5 Cmo 62/2023-888 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl návrh žalobkyně na vstup Davida Kracíka, narozeného dne 5. 7. 1986 (dále jen „David Kracík“) do řízení na straně žalobce (výrok I.), zrušil směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 10. 2015, č. j. 38 Cm 103/2014-144 (výrok II.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 169 755 Kč (výrok III.). V odůvodnění rozsudku uvedl, že směnečným platebním rozkazem shora uvedeným vyhověl žalobě Davida Kracíka na zaplacení směnečné pohledávky ve výši 700 000 Kč s příslušenstvím a že tento platební rozkaz byl napaden námitkami žalovaného. Žalobkyně, jejíž vstup do řízení na místo původního žalobce Davida Kracíka byl připuštěn usnesením ze dne 14. 2. 2017, č. j. 38 Cm 103/2014-567, navrhla, aby tento do řízení vstoupil na její místo. Návrhu bylo vyhověno usnesením ze dne 25. 5. 2021, č. j. 38 Cm 103/2014-800, které bylo změněno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 3. 2022, č. j. 2 Cmo 187/2021-821, tak, že návrhu žalobkyně se nevyhovuje. Dalším podáním doručeným soudu prvního stupně dne 17. 3. 2023 navrhla žalobkyně vstup , Anonymizováno, na její místo z důvodu uzavření dohody o narovnání dne 17. 3. 2023, ve které se žalobkyně se jmenovaným dohodli na tom, že věřitelem a vlastníkem směnky je , Anonymizováno, , neboť nikdy nedošlo k platnému postoupení nároků ze směnky. Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 1103 odst. 2 o. z. a na ustanovení čl. I. § 11 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 16 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSŠ“) a uzavřel, že návrhu nelze vyhovět, neboť se nejedná o skutečnost, se kterou právní předpisy spojují ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. převod nebo přechod práva. Zdůraznil přitom, že směnka nebyla opatřena rubopisem ani nebyla předána , Anonymizováno, . Nadto soud prvního stupně konstatoval, že opětovný návrh na vstup , Anonymizováno, je s přihlédnutím k rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek zneužitím práva podle § 2 o. s. ř. i ve snaze obejít případné hrazení nákladů řízení v případě neúspěchu ve věci. S odkazem na ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř. soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyni nesvědčí nepřetržitá řada rubopisů na směnce, tato se nestala majitelkou směnky a nikdy se tak nestala věřitelkou směnečné pohledávky, v důsledku čehož jí nesvědčí aktivní věcná legitimace. Směnečný platební rozkaz ve věci vydaný byl proto zrušen. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 142 o. s. ř., podle kterého přiznal plně úspěšnému žalovanému právo na jejich náhradu ve výši mimosmluvní odměny za jeho zastoupení advokátem v rozsahu 5 úkonů právní služby a 10 půlúkonů právní služby dle specifikace v odůvodnění rozsudku. Žalovanému bylo dále přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 15 režijních paušálů a náhrady za daň z přidané hodnoty a dále ve výši odpovídající jím složené záloze na náklady důkazů.2. Usnesením ze dne 25. 4. 2023, č. j. 38 Cm 103/2014-865, soud prvního stupně rozsudek shora uvedený opravil postupem podle ustanovení § 164 o. s. ř. v údaji jména žalovaného a dále v údaji jeho adresy.3. Žalobkyně podala proti výrokům I. a III. rozsudku včasné odvolání, ve kterém navrhla jeho změnu tak, bude připuštěn vstup , Anonymizováno, do řízení na její místo a že povinnost zaplatit žalovanému účelně vynaložené náklady řízení bude uložena , Anonymizováno, . Pro případ, že by povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení i po projednání odvolání odvolacím soudem byla nadále uložena žalobkyni, navrhla žalobkyně, aby jí bylo povoleno náklady řízení splácet ve 24 měsíčních splátkách. K výroku I. žalobkyně uvedla, že směnka zní na jméno , Anonymizováno, a není opatřena rubopisem na žalobkyni. Pokud žalobkyně nebyla nikdy řádnou držitelkou směnky, nemůže nároky z ní převést na , Anonymizováno, , přičemž sama žádné nároky ze směnky nemá. Dohodou o narovnání byla přitom narovnána situace, kdy se držitel směnky ve světle hmotněprávním odlišoval od žalobce v tomto sporu. Uvedená dohoda deklarovala faktický právní stav, kdy , Anonymizováno, nikdy nepřestal být řádným držitelem směnky. Návrhu na jeho vstup do řízení na místo žalobkyně tak mělo být vyhověno, neboť bylo navrhováno, aby do řízení vstoupila osoba, která dle textu směnky byla jejím řádným držitelem, přičemž obsah směnky neobsahoval žádný zápis svědčící jiné osobě. Pokud jde