14 Cmo 169/2023-56 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil 2. - 6. účastníkovi pro řízení procesním opatrovníkem , Jméno opatrovníka, , advokátku, sídlem , Anonymizováno, , , adresa, .2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 21 odst. 4, § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), tím, že 1. účastník, který má být vyloučen z výkonu funkce člena statutárního orgánu, je jediným jednatelem 2. - 6. účastníka. Tvrzené důvody, pro něž má být 1. účastník vyloučen z výkonu funkce statutárního orgánu podle § 63 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, se 2. - 6. účastníka týkají. Soud prvního stupně vyšel ze závěrů formulovaných v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 2016, sp. zn. 14 Cmo 360/2015. Dospěl k závěru, že v daném řízení 1. účastník nemůže za 2. - 6. účastníka v řízení jednat pro rozpor svých zájmů s jejich zájmy. Jelikož zde není osoba oprávněná v daném řízení za 2. - 6. účastníka jednat, soud prvního stupně ustanovil 2. - 6. účastníkovi procesního opatrovníka z řad advokátů.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali 1. - 6. účastník samostatná odvolání. Shodně navrhují, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil.4. Odvolatelé mají za to, že jim byl opatrovník ustanoven v rozporu se zákonem a rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Ustanovení opatrovníka by způsobilo zmatečnost daného řízení, jelikož by došlo k odnětí práva odvolatelů hájit své zájmy před soudem.5. Namítají, že v návrhu tvrzená porušení povinností (porušení práva společníka na informace, nezveřejňování dokumentů ve sbírce listin, porušení péče řádného hospodáře, porušení povinnosti podle § 212 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) se týkají pouze 2. účastníka. Soud prvního stupně nesprávně ustanovil procesního opatrovníka i 3. - 6. účastníkovi řízení. Jediným tvrzeným porušením povinnosti statutárního orgánů týkajícího se 3. - 6. účastníka je v návrhu zmíněno nezaložení zprávy o vztazích do sbírky listin. Toto podle odvolatelů nemůže být považováno za závažné nebo opakované porušení povinností, které by mohlo být důvodem pro vyloučení člena statutárního orgánu.6. Dále namítají, že z usnesení soudu prvního stupně není zřejmé, z jakých skutečností (a případně důkazů) soud vycházel při úvaze, že jsou splněny podmínky pro ustanovení procesního opatrovníka. Podle odvolatelů by měl soud v každém jednotlivém případě zkoumat, zda se konkrétní společnosti, které procesního opatrovníka ustanovuje, týkají tvrzené důvody a porušení, pro než má být člen statutárního orgánu vyloučen, a tyto i podrobně odůvodnit. K tomu odkázali na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, a ze dne 30. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2022.7. Nad rámec výše uvedeného 1. a 2. účastník dále sdělili, že návrh považují za účelový a zjevně šikanózní. Poukázali na skutečnost, že na návrh navrhovatelky bylo zahájeno nespočet dalších soudních řízení.8. Navrhovatelka navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. Zdůraznila, že 1. účastník opakovaně porušuje právo společníka na informace, prodává nemovitý majetek 2. účastníka za symbolickou cenu, nezveřejňuje zprávy o vztazích. V zájmu společností je poskytovat společníkům požadované informace a zprůhlednit vztahy se spřízněnými osobami. Chybějící zprávy o vztazích nikdy nebyly předloženy společníkům, a to ani v průběhu valné hromady, která se konala dne 23. června 2023, tj. po podání návrhu. Na této valné hromadě 1. účastník opět nereagoval na žádosti o informace, zejména nevysvětlil, proč se oproti bezprostředně následujícím účetním obdobím náhle snížila výše finančního majetku, rovněž opět odmítl sdělit pohledávky ostatních společníků a nechal si schválit prodej nemovitého majetku 2. účastníka za cenu výrazně nižší, než je cena tržní. Má za to, že 1. účastník není osobou schopnou zastupovat nejlepší zájmy ostatních účastníků řízení.9. Závěrem uvedla, že se 1. účastník choval odmítavě k pokusům o smír. K tomu odkázala na řízení vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 145/2021, sp. zn. 65 Cm 126/2023, sp. zn. 79 Cm 274/2021, sp. zn. 68 Cm 125/2022, sp. zn. 65 Cm 134/2023 a sp. zn. 65 Cm 36/2023.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.11. Řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce (§ 63 a násl. z. o. k.) je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 3 odst. 2 písm. b) a § 85 písm. b) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.12. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.13. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.14. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.15. Podle § 74 odst. 1 z. o. k. ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou.16. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně stran jeho odůvodnění netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nedostatečném odůvodnění (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný též na www.nsoud.cz). Z odůvodnění napadeného usnesení soudu prvního stupně je zřejmé, z jakého důvodu pro dané řízení jmenoval 2. - 6. účastnici procesního opatrovníka, a proti tomu odvolatelé konkrétně brojí.17. Z obsahu předloženého spisu se podává, že se navrhovatelka a) návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 15. května 2023 domáhá vyloučení 1. účastníka z funkce člena statutárního orgánu 2. účastnice pro tvrzené porušení povinností 1. účastníka jakožto statutárního orgánu 2. účastníka. Za další účastníky navrhovatelka označila i další společnosti (3. - 6. účastníka), v nichž 1. účastník vykonává funkci jednatele. Navrhovatelka v návrhu tvrdí, že 1. účastník jakožto vylučovaný jednatel od roku 2018 opakovaně a závažně porušoval povinnost jednat při výkonu funkce jednatele 2. účastníka s péčí řádného hospodáře. 1. účastník porušil právo na informace společníka o věcech společnosti, přičemž právo společníka na informace se vztahuje i na ovládané společnosti, tj. na 3. - 6. účastníka, jakož ani nezajistil zveřejnění účetních závěrek a zpráv o vztazích podle § 82 a násl. z. o. k. (tj. ovládaných osob), resp. je zveřejnil mimo zákonem stanovenou lhůtu a neobsahují zákonem předepsané náležitosti, což dokládá tím, že u 3. - 6. účastníka nebyly zprávy o vztazích do sbírky listin založeny. Rovněž porušil povinnosti dané § 212 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku.18. Nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku (dostupného na www.justice.cz) odvolací soud zjistil (§ 121 o. s. ř.), že 2. - 6. účastník mají obsazený statutární orgán, jímž je 1. účastník jako jediný jednatel, jakož dále i to, že 2. účastník je společníkem 3. a 4. účastníka se 100% podílem, společníkem 5. účastníka se 49% podílem, a to, že 5. účastník je společníkem 6. účastníka s podílem 67 %. Stejným způsobem má odvolací soud za zjištěné, že u 3. - 6. účastníka nebyly do sbírky listin založeny zprávy o vztazích tak, jak navrhovatel v návrhu ve věci samé tvrdí.19. Z ustálené rozhodovací praxe se podává, že v otázce střetu zájmů mezi právnickou osobou a jejím statutárním orgánem podle § 21 odst. 4 o. s. ř. nemůže jednat za právnickou osobu člen jejího statutárního orgánu ve sporu, který s ní vede. V případě, kdy se společnost a její statutární orgán nacházejí na téže straně sporu, nebo v nesporných řízeních, mezi která spadá i projednávaná věc, však nelze střet zájmů dovozovat jen z procesního postavení účastníků, nýbrž je třeba zjistit, zda jsou zájmy právnické osoby skutečně v rozporu se zájmy člena jejího statutárního