14 Cmo 172/2023-203 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že nařídil předběžné opatření ve znění „Žalovaný ad-1) je povinen zdržet se jakéhokoliv právního jednání, jehož důsledkem by byla změna vlastníka základního podílu č. 1 v žalované ad-2), tj. ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO žalované B, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, sp.zn. C 161471, se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , o velikosti 90 %, jemuž odpovídá vklad do základního kapitálu o výši 180 000,00 Kč, vyjma takového právního jednání, v jehož důsledku by byl vlastníkem tohoto podílu žalobce. Žalovaný ad-1) je povinen zdržet se jakéhokoliv nakládání se základním podílem č. 1 v žalované ad-2), tj. ve společnosti KOZLER s.r.o., IČO , IČO žalované B, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, sp.zn. C 161471, se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , o velikosti 90 %, jemuž odpovídá vklad do základního kapitálu o výši 180 000,00 Kč, zejména zdržet se jeho zatížení či převodu nebo jeho rozdělení a jakýchkoliv dispozic s jeho částmi a výkonu práv a povinností společníka souvisejících se základním podílem č. 1 v žalované ad-2), vyjma takového právního jednání, v jehož důsledku by byl vlastníkem tohoto podílu žalobce. Žalovaná ad-2) je povinna zdržet se jakéhokoliv plnění v souvislosti se základním podílem č. 1 ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO žalované B, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, sp.zn. C 161471, se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , o velikosti 90 %, jemuž odpovídá vklad do základního kapitálu o výši 180 000,00 Kč, jiné osobě než žalobci” (výrok I.), tak, že „návrh žalobce na nařízení předběžného opatření se v části, kdy je navrhováno uložení povinností předběžným opatřením žalované ad-2), vyjma povinnosti zdržet se jakéhokoliv plnění v souvislosti se základním podílem č. 1 o velikosti 90 %, jemuž odpovídá vklad do základního kapitálu o výši 180 000,00 Kč, zamítá” (výrok II.) a tak, že žalobce je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek z návrhu na vydání předběžného opatření ve výši 1 000,00 Kč, a to na účet Krajského soudu v , adresa, , číslo účtu , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, .” (výrok III.).2. Soud prvního stupně uvedl, že žalobce osvědčil, že:- nabyl od 1. žalovaného smlouvou o převodu podílu ze dne 3. srpna 2016 uzavřenou ve formě notářského zápisu 90% podíl v 2. žalované (dále též jen „předmětný podíl”) za dohodnutou cenu ve výši 600 000 Kč (dále též jen „kupní smlouva“);- tato cena byla splatná ve splátkách tak, že žalobce měl uhradit do 31. srpna 2016 částku ve výši 100 000 Kč, do 31. března 2017 částku ve výši 300 000 Kč a do 1. června 2017 částku ve výši 200 000 Kč;- 1. žalovaný od této smlouvy odstoupil dne 25. února 2022 s odůvodněním, že došlo k podstatnému porušení smlouvy, protože žalobce nezaplatil cenu za předmětný podíl;- toto odstoupení od kupní smlouvy bylo doručeno žalobci dne 4. března 2022;- na základě odstoupení od smlouvy byl na návrh 2. žalované dne 7. března 2022 žalobce vymazán z obchodního rejstříku jako její společník, přičemž jako její jediný společník byl a dosud také v obchodnímu rejstříku je zapsán 1. žalovaný;- žalobce se prostřednictvím svého právního zástupce dovolal neplatnosti odstoupení od kupní smlouvy s tím, že namítal, že dohodnutou cenu zcela uhradil a že právo 1. žalovaného na odstoupení od smlouvy je promlčeno.3. Soud prvního stupně dovodil, že je dána potřeba zatímní úpravy poměrů mezi žalobcem a 1. žalovaným a existuje i důvodná obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Bylo osvědčeno, že žalobce nabyl kupní smlouvou předmětný podíl a že 1. žalovaný od této smlouvy odstoupil pro nezaplacení ceny až dne 4. března 2022, tedy po promlčení práva tak učinit, protože právo se promlčelo v zákonné tříleté lhůtě, která uplynula dne 2. června 2020, neboť žalobce vznesl námitku promlčení. Žalobce je tak dosud vlastníkem předmětného podílu. 