19 Cmo 49/2023-289 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Návrh na nařízení předběžného opatření, aby se , Jméno navrhovatele B, , dat. nar. , Datum narození navrhovatele B, , bytem , Adresa navrhovatele B, , zdržel výkonu funkce předsedy představenstva společnosti , Jméno advokáta C, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , a to do doby pravomocného rozhodnutí o návrhu na vyloučení , Jméno advokáta N, z funkce člena statutárního orgánu obchodních korporací projednávaného v řízení sp. zn. 68 Cm 46/2022, se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Navrhovatel je povinen zaplatit soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, a to a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.“2. Z odůvodnění je zřejmé, že navrhovatelem byl dne 4.5.2023 podán v pořadí druhý návrh na nařízení předběžného opatření shodného petitu.3. V odůvodnění rozhodnutí soud poukázal na předchozí návrh na nařízení předběžného opatření shodného petitu / jako zjevnou nesprávnost uvedl coby datum předchozího návrhu datum návrhu pozdějšího / a ve vztahu k předchozímu návrhu v odstavci 2 a 3 odůvodnění konstatoval: „Zdejší soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Vrchní soud v Praze svým usnesením č.j. 19 Cmo 55/2022–154 rozhodnutí soudu prvního stupně v bodě I. výroku potvrdil. Uvedl, že pokud jde o otázku osvědčení nároku ve věci samé, dosavadní ustálená judikatura /a nyní v podstatě již - ve svém důsledku - i aktuální právní úprava § 75c o. s. ř./, setrvává na tezi, že při posuzování nároku žalobce musí být osvědčeno, že žalobce může být s rozumnou pravděpodobností ve věci úspěšný. Ovšem kromě popsaných zákonných předpokladů, musí být rovněž naplněno hledisko proporcionality. Obecně je třeba na návrh na nařízení předběžného opatření nahlížet tak, zda zásah do práv žalovaného /účastníka/, učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem /navrhovatelem/ uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného /účastníka/. Dle úvahy Vrchního soudu v Praze uplatněný nárok ve věci dne 19. 8. 2022 vyzněl /z hlediska osvědčení nároku pro účely řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření/ jako rozporný se zásadou proporcionality /poměřeno tvrzené pochybení managementu versus navrhovatelem učiněný návrh na odvolání členů představenstva z funkce/, tedy nárok ve věci nebyl osvědčen. Již proto byl návrh na nařízení předběžného opatření jako nedůvodný zamítnut. Pokud nárok ve věci není osvědčen, pojmově nemůže být dána potřeba jakékoliv zatímní úpravy v souvislosti s navrženým předběžným opatřením ani není třeba zabývat se dalšími hledisky. Návrh na nařízení předběžného opatření byl podán v řízení o vyloučení , Jméno advokáta N, , , Jméno advokáta O, a , Jméno, z funkce člena statutárního orgánu. V kontextu této situace ani není zřejmé, ochranu, jakých práv navrhovatel sleduje svým návrhem na nařízení předmětného předběžného opatření, co je adresným důvodem pro takový typ zatímní úpravy, pokud se návrh týká , Jméno advokáta N, v jeho výkonu funkce předsedy představenstva. Takže nezbývá než konstatovat, že ani není prokázána potřeba navržené zatímní úpravy. Současně lze říci, že navržené předběžné opatření by v případě jeho nařízení představovalo naprosto nepřiměřený zásah do poměrů společnosti a bylo by tedy rovněž rozporné se zásadou proporcionality.“4. Soud dále odkázal / odstavec 4 odůvodnění / na související právní úpravu a v odstavci 5 odůvodnění uvedl: „Podle ustálených závěrů soudní praxe, jež plně odpovídají zákonné dikci ust. § 75c odst. 1 písm. a) o. s. ř. [ve spojení s ust. § 102 odst. 3 o. s. ř a ust. § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], je návrhu na vydání předběžného opatření možné vyhovět jen tehdy, pokud navrhovatel prokáže potřebu zatímní úpravy poměru účastníků a současně osvědčí skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Tyto skutečnosti jsou osvědčeny tehdy, pokud se jeví alespoň jako pravděpodobné.“5. Z odstavce 6 odůvodnění pak vyplývá, že v novém návrhu na nařízení předběžného opatření navrhovatel odkázal na svou předchozí argumentaci a předestřel další důvody pro nařízení předběžného opatření spočívající v opakovaném porušení povinností ze strany , Jméno advokáta N, , jak byly popsány již v původním návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne 19.8.2022. Soud konstatoval, že navrhovatel „shrnul své přesvědčení o tom, že nejenom došlo, nýbrž stále dochází k dalším závažným pochybením při výkonu jeho funkce pro které je třeba postupovat ve smyslu § 63 ZOK a v této fázi řízení rozhodnout předběžným opatřením o zákazu výkonu funkce předsedy představenstva společnosti , Jméno advokáta C, .“6. V odstavci 7,8, odůvodnění soud vymezil důvody, jež dle přesvědčení navrhovatele dokládají naplnění znaků skutkové podstaty § 63 ZOK o opakovaném porušování povinností účastníka č.1 / , Jméno advokáta N, / coby předsedy představenstva účastníka č.4/ a jež mají postačovat pro závěr, že navrhovatel bude s rozumnou pravděpodobností ve věci úspěšný.7. V odstavci 7 odůvodnění rozhodnutí se praví: „Podle navrhovatele, dne 20. 12. 2021 rozhodl účastník č. 4/ o rozdělení nerozděleného zisku z minulých let. Při té příležitosti vyplatit navrhovateli podíl na zisku v nesprávné výši, resp. nevyplatil části dividendy odpovídající srážkové dani s tím, že přes upozornění na nesprávný postup navrhovatelem účastník nezjednal až dosud nápravu, a to přesto, že o správném postupu byl poučen Finančním úřadem pro hlavní město Prahu (osvědčeno rozhodnutím FÚ ze dne 24. 6. 2022). Společnost , Jméno advokáta C, . přesto k požadavku navrhovatele o dodatečném splnění podmínky pro osvobození navrhovatele od daně z příjmů nevyhověla. Sdělila mu pouze, že prostřednictvím svého daňového poradce podala dodatečné vyúčtování daně z příjmů právnických osob. K námitce navrhovatele stran dodatečného splnění časového testu pro osvobození od daně z příjmů účastník č. 4 poskytl toliko informaci, že společnost čeká na vyjádření ze strany správce daně (osvědčeno žádostí navrhovatele o vysvětlení ze dne 22. 12. 2022 s doručenkou, nedatovaným vyjádřením účastníka , Jméno advokáta C, . s doručenkou, dodatečným vyúčtováním daně vybírané srážkou ze dne 3. 1. 2023, žádostí navrhovatele o sdělení stavu věci ze dne 10. 2. 2023, vyjádřením společnosti , Jméno advokáta C, . Ze dne 28. 2. 2023). Navrhovatel tedy účastníkovi vytkl, že podal opožděné podání dodatečného vyúčtování a nepodal žádost o vrácení přeplatku.“8. Z odstavce 8 odůvodnění pak vyplývá, že v dané souvislosti „navrhovatel snesl argumenty, z nichž je zřejmé, že účastník č. 4/ nevypracoval konsolidovanou účetní uzávěrku , Jméno advokáta C, . ačkoli k tomu byl ze zákona povinen. Správnost své úvahy o povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku potvrdil odborným vyjádřením (osvědčeno vyjádřením společnosti , právnická osoba, , výpis ze seznamu auditorů vedený Komorou auditorů ČR).“9. Pokud jde o nepředložení konsolidované účetní závěrky, k tomu soud konstatoval, že navrhovatel sice hovoří o zásadním negativním dopadu na práva společníka, aniž by uvedl, v čem má tento dopad spočívat, neuvedl, jaký určitý údaj z ní je důležitý a z jakého důvodu. Navrhovatel jednoznačně nevysvětlil, proč tento negativní dopad spojuje právě s jednáním účastníka č.1/.10. V odstavci 10 odůvodnění soud poukázal na tezi, obsaženou v odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 19 Cm 55/2022-154, kde se praví: „…není zřejmé, ochranu jakých práv navrhovatel sleduje svým návrhem na nařízení předmětného předběžného opatření, co je adresným důvodem pro takový typ zatímní úpravy, pokud se návrh týká , Jméno advokáta N, v jeho výkonu funkce předsedy představenstva.“), a zdůraznil, že původní tvrzení se tedy nemohou stát argumentační základnou, na niž navrhovatel pouze navazuje popisem dalších pochybení účastníka č.1/. „ Soud proto zaměřil svou pozornost jen na pochybení popsaná v návrhu ze dne 4. 5. 2023, aby je posoudil z pohledu potenciálního úspěchu navrhovatele ve věci samé.“11. Je zřejmé, že namítaným porušením práva na podíl na zisku a nepředložením konsolidované účetní závěrky, vypovídajícím o výsledku hospodaření celé skupiny, se soud zabýval v odstavci 11,12 odůvodnění, z obsahu odstavce 11 vyplývá, že pokud navrhovatel poukazuje na své právo na podíl na zisku / na dividendu / jež bylo jednáním , Jméno advokáta N, dotčeno, tak pokud navrhovatel sdělil, že mu nebyla vyplacena celá dividenda, tak „ I když v tomto bodě navrhovatel osvědčil důvodnost svého postoje k vrácení daně z dividendy prostřednictvím odborného vyjádření, tato osvědčená skutečnost k výjimečnému postupu, jakým je nařízení předběžného opatření, nepostačuje.“12. V dané souvislosti se soud zabýval rovněž rozhodnutím Finančního úřadu pro hl. m. Prahu ze dne 24.6.2022, z něh