14 Cmo 51/2023-124 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem žalobu na určení, že žalobkyně „je vlastníkem akcií na jméno číslo 1 až 209 emitovaných společností , Jméno žalované, ., IČ , IČO žalované, , , adresa, v listinné podobě o jmenovité hodnotě 100 000 Kč za jednu akcii“ (dále též jen „předmětné akcie“) zamítl (výrok I.), a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na účet jejího právního zástupce na náhradu nákladů řízení částku 11 200 Kč (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel z těchto zjištění:- dne 25. května 2017 byla uzavřena smlouva o úplatném převodu předmětných akcií mezi „žalobcem“ [správně , Anonymizováno, (dále též jen „původní žalobce“); pozn. odvolacího soudu] jako nabyvatelem a , Anonymizováno, jako převodcem, za kupní cenu 2 150 000 000 Kč, která byla splatná ke dni uzavření smlouvy a měla být uhrazena podle splátkového kalendáře upraveného přílohou č. 2 smlouvy v návaznosti na postup sporu o náhradu škody související se znehodnocením akcií společnosti Kotva, a. s. (dále též jen „předmětná smlouva“);- z notářského zápisu , Anonymizováno, (ze dne 31. května 2017, sp. zn. NZ 203/2017; pozn. odvolacího soudu) nevyplývá, že by jedním z akcionářů přítomných na valné hromadě (žalované, konané dne 31. května 2017; pozn. odvolacího soudu) byl „žalobce“ (patrně míněn opět původní žalobce; pozn. odvolacího soudu);- z emailu notářky , Anonymizováno, ze dne 18. září 2018 bylo zjištěno, že tato neměla nikdy v úschově akcie žalované;- pravomocným usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 7. října 2020, č. j. 12 U 1/2018-187, byl zamítnut návrh na umoření předmětných akcií s odůvodněním, že „žalobce“ (správně původní žalobce; pozn. odvolacího soudu) tvrdil, že je jejich vlastníkem na základě předmětné smlouvy, neboť mu při uzavření předmětné smlouvy nebyly předány a měl za to, že jsou v úschově u , tituly před jménem, . Proto je považoval za ztracené či zničené. V rámci dokazování v tomto řízení bylo zjištěno, že předmětné akcie byly převedeny předmětnou smlouvou na „žalobce“ (správně původní žalobce; pozn. odvolacího soudu), avšak bez rubopisu převodce.3. Soud prvního stupně na takto ustaveném skutkovém základě dovodil, že k prokázání platného převodu vlastnictví předmětných akcií na jméno z , Anonymizováno, na žalobce (správně patrně původní žalobce; pozn. odvolacího soudu) bylo na žalobkyni, aby prokázala, že byla uzavřena smlouva o převodu akcií, že převáděné akcie byly řádně rubopisovány v její prospěch (správně patrně původní žalobce; pozn. odvolacího soudu) dosavadní vlastnicí , Anonymizováno, , a to, že byly předány do dispozice žalobkyně. Tyto skutečnosti žalobkyně neprokázala, když řádně netvrdila rozhodné skutečnosti ohledně rubopisu a předání předmětných akcií. Tudíž je ani nemohla prokázat. Žalobkyně tedy neunesla svoje břemeno tvrzení a důkazní stran § 1103 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 269 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, a žaloba proto musela být zamítnuta.4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a žalované byla přiznána náhrada za 4 úkony právní služby částka 4x 2 500 Kč a dále 4 paušální náhrady po 300 Kč.5. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Navrhuje jeho zrušení nebo změnu, kterou bude žalobě vyhověno.6. Zejména namítá, že soud prvního stupně připustil přistoupení žalobkyně do řízení na základě smlouvy o převodu předmětných akcií, ačkoliv původní žalobce a současná žalobkyně deklarovali, že předmětné akcie mezi nimi nebyly fyzicky předány. Pokud soud trvá na tom, že důkazní břemeno žalobkyně neunesla, nemohl by připustit změnu účastenství. Žalobkyně důkazní břemeno unesla, jestliže prokázala, že byla uzavřena písemná smlouva, na základě, které poskytla finanční plnění (zčásti do soudní úschovy), kterou , Anonymizováno, podepsala a stvrdila tak převod akcií, když notářka na základě smlouvy a tradice vykonané za její přítomnosti sepsala notářský zápis, v rámci, kterého byla žalobkyně považována za akcionáře. Žalobkyně dostala předmětné akcie do ruky v okamžiku podpisu smlouvy i v notářské kanceláři a dle jejího náhledu byly opatřeny rubopisem