o argument soudu o zneužití práva, tento nebyl blíže vysvětlen a ani není zřejmé, na základě jakých důkazů soud takový závěr přijal. Důvody pro zamítnutí návrhu na vstup Davida Kracíka do řízení na místo žalobce nejsou logické ani správné a nesprávný je i postup soudu prvního stupně, když zamítl návrh na vstup jmenovaného do řízení v konečném rozsudku a nerozhodl o něm v samostatném usnesení. Výrok I. rozsudku tak žalobkyně považuje za překvapivý. K výroku III. o nákladech řízení žalobkyně namítla, že povinnost k jejich náhradě byla uložena jí, byť mělo být vyhověno návrhu na vstup , Anonymizováno, do řízení na její místo a jemu měla být tato povinnost uložena. V případě soudem prvního stupně uváděných půlúkonů právní služby žalobkyně uvedla, že se nejedná o účelně vynaložené náklady, když žádná vyjádření nebyla soudem požadována. O existenci některých podání v odůvodnění vyjmenovaných nemá žalobkyně žádnou informaci, neboť jí soudem prvního stupně nebyla zaslána. Studium trestního spisu je rovněž neúčelným nákladem, neboť zástupce žalovaného byl v této věci zástupcem žalovaného v předmětné trestní věci, a to jako poškozeného, a tedy s obsahem spisu byl velmi dobře seznámen. Ke své majetkové situaci žalobkyně uvedla, že je starobní důchodkyně, přičemž její důchod činí 12 008 Kč měsíčně. Pokud by žalobkyně měla soudem uloženou náhradu nákladů řízení zaplatit ve lhůtě 3 dnů, je to pro ni likvidační.4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobkyně uvedl, že sama existence rozporu mezi tím, komu svědčí hmotná práva a kdo je účastníkem řízení v postavení žalobce, nemůže odůvodnit záměnu účastníků na straně žalobce, jestliže nenastaly skutečnosti, s nimiž právo spojuje převod práv ze sporné směnky. Nebyla-li směnka osobou k tomu oprávněnou indosována, nelze o takové právní skutečnosti vůbec uvažovat. Namístě je podle žalovaného též závěr soudu prvního stupně o zneužití práva ze strany žalobkyně a , Anonymizováno, , neboť požadavek na záměnu byl uplatněn v den vynesení rozsudku, a navíc za situace, kdy existovala vysoká pravděpodobnost neúspěchu žalobkyně v tomto řízení s důsledky hradit náklady řízení a nesolventnost , Anonymizováno, , který je v konkurzu a náklady řízení by nikdy neuhradil. K výroku o nákladech řízení žalovaný uvedl, že výše odměny a počet úkonů odpovídá vyhlášce č. 177/1996 Sb. Ke studiu trestního spisu žalovaný poukázal na to, že tento úkon vyvolalo sdělení soudu ze dne 23. 6. 2016, kdy bylo třeba posoudit obsah jednotlivých listin v trestním spise, označit jejich číslo listu a důvod, proč jimi má být proveden důkaz. To, že nebyla všechna vyjádření případně žalobkyni zaslána, nic nemění na tom, že úkony byly uskutečněny. Žalovaný dále uvedl, že není namístě placení nákladů řízení ve splátkách, neboť sama žalobkyně se podílela na procesní situaci ve snaze manipulovat s podvodnou směnečnou pohledávkou k tíži žalovaného a ve snaze odklonit ji z insolvenčního řízení. Výsledek sporu přitom musela předvídat nejpozději po obdržení znaleckého posudku , Anonymizováno, , který potvrdil falzum směnky. K majetkové situaci žalobkyně žalovaný uvedl, že kromě důchodu vlastní žalobkyně nemovitý majetek zapsaný na listech vlastnictví č. , Anonymizováno, v katastrálním území , Anonymizováno, a na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Pokud jde o případnou újmu, pak touto trpí během celého řízení žalovaný, neboť mnoho let se musí efektivně bránit sotisfikovaným postupům žalobkyně a , Anonymizováno, , kdy je na něm vymáhána pohledávka na základě neexistujícího podvodně vytvořeného směnečného závazku.5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním dotčeném rozsahu, tedy v jeho výrocích I. a III., a to včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž by za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ a e/ o. s. ř.).6. Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně při jednání konaném dne 21. 3. 2023 vyhlásil rozsudek, jímž zamítl návrh žalobkyně na vstup , Anonymizováno, do řízení na její místo (výrok I.), zrušil ve věci vydaný směnečný platební rozkaz (výrok II.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 169 755 Kč (výrok III.). Rozsudek byl v jeho výrocích I. a III. napaden včasným odvoláním žalobkyně. Výrok II. rozsudku odvoláním napaden nebyl a tedy stal se pravomocným. Na základě uvedeného odvolací soud konstatuje, že odvolání žalobkyně proti výroku I. rozsudku se stalo v důsledku okolností nastalých po jeho vydání bezpředmětným, neboť řízení o