5 Cmo 128/2023-185 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o odvolání žalovaných 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) proti rozsudku téhož soudu ze dne 6. 12. 2022, č. j. 7 Cm 11/2022-116 (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). V odůvodnění usnesení uvedl, že žalovaní byli vyzváni usnesením soudu prvního stupně k zaplacení soudních poplatků za jimi podané odvolání proti rozsudku shora uvedenému. Výzva byla doručena žalované 1. dne 11. 3. 2023 a žalovanému 2. dne 13. 3. 2023. Žalovaní následně požádali o osvobození od placení soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že jim osvobození přiznáno nebylo, byli upozorněni, že jejich poplatková povinnost trvá za podmínek a ve výši stanovené v původní výzvě k zaplacení soudního poplatku. Žalovaní však soudní poplatky nezaplatili, a proto soud prvního stupně postupoval podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“) a po marném uplynutí lhůty odvolací řízení zastavil. Výrok o nákladech odvolacího řízení odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. a contr., neboť žalobkyni, která by měla na náhradu těchto nákladů právo proti žalovaným, kteří zavinili zastavení odvolacích řízení, žádné náklady s podanými odvoláními nevznikly.2. Žalovaní podali proti usnesení včasná odvolání, ve kterých shodně uvedli, že odvolání měla být projednána i přes nezaplacení soudních poplatků. Rozhodnutí o nepřiznání ani částečného osvobození od soudních poplatků je totiž v dané věci extrémně přísné a je jím porušeno ústavní právo účastníka na soudní ochranu, neboť jím je žalovaným fakticky zamezován přístup ke spravedlnosti.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaných odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru o jejich nedůvodnosti.4. Podle § 2 odst. 5 ZSOP je poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem odvolatel. Podle § 4 odst. 1 písm. b/ téhož zákona vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním odvolání. Podle § 7 odst. 1 ZSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle § 9 odst. 1 ZSOP, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.5. V daném případě vznikla žalovaným podáním odvolání proti rozsudku ve věci vydanému poplatková povinnost ve smyslu výše citovaného ustanovení § 4 odst. 1 písm. b/ ZSOP. S ohledem na to, že soudní poplatky za odvolání nebyly žalovanými zaplaceny při podání odvolání, vyzval je soud prvního stupně usnesením ze dne 1. 3. 2023, č. j. 7 Cm 11/2022-141, k jejich zaplacení ve výši 49 381 Kč (v případě každého ze žalovaných) podle položky 22 bod 1. písm. a/ ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. b/ sazebníku soudních poplatků ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení s poučením, že odvolací řízení bude v případě nezaplacení poplatku zastaveno. Výzva byla žalované 1. doručena dne 11. 3. 2023 a žalovanému 2. dne 13. 3. 2023. Ve lhůtě soudem prvního stupně stanovené k zaplacení soudních poplatků v délce patnácti dnů požádali žalovaní o osvobození od jejich placení. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 5. 5. 2023, č. j. 7 Cm 11/2022-154 tak, že osvobození od soudních poplatků nebylo žalovaným přiznáno. Usnesení bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 7. 2023, č. j. 5 Cmo 61/2023-165. Soud prvního stupně poté přípisem ze dne 2. 8. 2023 vyrozuměl žalované, že jejich poplatková povinnost na základě usnesení ze dne 1. 3. 2023, č. j. 7 Cm 11/2022-141, nadále trvá a že zaplacení soudních poplatků očekává ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení přípisu. Přípis byl doručen oběma žalovaným dne 14. 8. 2023, soudní poplatek však žádný ze žalovaných ve lhůtě v přípisu jim poskytnuté nezaplatil. V řízení o podaných odvoláních tak nelze pokračovat, jak vyplývá z ustanovení § 9 odst. 1 druhá věta ZSOP, podle kterého je třeba řízení (v daném případě odvolací řízení) zastavit, jestliže marně uplynula lhůta soudem určená k zaplacení soudního poplatku. Sama okolnost, že žalovaným se jeví rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků extrémně přísné, na tomto závěru ničeho změnit nemůže.6. Výrok I. usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o odvolání žalovaných proti rozsudku ve věci vydanému postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 ZSOP je proto věcně správný. Správný je rovněž výrok II. o nákladech odvolacích řízení, neboť žalovaní nesplněním poplatkové povinnosti zavinili, že odvolací řízení musela být zastavena, a tedy žalované by stíhala povinnost zaplatit náhradu nákladů odvolacího řízení žalobkyni. Podle obsahu spisu však žalobkyně žádné náklady v souvislosti s odvoláním žalovaných proti rozsudku nevynaložila.7. Z vyložených důvodů bylo napadené usnesení potvrzeno podle ustanovení § 219 o. s. ř.8. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně. Ani v tomto odvolacím řízení žalobkyni žádné náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.