podepsaným jménem a příjmením převodce. Smyslem nové právní úpravy bylo stanovit, že mezi účastníky převodu přechází vlastnictví akcií okamžikem stanoveným ve smlouvě, resp. že účastníci převodu si mohou ujednat okamžik převodu akcií v rámci smluvní volnosti, a že fyzické předání akcií je podstatné pro prokazování vlastnictví akcií před třetími osobami, např. na valné hromadě. Argumentuje vztahem § 1103 o. z. a § 269 odst. 1 z. o. k. Judikatorně se táže, zda je pro zjištění okamžiku nabytí vlastnického práva k akcii, pro účely řízení o určení vlastnictví, rozhodná úprava o. z., podle níž se vlastnické právo nabývá již účinností převodní smlouvy, anebo úprava z. o. k., která okamžik nabytí vlastnického práva spojuje s rubopisem. Dále namítá, že řízení je zatíženo vadami dokazování, protože soud neprovedl žádný důkaz stran uzavření smlouvy o převodu akcií a manipulace s akciemi v notářské kanceláři. Nabízela se výpověď notářky , Anonymizováno, a výpověď , Anonymizováno, . Soud měl přesvědčivěji vykázat úvahy, které jej vedly ke stanovisku o věrohodnosti emailu notářky. Dále je soudu vytýkáno, že nesprávně hodnotil důkazy, což je blíže odůvodňováno. Navrhuje doplnění dokazování označenými důkazy. Je namítáno i to, že subjekt označený jako žalobkyně neexistuje.7. Žalovaná nepovažuje odvolání za důvodné.8. Se závěry soudu prvního stupně se ztotožňuje v tom směru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně žalobou uplatněného nároku, tj. že žalobkyni svědčí vlastnické právo k předmětným akciím, tedy že došlo k jejich převodu ve smyslu § 269 odst. 1 z. o. k. z jejich majitele na žalobkyni, resp. jejího předchůdce.9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř.], a odvolání ve věci samé neshledal důvodným.10. Podle § 263 odst. 3 z. o. k. akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno.11. Podle § 269 odst. 1 z. o. k. akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele.12. Podle § 269 odst. 2 z. o. k. k účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie na jméno společnosti.13. Podle § 1103 odst. 2 o. z. vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky; převodce cenného papíru však ručí za uspokojení práv z cenného papíru, jen je-li k tomu zvlášť zavázán.14. Podle § 1103 odst. 3 o. z. vlastnické právo k cennému papíru na jméno se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti.15. Žalobkyně vskutku není v rozsudku soudu prvního stupně jako účastník označena správně, protože její obchodní firma je , právnická osoba, ., nikoliv , právnická osoba, . Jde však o zřejmou nesprávnost (chybu v psaní ve výrazu CS), což je zjevné z toho, že IČO, zbylá část obchodní firmy a adresa sídla jsou totožné s obchodní firmou žalobkyně. O totožnosti žalobkyně tak není žádných pochyb.16. Akcie ve formě na řad se označuje jako akcie na jméno (§ 263 odst. 3 z. o. k.). Charakteristika akcie na jméno je primárně obsažená v z. o. k. jako speciálním předpisu k o. z. a takto má přednost (jak je zřejmé z § 9 odst. 2 o. z.). Uplatní se proto i § 1103 odst. 2 o. z., a nikoliv § 1103 odst. 3 o. z., který nedopadá z uvedeného důvodu na akcie (podobně Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, komentář k § 263 marg. č. 6 a k § 269 marg. č. 1).17. Podle § 269 odst. 1 z. o. k. se akcie na jméno převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. Toto ustanovení speciálně navazuje na § 1103 odst. 2 o. z., dle něhož se vlastnické právo k cennému papíru na řad (tedy v poměrech posuzované věci akcii na jméno) převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. Je tudíž zřejmé, že vlastnické právo k předmětným akciím mohlo být převedeno na základě rubopisu, obsahujícího jednoznačnou identifikaci nabyvatele, smlouvy a předání [§ 1103 odst. 2 o. z.; shodně Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, marg. č. 1103 15)]. Cenný papír na řad a práva z něj tedy nelze převést jen pouhou smlouvou o postoupení pohledávky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2005, sp. zn. 29 Odo 1114/2004).18. Žalobkyně netvrdila, že by jí předmětné akcie byly předány. Pokud jí předány nebyly, nestala se jejich vlastníkem, neboť nebyl naplněn jeden ze zákon