítla, že soudu nebyl předložen prvopis směnky, ale pouze její kopie, žalobce není aktivně legitimován z důvodu postoupení pohledávky, směnkou zajištěná pohledávka ze smlouvy o úvěru byla uhrazena, podle smlouvy o vyplňovacím právu směnečném ze dne 16. 6. 2017 nebyl žalobce oprávněn doplnit do směnky „jakoukoli sumu, než v době vyplnění směnky činila pohledávka ze smlouvy o úvěru.“ Pokud byla po dohodě žalobce s postupníkem uhrazena částka 400 000 Kč, je zřejmé, že byla uhrazena v souvislosti se smlouvou o úvěru a proto dluh z této smlouvy zanikl. Za postoupení pohledávky obdržel žalobce od postupníka úplatu v hotovosti. Pokud byla postupována směnka, měl ji žalobce předat postupníkovi a vyznačit na ni rubopis, což však neučinil, směnku si ponechal a dluh po žalované opětovně vymáhá. Navíc sám žalované prostřednictvím SMS dne 11. 8. 2020 sdělil, že úhradu směnky má plně v moci postupník. Rovněž v trestním řízení uvedl, že předal pohledávku postupníkovi. Žalobkyně namítla nepoctivost jednání žalobce, nepoctivé udržování protiprávního stavu, zjevné zneužití práva a „trestněprávní přesahy“ jednání žalobce.2. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle ustanovení § 444 odst. 1 občanského zákoníku, § 11 odst. 1 a § 14 odst. 1 zákona směnečného a šekového. Předmětnou směnku posoudil jako platnou vlastní směnku se všemi náležitostmi podle § 75 a násl. ZSŠ.3. Námitka nepravosti směnky byla vyvrácena znaleckým posudkem , Anonymizováno, , jímž bylo prokázáno, že směnka předložená žalobce je originálem, zatímco směnka předložená žalovanou je kopií směnečné listiny.4. K námitce nedostatku aktivní legitimace žalobce provedl soud důkaz smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 2. 6. 2020, uzavřenou mezi žalobcem jako postupitelem a společností , právnická osoba, , z níž zjistil, že předmětem postoupení byla pohledávka postupitele ve výši 400 000 Kč ze směnky vlastní za dlužníkem , Anonymizováno, . Na základě zjištění učiněného z předmětné směnky a ze smlouvy o postoupení pohledávky soud uzavřel, že nelze přisvědčit žalované, že žalobce není k projednávané věci aktivně legitimován. Její tvrzení, že žalobce nedrží originál směnky, bylo znaleckým posudkem vyvráceno, směnka není opatřena indosamentem, který je podle ust. § 11 odst. 1 ZSŠ jediným způsobem převodu práv ze směnky na řad. Protože smlouvou o postoupení pohledávky nelze práva z takové směnky převést, je irelevantní i tvrzení žalobce, že takovou smlouvu nepodepsal. Námitku nedostatku aktivní legitimace žalobce proto soud shledal nedůvodnou.5. Ohledně námitky zaplacení směnečné sumy prostřednictvím žalobcem zmocněné osoby (zástupce společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, ) soud z dohody o zaplacení – splátkového kalendáře ze dne 11. 6. 2020, SMS zprávy žalobce ze dne 11. 8. 2020, z příjmových pokladních dokladů, z výpovědi svědka , Anonymizováno, a z generální plné moci ze dne 1. 8. 2010 zjistil, že žalovaná byla oslovena , Anonymizováno, , který vystupoval jako zástupce žalobce k vymáhání pohledávky ze směnky vlastní vystavené žalovanou na částku 400 000 Kč. Svědek , Anonymizováno, vypověděl, že žalobce zná a oslovil ho, aby mu pomohl při vymáhání směnky. Na základě toho uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, smlouvu o splátkách směnečné sumy, na jejímž základě uhradila celou směnečnou sumu, jak bylo zjištěno z příjmových pokladních dokladů a dokladu o úhradě částky 30 000 Kč na dohodě o zaplacení. Zaplacení směnky bylo zjištěno i z potvrzení ze dne 27. 4. 