1. žalovaný „se snaží vytěsnit” žalobce nejen ze 2. žalované, ale i ze společnosti , Jméno žalované A, , kde za použití smlouvy s padělaným podpisem žalobce, včetně padělané ověřovací doložky, nejprve podíl žalobce převedl na sebe a následně jej obratem převedl na třetí osobu, a to , adresa, . Ze strany 1. žalovaného hrozí stejný postup, přičemž takový převod by mohl ohrozit výkon rozhodnutí ve věci samé ohledně vlastnictví předmětného podílu v 2. žalované. 1. žalovaný je zapsán a jedná jako jediný společník 2. žalované, a takto vykonává i práva společníka, která by měla náležet žalobci. I vzhledem k jednání 1. žalovaného ve společnosti , Jméno žalované A, . je dána důvodná obava, že jednáním 1. žalovaného může dojít ke snížení hodnoty předmětného podílu v 2. žalované, například rozhodnutím o vyplacení zisku, nebo i rozhodnutím o zrušení 2. žalované s likvidací, a v případě převodu předmětného podílu na třetí osobu může být ohrožen výkon rozhodnutí.4. Dle soudu prvního stupně jsou splněny podmínky i pro nařízení předběžného opatření proti 2. žalované (v rozsahu povinností uvedených ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně), protože je zde potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, aby do pravomocného rozhodnutí ve věci samé 2. žalovaná neposkytla jiné osobě než žalobci plnění související s předmětným podílem. V rozsahu návrhu uvedeného ve výroku II. usnesení soudu prvního stupně byl návrh zamítnut, protože, vyjma plnění souvisejícího s předmětným podílem jiné osobě než žalobci, žalobce netvrdil a neprokázal potřebu zatímní úpravy poměrů mezi žalobcem a 2. žalovanou a ani obavu, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.5. Proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně podali oba žalovaní odvolání. Domáhají se jeho změny, kterou bude návrh zamítnut.6. Odvolatelé namítají, že postup soudu prvního stupně není standardní, což ilustruje již fakt, že před vydáním usnesení byl oběma žalovaným doručen návrh na nařízení předběžného opatření. Usnesení je naprosto nepřesvědčivé. Závěr, že žalobce prokázal, že se 1. žalovaný snaží vytěsnit žalobce nejenom z 2. žalované, ale i ze společnosti , Anonymizováno, , kde , Anonymizováno, použití smlouvy s padělaným podpisem žalobce, včetně padělané ověřovací doložky, nejprve podíl žalobce převedl na sebe a obratem na třetí osobu , adresa, , je závěrem neprokázaným a neosvědčeným. V řízení původně vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 38 Cm 47/2022 byla ignorována obrana žalovaného v tom smyslu, že převodní smlouva byla od počátku nicotná, protože obě smluvní strany převod podílu pouze předstíraly. Soud prvního stupně bez opory v provedených důkazech vychází z toho, že již jednou nesprávně rozhodoval. Absurdním je závěr, že skutečnosti, které se týkají žalobního nároku, žalobce již dopředu prokázal. Spor ve věci neplatnosti převodu podílu ve společnosti , Jméno žalované A, . skončil vyhověním žalobě, ale rozsudek je napaden odvoláním. Žalobce neuvedl jedinou indicii, pokud jde o skutečnosti, z nichž by bylo možno dovozovat existenci potřeby zatímní úpravy poměrů mezi účastníky nebo existenci hrozby zmaření případné exekuce později vydaného rozhodnutí. Ty neplynou jen z toho, že je 1. žalovaný zapsán v obchodním rejstříku jako 100% vlastník 2. žalované. Navrhované předběžné opatření je nesrozumitelné, protože 1. žalovanému uložené povinnosti se vlastně překrývají a vůbec tak není zřejmé, co nalézací soud hodlal vyjádřit. Dále odvolatelé odkazují na podání ze dne 19. července 2023, které se týká věrohodnosti žalobce a jeho trestního stíhání v souvislosti s nezákonným nakládáním s majetkem 2. žalované a jeho účelovým převodem formálně vlastněného podílu ve společnosti , právnická osoba, za 1 Kč na třetí osobu.7. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen částečně.8. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.9. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.10. Podle § 75c odst. 1 písm. a) o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a odst. 1 nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením