2 Cmo 48/2023-136 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nevyslovil neplatnost rozhodnutí výkonného výboru , právnická osoba, (dále jen VV FAČR) z 5.5.2020, jímž tento rozhodl o zrušení statusu přidruženého mládežnického klubu , právnická osoba, ., udělený ve vztahu k členskému klubu , právnická osoba, . a udělil status přidruženého mládežnického klubu členského klubu , právnická osoba, ., členskému klubu , právnická osoba, . (výrok I.) a účastníku uložil povinnost zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 48 948 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce navrhovatele (výrok II.).2. V odůvodnění konstatoval, že rozhodl o návrhu z 3.7.2020, který byl podán původním navrhovatelem , právnická osoba, ., přičemž rozhodnutí VV FAČR bylo vydáno dne 5.5.2020, aniž ze strany původního navrhovatele došlo k jakémukoliv pochybení, které by bylo podkladem pro vydané rozhodnutí, aniž mu bylo umožněno jakkoliv se k návrhu (podaného , právnická osoba, .) na odnětí statusu vyjádřit. Navrhovatel tvrdil, že rozhodnutí bylo vydáno v nevhodnou dobu, v průběhu fotbalové sezony, čímž byly ohroženy veškeré finanční prostředky a dotace pro fungování mládežnického sportu, resp. zajištění jejího financování a budoucí existence klubu. Vlivem vydaného rozhodnutí musel spolek , právnická osoba, . fúzovat se současným navrhovatelem, kdy se v důsledku tohoto rozhodnutí dostal do platební neschopnosti, neboť neměl finanční prostředky na vyplácení trenérů. Vydané rozhodnutí je v rozporu se závaznými pravidly pro členy FAČR a v rozporu s dobrými mravy. Odnětí statusu přidruženého mládežnického klubu vedlo k faktickému zániku klubu , právnická osoba, .3. Účastnice považovala návrh za nedůvodný. V důsledku fúze původního a nástupnického spolku není dán vztah ani k původní akciové společnosti vůči které byl přidruženým spolkem podle § 63 Soutěžního řádu, v němž se konstatuje, že status přidruženého spolku může být udělen za souhlasu jak tohoto spolku, tak akciové společnosti. Bez společné vůle obou subjektů nelze v takovém vztahu pokračovat, byť to z daného ustanovení doslovně nevyplývá. Dle jejího názoru pro odnětí statusu není třeba souhlasného prohlášení obou subjektů. Navrhovatel neuvádí v souladu s § 260 odst. 1 o. z., jaké závažné právní následky mělo rozhodnutí VV FAČR. Takovým následkem nemůže být tvrzená ztráta dotací, když na ní není právní nárok. Spory mezi a. s. a zájmovým spolkem byly vyvolány vnitřními neshodami a nefunkčností vzájemných vztahů. Zájem nástupnického spolku na rozhodnutí není již dán, naopak by se jím zasáhlo do práv třetích osob (MFK , právnická osoba, . a , právnická osoba, .) a zájmu spolku jako takového, jeho vnitřního řízení a uspořádání.4. Po provedeném dokazování soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatel je aktivně legitimován v daném řízení. V důsledku fúze sloučením mezi původním a současným navrhovatelem, přešla veškerá práva na současného navrhovatele a v souladu s usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 213/2011 z 20.9.2011 nebylo vydáno rozhodnutí o procesním nástupnictví. Návrh vyhodnotil jako včasný, když rozhodnutí VV FAČR bylo vydáno 5.5.2020, návrh k soudu byl podán 3.7.2020, tj. v zákonné tříměsíční lhůtě. Konstatoval, že mezi spolkem a a. s. nefungovala součinnost, jak vyplývá z předložené komunikace mezi nimi, v níž oba vyjádřili neochotu k další spolupráci, v důsledku čehož bylo vyžádáno stanovisko VV FAČR k možnosti odnětí statusu přidruženého spolku, kdy právní stanovisko k této otázce bylo nejednoznačné. Zohlednil úpravu obsaženou v § 260 o. z. a uzavřel, že by rozhodnutím o neplatnosti vydaného rozhodnutí zasáhl do práv třetích osob a zájmu spolku jako takového, zejména společnosti MFK , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., dále zohlednil i časový odstup mezi rozhodnutím VV FAČR a rozhodnutím soudu v této věci a nutnost minimalizace zásahu státu do poměrů soukromoprávní korporace. Má za to, že v případě, kdy se „sdružené osoby“ nedohodnou na další spolupráci, není nutné ke zrušení statusu přidruženého spolku podání společné žádosti o takové zrušení. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4138/2016, dle kterého je třeba považovat navrhovatele za procesně úspěšného a které se použije analogicky na spolky.5. Navrhovatel ve včas podaném odvolání do výroku I. napadeného usnesení navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nebyly splněny podmínky pro nevyslovení neplatnosti napadeného rozhodnutí VV FAČR podle § 260 odst. 1, 2 o. z., resp. nebyly prokázány skutečnosti odůvodňující postup podle tohoto zákonného ustanovení, přičemž podmínky pro nevyslovení neplatnosti musí být splněny kumulativně, tj. vadné rozhodnutí nesmí mít závažné právní následky a musí být zájem spolku hodný právní ochrany. Třetí osobou se pak rozumí osoby stojící vně spolku a nejsou jí nikdy členové spolku, ani členové volených orgánů spolku. Určení, zda již nastal stav, kdy mohlo dojít k podstatnému zásahu do práv třetích osob získaných v dobré víře, je ponecháno na úvaze soudu, nicméně tento zásah musí objektivně hrozit, resp. existovat. Skutečnost, že zneplatněním rozhodnutí by došlo k zásahu do práva třetí osoby, musí být v řízení prokázána (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2068/2011). Soud prakticky nezjišťoval podmínky pro aplikaci § 260 o. z. Navrhovatel v řízení tvrdil a prokazoval závažnost následků napadeného rozhodnutí VV FAČR na právní postavení navrhovatele jako člena spolku (FAČR), tak na existenci navrhovatele. Tvrdil, že od statusu přidruženého mládežnického spolku jsou odvozeny zdroje příjmů navrhovatele jako neziskové organizace, zejména dotace poskytované Statutárním městem Ostrava v řádech milionů Kč. Takové dotace však byly poskytovány pouze klubům zajištujícím systematickou sportovní přípravu výchovy mládeže a dětí a jejich přípravu na vrcholový sport. Propojení mládežnického klubu s klubem, který má družstvo v první nebo druhé nejvyšší fotbalové soutěže bylo pro účely dotací pro mládežnické kluby kodifikována nebo garantováno právě statusem přidruženého mládežnického klubu ve smyslu § 63 Soutěžního řádu FAČR. Další zdroj příjmů navrhovatele, na kterém byl existenčně závislý, byla podpora poskytovaná přímo ze strany účastníka a byla navázána na certifikáty označené jako Sportovní centrum mládeže. Jednou z hlavních podmínek pro získání a udržení tohoto certifikátu je status přidruženého mládežnického klubu k profesionálnímu mužskému fotbalovému klubu v nejvyšších fotbalových soutěžích. Argumentace účastníka, že dotace je nenároková, a proto její získání nelze dávat do souvislosti s rozhodnutím o odnětí statusu přidruženého mládežnického klubu je účelová a nemá oporu v běžné praxi na straně Statutárního města Ostrava i na straně FA ČR. V řízení nebyly splněny podmínky pro aplikaci § 260 o. z., když rozhodnutí FAČR mělo fatální následky na chod a další existenci právního předchůdce navrhovatele. Pokud by mělo dojít k postupu podle § 260 odst. 1 o. z., pak bylo třeba splnění obou podmínek stanovených v tomto ustanovení. Soud se tím však vůbec nezabýval a nevedl ani dokazování k tomu, zda nevyslovení neplatnosti je v zájmu spolku hodném ochrany. Účastník ostatně ničeho k tomu netvrdil ani neprokazoval. Rozhodnutí soudu je z toho důvodu nepřezkoumatelné. Soud také dostatečně neobjasnil skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci v otázce neshod mezi fyzickými osobami vedoucími k rozchodu „sdružených osob“. Ze žádného z provedených důkazů totiž nevyplývá, že by spolupráce ve smyslu plnění povinností v rámci přidružení mezi oběma kluby nefungovala. Navrhovatel tvrdí, že si povinnosti vůči akciové společnosti plnil za účelem naplnění smyslu a podmínek přidružení. Soud také pochybil, pokud konstatoval, že rozhodnutí o neplatnosti vydaného rozhodnutí VV FAČR zasáhlo do práv třetích osob a zájmu spolku jako takového na jeho vnitřním uspořádání a řízení, zejména společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., když tito jsou coby fotbalové kluby členy spolku (FA ČR).6. Účastník navrhl změnu napadeného usnesení tak, že návrh na určení neplatnosti rozhodnutí VV FAČR z 5.5.2020 bude zamítnut a jemu přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. Shrnul rozhodné skutečnosti a dosavadní průběh řízení. Účastník má zato, že pro odejmutí statusu přidruženého mládežnického klubu postačuje pouze žádost jednoho z přidružených klubů, když takový výklad reflektuje účel spolkových předpisů (zejména § 63 Soutěžního řádu). Výslovně Soutěžní řád neupravuje, za jakých podmínek lze status přidruženého mládežnického spolku odebrat. Podstatné pro udělení statusu přidruženého mládežnického klubu je vůle obou žádajících členských klubů, je tedy nutné, aby taková vůle existovala i po celou dobu, kdy jsou kluby navzájem přidružené a bez takové vůle nelze naplnit účel a smysl takového institutu. Pokud před vydáním rozhodnutí účastníka došlo mezi členskými kluby k faktickému ukončení vzájemn