2021, předloženého svědkem Vilímem, podle něhož tímto dokladem potvrdil zástupce společnosti , právnická osoba, , adresa, Vilím, že dluh 400 000 Kč byl v plné výši zaplacen a zároveň byla žalované předána směnka, o které se žalovaná domnívala, že je originálem předmětné vlastní směnky. Jak dále vyplynulo z výpovědi svědka , Anonymizováno, , tento disponoval veškerými informacemi týkajícími se směnečného vztahu mezi žalobcem a žalovanou založeného spornou směnkou včetně listin s tímto závazkem spojených.6. Na základě takto provedeného dokazování soud uzavřel, že žalobce vyvolal u žalované vlastním jednáním domněnku, že zmocnil společnost , právnická osoba, zastoupenou , Anonymizováno, k právnímu jednání, a to vymáhání pohledávky ze sporné směnky. Na základě tohoto jednání pak žalovaná uzavřela dohodu o splátkách a směnečnou sumu ve splátkách uhradila. Uvedený závěr vyplývá i z SMS komunikace, zejména pak ze zprávy žalobce ze dne 11. 8. 2020, v níž žalobce žalované sdělil, že „smlouvu pro vyrovnání má v rukou zástupce firmy , právnická osoba, I pokud by nebyla mezi žalobcem a společností , právnická osoba, uzavřena dohoda, na základě které by společnost byla oprávněna převzít od žalované ve splátkách směnečnou sumu, žalobce se s ohledem na to, že vyvolal u žalované domněnku zmocnění společnosti , právnická osoba, , nemůže dovolat nedostatku tohoto zmocnění (§ 444 odst. 1 o. z.). Z komunikace mezi žalobcem a žalovanou a z výpovědi svědka , Anonymizováno, vyplynulo, že žalovaná byla v dobré víře a rozumně předpokládala, že takové zmocnění bylo společnosti , právnická osoba, skutečně uděleno, když zástupce společnosti , Anonymizováno, disponoval veškerými informacemi a listinami o směnečné pohledávce, jakož i žalobce žalovanou informoval SMS zprávami o tom, že smlouvu pro vyrovnání má v rukou zástupce společnosti. Soud proto vyhodnotil námitku zaplacení směnečné sumy jako důvodnou a na jejím základě směnečný platební rozkaz v plném rozsahu zrušil. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na to, že žalovaná měla v námitkovém řízení plný úspěch.7. Žalobce podal proti rozsudku včasné odvolání, v němž navrhl, aby byl napadený rozsudek změněn tak, že směnečný platební rozkaz bude potvrzen a bude mu přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. Namítl, že se svědkem , Anonymizováno, skutečně o možnosti vymáhání pohledávky za žalovanou komunikoval a na jeho žádost mu poskytl kopii směnky, avšak k finální domluvě o tom, že vymáhat jménem žalobce může a za jakých podmínek, nikdy nedošlo. K aplikaci ustanovení § 444 o. s. ř. uvedl, že aby zmocnění mělo vůči třetím osobám tímto ustanovením předvídané účinky, musí být kumulativně splněno několik podmínek. První podmínkou je vyvolání představy jako právní skutečnosti, resp. právního jednání, druhou podmínkou je, že představu vyvolá domněle zastoupený, v daném případě žalobce a třetí podmínkou je příčinná souvislost mezi vyvoláním domněnky zastoupení a chováním domnělého zmocnitele. Podle přesvědčení žalobce tyto podmínky nebyly naplněny. S podrobnou argumentací zdůraznil, že žalobkyně uzavřela dne 11. 6. 2020 dohodu o zaplacení – splátkový kalendář v situaci, kdy objektivně nemohla být v dobré víře a nemohla rozumně předpokládat, že pohledávku ze směnky bude hradit k rukám třetí osoby. Žádné vlastní jednání ve vztahu k žalované, z něhož by mohla usuzovat, že zmocnil společnost , právnická osoba, , k přijímání finančních prostředků jeho jménem, žalobce neučinil, a pokud tak činil svědek Vilím bez jeho souhlasu a vědomí, nelze to žalobci přičítat k tíži. Navíc žalovaná je osobou, která dlouhodobě podniká v oboru financí, tedy osobou orientující se v základní právní terminologii a v ekonomicko-právních záležitostech. Měla si rovněž všimnout, že podpis žalobce na smlouvě o postoupe