14 Cmo 15/2023-60 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byla účastnici 2/ , Jméno advokáta B, (dále též jen „účastnice 2/“) uložena povinnost zdržet se výkonu funkce jednatelky společnosti , Jméno advokáta A, ., IČO , IČO advokáta A, /dále jen „společnost“/, „jakož i jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jednatel“ společnosti [výrok I.], současně rozhodl o vrácení navrhovatelem složené jistoty ve výši 50 000 Kč [výrok II.].2. Jde již (v pořadí) o třetí rozhodnutí soudu prvního stupně o tomto návrhu.3. První zamítavé usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8 2022, č. j. 2 Nc 1263/2022 – 9, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 6. 2022, č. j. 14 Cmo 79/2022 – 23, ve výrocích I. a III. a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Druhé zamítavé usnesení soudu prvního stupně ze dne 15. 7. 2022, č. j. 2 Nc 1263/2022 – 27, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 10. 2022, č. j. 14 Cmo 167/2022-40, a věc opětovně vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že soud prvního stupně (ve svém v pořadí druhém) rozhodnutí dostatečně nezohlednil skutečnost, že zápis jednatele do obchodního rejstříku má (pouze) deklaratorní charakter, a že účastnice 2/ disponuje rozhodnutím (podle jejího přesvědčení) jediného společníka společnosti (společnosti , právnická osoba, , dále též jen „, Anonymizováno, “) ze dne 27. 1. 2022, jímž byla (měla být) jmenována jednatelkou společnosti a navrhovatel z funkce jednatele odvolán (dále též jen „rozhodnutí jediného společníka“), na jehož základě účastnice 2/ vystupuje jako jednatelka společnosti vůči třetím osobám i insolvenčnímu soudu (jak argumentuje a dokládá navrhovatel). I přes zápis navrhovatele v obchodním rejstříku je účastnicí 2/ sporováno, kdo je nyní osobou oprávněnou za společnost jednat. Soudem prvního stupně zmíněné rozhodnutí o držbě nereguluje jednání účastnice 2/ za společnost vůči třetím osobám v šíři odpovídající navrhovanému předběžnému opatření.5. Soud prvního stupně své v pořadí třetí zamítavé rozhodnutí odůvodnil (stručně řečeno) ze tří důvodů. Prvním důvodem byla skutečnost, že navrhovatel nenabídl k prokázání svého tvrzení o tom, že účastnice 2/ jedná s třetími osobami jménem společnosti, žádný důkaz. Druhý důvod spatřoval v tom, že s ohledem na spory (mezi navrhovatelem a účastnicí 2/) o určení vlastnického práva k podílům ve společnosti (jež zmiňuje) a s tím související „nejasné vlastnické vztahy“ ve společnosti … „není možno dovodit, že po účastnici 2/ lze spravedlivě požadovat, aby jí byla uložena navrhovaná povinnost“. Třetí důvod shledal v tom, že vzhledem k nejasné vlastnické struktuře společnosti není možno účastnici 2/ - jako třetí osobě – uložit navrhovanou povinnost, neboť ta nepředstavuje součinnost při současném splnění povinnosti společnosti.6. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu v celém rozsahu vyhověl.7. Odvolatel nesdílí závěr soudu prvního stupně o neosvědčení tvrzení vztahující se k jednání účastnice 2/ s třetími osobami jménem společnosti, odkazuje na písemné podání společnosti ANREDA ze dne 14. 6. 2022; tvrdí, že účastnice 2/ nadále jako jednatelka společnosti vystupuje, „je pravděpodobné“, že tak bude činit i nadále, čímž může vzniknout (vznikne) společnosti újma. Za nepřiléhavou považuje argumentaci soudu prvního stupně vztahujících k třetímu (jím uváděnému) důvodu pro zamítnutí návrhu. Má za to, že problematika jednání za společnost „bezprostředně souvisí“ s předmětem řízení ve věci samé (o vyslovení neplatnosti in eventum nicotnosti rozhodnutí jediného společníka).8. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Podle § 75c odst. 1 písm. a) o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a odst. 1 nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.10. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.11. Podle § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.12. Z uvedeného je zřejmé, že pro nařízení předběžného opatření musí současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok (k problematice srov. např. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01).13. Prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé tak, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným [zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, neboť zde převládá požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. 28 Cdo 766/2019, či ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].14. Tomuto požadavku však – jak správně uzavřel soud prvního stupně - navrhovatel (v návrhu na nařízení předběžného opatření, dále též jen „návrh“) tvrdící, že se návrhem ve věci samé bude domáhat vyslovení neplatnosti, in eventum nicotnosti, rozhodnutí jediného společníka, neboť společnost měla k okamžiku přijetí rozhodnutí jediného společníka společníky dva - nedostál, když z (jím) předložených listin (jak jsou uvedeny v návrhu) není (bez dalšího) možno učinit (alespoň pravděpodobně se jevící) závěr (odpověď na primární otázku) o tom, že by společnost měla k okamžiku přijetí (tvrzeného) rozhodnutí jediného společníka dva společníky [tj. společnosti , Anonymizováno, (s podílem o velikosti 90 % na základním kapitálu) a společnost , právnická osoba, ., dále též jen „, Anonymizováno, “ (s podílem o velikosti 1 % na základním kapitálu)], jak tvrdí navrhovatel [či společníka jednoho (společnost , Anonymizováno, )], a s tím (logicky) související (navazující) závěr, že účastnice 2/ - jíž má být navrženým předběžným opatřením výkon funkce jednatele společnosti zakázán – se jednatelkou společnosti (bez dalšího) nestala. Skutečnost, že by společnost měla k okamžiku přijetí rozhodnutí jediného společníka společníky dva, (totiž) nelze dovodit ze stavu zápisu v obchodním rejstříku (z nějž se podává, že společnost má od 25. 1. 2022 dva společníky a to společnost , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ), jak se odvolatel domnívá (viz bod III. návrhu). Odvolatel (totiž) přehlíží, že zápis společníka společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku je deklaratorní a nemá tudíž právní účinky vzniku, změny nebo zániku zapisované skutečnosti. Ke změně v osobách společníků dochází okamžikem, kdy je platně a účinně uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu a zápis v obchodním rejstříku pouze autoritativně stvrzuje již existující právní stav (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1645/2022).15. Odvolacímu soudu je (z úřední činnosti nyní) známo, že problematika vlastnické struktury ve společnosti je mezi účastníky sporná, spornou (mezi navrhovatelem a účastnicí 2/) je i vlastnická struktura společnosti , Anonymizováno, , coby společníka společnosti, a s tím související otázka oprávnění za společnost , Anonymizováno, (v okamžiku přijetí rozhodnutí jediného společníka) jednat (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 3. 2022, č. j. 7 Cmo 45/2022-28, či usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2022, č. j. 2 Nc 1261/2022-32, a dále řízení zmíněná soudem prvního stupně v přezkoumávaném rozhodnutí).16. Sluší se dodat, že z předložených listin není možno (bez dalšího) učinit (pochybnosti nevzbuzující) závěr o tom, že by rozhodnutí jediného společníka bylo stiženo takovými vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato [§ 45 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku].17. Již jen z tohoto důvodu nemohlo být návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno, odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil (§ 219 o. s. ř.).18. Na závěr je na místě dodat, že institut předběžného opatření neslouží (nemůže sloužit) k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky řízen