19 Cmo 6/2023-1 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně uložil obchodní společnosti povinnost zaplatit pořádkovou pokutu ve výši 15.000 Kč na soudem stanovený účet.2. Je zřejmé, že tak soud rozhodl postupem dle ustanovení § 104 zákona č. 304/2013 Sb., když obchodní společnost nereagovala na výzvu soudu, doručenou jí 15. 11.2022, k doložení veškerých účetních závěrek za období roku 2014-2021 do sbírky listin dle ustanovení § 66 písm. c/ zákona č. 304/2013 Sb. Soudem stanovená 30 ti denní lhůta uplynula marně dne 17. 12. 2022. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že součástí výzvy bylo poučení o tom, že pokud nebude výzvě soudu vyhověno, může být společnosti podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb. uložena pořádková pokuta do výše 100 000 Kč. A vzhledem k tomu, že obchodní společnost účetní závěrky či výroční zprávy nepředložila, soud jí uložil pořádkovou pokutu ve výši 15 000 Kč.3. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhovala změnu rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se jí pořádková pokuta neukládá, obchodní společnost jednak namítala, že soud byl nesprávně obsazen, pokud o uložené pořádkové pokuty rozhodla vyšší soudní úřednice, neboť rozhodovat měl předseda senátu.4. Dále obchodní společnost uvedla, že předmětné listiny byly do obchodního rejstříku založeny dne 27. 12. 2022, k jejich zveřejnění došlo dne 28. 12.2022. K prodlení přitom došlo v důsledku onemocnění daňové poradkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Výši uložené pořádkové pokuty považuje obchodní společnost za nepřiměřenou intentitě protiprávnosti jednání obchodní společnosti /soud přistoupil k uložení pořádkové pokuty v situaci pětidenního zpoždění s plněním povinnosti/. Navíc je v tomto směru rozhodnutí nepřezkoumatelné, soud neuvedl, z jakých důvodů byla pořádková pokuta uložena právě v předmětné výši. Obchodní společnost se dovolává respektování principů právního státu.5. Odvolací soud přezkoumal podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně, aniž za tím účelem nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř./, a dospěl k závěru o důvodnosti odvolání.6. Podle ustanovení § 11 písm. c/ bod 5 zákona č. 121/2008 Sb., vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a soudním řízení správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou rozhodování ve věci samé, formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu, soudního řádu správního a zákona upravujícího zvláštní řízení soudní, mimo rozhodování v řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání.7. Podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c/ zákona č. 304/2013 Sb. Sbírka listin obsahuje výroční zprávy nebo výroční finanční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky.8. Podle ustanovení § 105a zákona č. 304/2013 Sb., nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak bude postupovat podle § 104 /odst. 1/. Výzva podle odstavce 1 se doručuje obchodní korporaci do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno, předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení se použijí obdobně. /odst. 2/.9. Podle ustanovení § 104 zákona č. 304/2013 Sb. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin, pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100.000 Kč.10. Podle ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.11. Podle ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.12. Jak vyplývá z obsahu spisu, soud usnesením č. j. C 25442/RD5/KSUL, Fj 65991/2022/KSUL-40 ze dne 14. listopadu 2022 vyzval obchodní společnost /zapsanou osobu/ k předložení ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení listin, které se zakládají do Sbírky listin, a to účetních závěrek nebo výročních zpráv za rok 2014 – 2021, jakož i rozhodnutí o jejich schválení. V odůvodnění rozhodnutí soud odkázal na související právní úpravu, a to ustanovení §§ 66 písm. c/, 104, 105a zákona č. 304/2013 Sb.13. Ze spisu je dále zřejmé, že předmětné usnesení bylo obchodní společnosti doručeno dne 15. 