14 Cmo 140/2022-156 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím vyslovil neplatnost usnesení č. 3 valné hromady společnosti , Jméno advokáta B, . (dále též jen „společnost“) ze dne 26. 5. 2020 (učiněné per rollam), jíž byla schválena mimořádná odměna (tam uvedeným) členům představenstva a dozorčí rady ve výši „v jaké by jim byla vyplacena roční odměna dle platných smuv o výkonu funkce, kdyby společnost za účetní období roku 2019 vykázala zisk před zdaněním ve výši 29.670.664 Kč“, dále též jen „valná hromada“ (výrok I.), společnosti uložil povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů 22 570 Kč do tří dnů od právní moci k rukám jejího zástupce (výrok II.).2. Soud prvního stupně (mimo jiné) vyšel z toho, že:- navrhovatelka je kvalifikovaným akcionářem společnosti s podílem o velikosti 28 % na základním kapitálu, majoritním akcionářem s podílem o velikosti 70 % na základním kapitálu je společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též jen „majoritní akcionář“), dalším akcionářem s podílem o velikosti 2 % na základním kapitálu je , tituly před jménem, , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, (dále též jen „, právnická osoba, .“), jenž je nejen jedním ze dvou jednatelů majoritního akcionáře (druhým je , Anonymizováno, , dále též jen „K. S.“), ale i členem představenstva společnosti,- valná hromada přijala per rollam (k návrhu představenstva) rozhodnutí ve znění: „Valná hromada společnosti , Jméno advokáta B, . rozhodnutím formou per rollam schvaluje mimořádnou odměnu náležící současným členům představenstva společnosti , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , právnická osoba, a současným členům dozorčí rady společnosti Iloně , adresa, , , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , adresa, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , a to ve výši, v jaké by jim byla vyplacena roční odměna dle uzavřených smluv o výkonu funkce, kdyby společnost za účetní období roku 2019 vykázala zisk před zdaněním ve výši 29.670.664,- Kč“, rozhodnutí bylo přijato 72 % většinou hlasů (za majoritního akcionáře hlasoval , právnická osoba, ., přičemž i druhý jednatel K. S. by hlasoval pro), navrhovatelka byla proti,- návrh představenstva na přijetí rozhodnutí valné hromady byl odůvodněn tím, že byť společnost nevykázala za účetní období roku 2019 zisk před zdaněním (ve výši 29 670 664 Kč), jak vyžadují pro vyplacení odměn smlouvy o výkonu funkce (členů představenstva a dozorčí rady) a stanovy, samotný výkon funkce členů orgánů společnosti však výplatu odměn odůvodňuje, společnost je (totiž) výrazně zatížena spory s navrhovatelkou (vyžadující zvýšené pracovní nasazení), přičemž s ohledem na ně byla společnost nucena v rámci svého účetnictví vytvořit opravnou položku, což ve svém důsledku vedlo k tomu, že společnost (za uvedené účetní období) zisk nedosáhla; dozorčí rada doporučila návrh schválit,- společnost k (písemné) žádosti navrhovatelky (o vysvětlení) své důvody pro přijetí rozhodnutí zopakovala, dodala, že celkem bude vyplacena částka 1 908 417 Kč,- navrhovatelka podala proti přijatému rozhodnutí protest s tím, že rozhodnutí je v rozporu s dobrými mravy a se zákazem zneužití hlasovacího práva ze strany majoritního akcionáře, svou argumentaci rozvedla,- hlasování per rollam stanovy společnosti připouští,- členům představenstva a dozorčí rady náleží dle smluv o výkonu funkce: a) měsíční odměna stanovená smlouvou o výkonu funkce, b) roční odměna stanovená smlouvou o výkonu funkce v případě, že společnost dosáhne za účetní období zisk (a to ve výši 0,6 % z dosaženého zisku před zdaněním),- hospodářský výsledek společnosti činil za rok 2019 ztrátu 21 900 000 Kč, přičemž opravná položka v účetnictví byla vytvořena z důvodu soudních sporů mezi navrhovatelkou a společností,- společnost se v (samostatném) soudním řízení domáhá určení, že mezi ní a navrhovatelkou existuje platný závazkový vztah, jehož konkrétní obsah odpovídá ustanovením smlouvy o pronájmu ploch pro reklamní činnost z 31. 1. 1997, ve znění dodatků, žaloba byla pravomocně „odmítnuta“.3. Na takto ustanoveném základě soud prvního stupně uzavřel, že:- navrhovatelka je k podání návrhu aktivně legitimována /§ 428 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále též jen „z. o. k.“/,- návrh byl podán včas (§ 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále též jen „o. z.“),- bylo-li rozhodnutí přijato per rollam, povinnost protest navrhovatelku netížila (odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 10. 2017, č. j. 7 Cmo 31/2017-12),- byla-li napadeným usnesením „stanovena“ odměna členům orgánů společnosti „jako kdyby společnost za účetní období roku 2019 vykázala zisk před zdaněním ve výši 29.670.664 Kč“, přestože žádného zisku společnost nedosáhla (naopak výsledek jejího hospodaření byl za dané účetní období záporný), jedná se nejen o obejití zákona, ale i smluv o výkonu funkce; přijaté rozhodnutí je tak (z uvedeného důvodu) v rozporu s dobrými mravy a tedy neplatné (§ 428 odst. 2 z. o. k., § 6 odst. 1 věta prvá, § 8 o. z.).4. Nepodstatnými (neospravedlňující přijetí napadeného usnesení) shledal důvody vedoucí ke vzniku záporného hospodářského výsledku (spory mezi účastnicemi plynoucí z ukončení smluvního závazkového vztahu, jež navrhovatelka vypověděla, týkající se poskytování reklamních služeb a provozování reklamních ploch, pročež společnost negeneruje zisk).5. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).6. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh zamítl.7. Odvolatelka považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za nepřezkoumatelné, rozporné s judikaturou Nejvyššího soudu, pro absenci důvodů vedoucí k závěru o rozpornosti přijatého rozhodnutí s dobrými mravy, resp. že přijatým rozhodnutím došlo k obejití zákona a smlouvy o výkonu funkce. Má za to, že při přijímání napadeného usnesení postupovala zákonem předvídaným způsobem, zákonná úprava připouští, aby plnění dle smlouvy o výkonu funkce bylo poskytnuto i v případě nepříznivého hospodářského výsledku, a to i tehdy, pokud výkon funkce k nepříznivému hospodářskému výsledku dospěl (§ 61 odst. 2 z. o. k.). Soud prvního stupně nepřípustně (v rozporu se zákonem) zasáhl do práv akcionářů a vnitřních poměrů společnosti, nezvážil, nakolik je vyslovení neplatnosti potřebné s ohledem na oprávněné zájmy třetích osob a stabilitu vnitřních poměrů společnosti. Dodala, že současnou (nepříznivou) finanční situaci společnosti způsobila („především“) navrhovatelka svým - vůči společnosti - „nepřátelským postupem“ (jež blíže skutkově rozvádí s odkazem na závěry případu „Faltýnkova diáře“ popsaného reportéry www.seznamzpravy.cz). Soudu prvního stupně vytýká i to, že neprovedl veškeré jí navrhované důkazy.8. Společnost s podaným odvoláním nesouhlasila, navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.9. Za správný považuje závěr soudu prvního stupně o aplikaci korektivu dobrých mravů. V daném případě je totiž zjevné, že členové orgánů společnosti se chtěli (nemravně, v rozporu se zákonem) obohatit na úrok „upadající“ společnosti, přičemž přijetí rozhodnutí prosadila osoba, jež (v konečném důsledku) je „beneficientem z přijatého usnesení“. Nadto žádným způsobem nebyla společností řešena ani otázka pozitivního vlivu následného rozpuštění opravné položky, členové orgánů by tak (neoprávněně) získali více finančních prostředků. Má-li být neoprávněně vyplacena na odměnách částka (přesahující) 1,6 mil. Kč, není (nemůže být) přiléhavá ani argumentace odvolatelky k otázce stability poměrů společnosti a ochrany práv členů orgánů, k této otázce odvolatelka v průběhu řízení před soudem prvního stupně ničeho netvrdila.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, stejně jako řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k následujícím závěrům.11. Soud prvního stupně správně uzavřel, že návrh byl podán včas, osobou k tomu oprávněnou (společníkem společnosti), přičemž stanovy společnosti rozhodování per rollam připouští. Správně soud prvního stupně posoudil i otázku protestu při rozhodování per rollam (k tomu srov. v odborné literatuře např. Šuk, P. in Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, § 424, či Jan Dědič, Jan Lasák, „Rozhodování per rollam v akciové společnosti“, publikovaný v časopise Jurisprudence 5/2020, či usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 7 Cmo 319/2018). Správný je i jeho závěr, že rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady spadá (dle článku 6. 8 písm. g/ stanov společnosti) do působnosti valné hromady.12. V obecné rovině je rovněž správný závěr s