11. 2022, a vzhledem k tomu, že stanovená lhůta marně uplynula, přikročil soud dne 23. prosince 2022 k vydání rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty pro nezaložení účetních závěrek či výročních zpráv do sbírky listin. Téhož dne bylo rozhodnutí obchodní společnosti doručeno.14. Odvolací soud nahlédnutím do Sbírky listin zjistil, že účetní závěrky obchodní společnosti za období roků 2014 - 2021 došly soudu dne 27. 12. 2022 a založeny do Sbírky listin byly dne 28. 12. 2022.15. Soud prvního stupně postupem dle ustanovení § 104 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. rozhodl o uložení pořádkové pokuty /viz výše/. V době rozhodování odvolacího soudu však lze konstatovat, že důvody pro uložení předmětné pořádkové pokuty, coby procesního prostředku pro vynucení procesních povinností, již pominuly.16. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. jak ve výroku uvedeno.17. Pokud obchodní společnost coby odvolatelka namítala, že soud byl při rozhodování o uložení pořádkové pokuty nesprávně obsazen, tento odvolací důvod ovšem neobstojí.18. Již Ústavní soud ČR poukázal ve svém usnesení ze dne 10. 5. 2016 sp. zn. II. ÚS 767/16 na okolnost, že v ustanovení § 36 o. s. ř. uvedené sousloví „předseda senátu“ je legislativní zkratkou, pod níž lze subsumovat jak samosoudce, tak nově asistenta soudce nebo vyššího soudního úředníka.19. Tedy ze samotného sousloví „ předseda senátu“ obsaženého v ustanovení § 104 zákona č. 304/2013 Sb., nelze automaticky činit závěr o tom, že pořádkovou pokutu ve smyslu tohoto ustanovení může ukládat toliko předseda senátu. A nelze tedy jen z použitého sousloví „předseda senátu“ usuzovat, že zákon č. 304/2013 Sb., je oním zvláštním předpisem s dopadem předvídaným úvodním ustanovením § 11 zákona č. 121/2008 Sb.20. Jestliže tedy zákon /§ 11 zákona č.121/2008 Sb./ hovoří o pravomoci vyššího soudního úředníka v občanském soudním řízení, lze uvést, občanské soudní řízení upravuje nejen občanský soudní řád, nýbrž i zákon o zvláštních řízeních soudních, kde z jeho ustanovení §1 odst. 2 mimo jiné vyplývá, že obecná část tohoto zákona se použije také na řízení podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, nestanoví-li tyto zákony jinak. Ustanovení § 1 odst. 3,4 zákona o zvláštních řízení soudních pak vymezují vztah tohoto zákona a občanského soudního řádu.21. Pokud jde o zákon č. 304/2013 Sb. ten v §120 stanoví, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona, upravujícího občanské soudní řízení.22. Je evidentní, že i řízení ve věcech veřejných rejstříků je občanské soudní řízení. A lze konstatovat, že postavení vyššího soudního úředníka v občanském soudním řízení, vyplývající z ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., /jež vymezuje negativní výčet vymezení pravomoci vyšších soudních úředníků/, není jakési speciální povahy jen proto, že na toto řízení dopadá rovněž zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci sveřeneckých fondů.23. Shrnuto: Pokud v daném případě vyšší soudní úřednice vyzvala obchodní společnost k splnění zákonné povinnosti v podobě doložení účetních závěrek do sbírky listin a následně rozhodla o uložení pořádkové pokuty, nelze hovořit o tom, že by šlo o rozhodování právně či skutkově náročné, současně nejde o rozhodování, jež by bylo zákonem výslovně vyňato z působnosti vyššího soudního úředníka, potažmo asistenta soudce, nejde ostatně o rozhodnutí ve věci. Lze uzavřít, že oprávnění vyšší soudní úřednice vyplývá ze shora citovaného ustanovení § 11 zákona č. 2008 Sb., přičemž pověření ze strany soudce nebylo třeba.24. Pro úplnost lze v této souvislosti uvést, že ustálená judikatura, respektive ustálená soudní praxe, stojí na tom, že vyšší soudní úředník je oprávněn uložit pořádkovou pokutu v řízení, v nichž může činit úkony /samostatně či z pověření předsedy senátu, bylo-li třeba/.