5 Cmo 97/2023-201 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 29. 4. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovaným 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) zaplacení částky 79 000 Kč s 6% úrokem z této částky od 22. 4. 2022 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 237 Kč ze směnky podle tvrzení v žalobě vystavené žalovanou 1. a avalované žalovaným 2. Směnka byla vystavena jako blankosměnka dne 10. 11. 2020 a téhož dne byla předána žalobkyni. Zajišťovala existující a splatné pohledávky žalobkyně za žalovanou 1., které vznikly nezaplacením ceny za krmné směsi, jež žalobkyně dodala žalované 1. Pohledávka byla původně ve výši 108 344,03 Kč. V uznání závazku ze dne 1. 10. 2021 žalovaná 1. potvrdila, že na svůj dluh v této výši zaplatila 13 344,03 Kč. Zbývající částku 95 000 Kč se zavázala uhradit žalobkyni ve splátkách v období od 1. 10. 2021 do 1. 9. 2022. Zaplaceno bylo pouze 16 000 Kč a tedy žalovaná 1. dluží žalobkyni 79 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně dále uvedla, že chybějící údaje do blankosměnky doplnila podle podmínek dohodnutých se žalovanou 1. ve vyplňovacím prohlášení směnečném ze dne 10. 11. 2020. V tomto prohlášení je ustanovení o tom, že jako aval podepsal směnku žalovaný 2., který prohlášení rovněž podepsal. Přes výzvu žalobkyně ze dne 18. 3. 2022 jí žalovaní žádné plnění již neposkytli.2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 6. 5. 2022, č. j. 34 Cm 123/2022-17, proti kterému podali žalovaní v zákonem stanovené lhůtě námitky. Uvedli v nich, že žádnou blankosměnku jako společnost ani jako fyzická osoba nikdy nepodepsali ani nevyplnili. Nikdy nepodepsali ani dokumenty, na které je v žalobě odkazováno. , tituly před jménem, , Anonymizováno, jim naopak bylo vyhrožováno.3. Napadeným rozsudkem ponechal soud prvního stupně směnečný platební rozkaz v platnosti (výrok I.) a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni rovným dílem náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 15 900 Kč (výrok II.) a státu na účet Krajského soudu v Hradci Králové rovným dílem náhradu nákladů řízení ve výši 62 Kč (výrok III.). Výrokem IV. rozsudku soud prvního stupně doplnil směnečný platební rozkaz v části týkající se povinnosti žalovaných zaplatit žalobkyni nároky přiznané tímto platebním rozkazem o údaj „společně a nerozdílně“. V odůvodnění rozsudku uvedl, že předložená směnka má všechny náležitosti vyžadované ustanovením čl. I. § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSŠ“). Směnku vystavila žalovaná 1. a žalovaný 2. ji avaloval. Emitována byla v nehotové podobě, přičemž na ní chyběly údaje o splatnosti a směnečné sumě. Za jakých podmínek mohla žalobkyně blankosměnku vyplnit, bylo dohodnuto ve vyplňovacím prohlášení, resp. v dohodě o vyplňovacím právu směnečném, obojí ze dne 10. 11. 2020. Tohoto práva žalobkyně využila a soudu předložila směnku zcela vyplněnou. Námitku žalovaných, že směnku nepodepsali, shledal soud prvního stupně nedůvodnou, když podpisy žalovaného 2. jednajícího v pozici rukojmího a v pozici osoby jednající za žalovanou 1. jako výstavce směnky shledal pravými podpisy. Vycházel přitom ze znaleckého posudku hodnoceného ve vzájemných souvislostech s výpovědí svědka , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Nedůvodnou, resp. neurčitou a ve své podstatě neprojednatelnou shledal soud prvního stupně námitku žalovaných, že nepodepsali žádné dokumenty, na které žalobkyně odkazuje v žalobě. Žalovaní totiž v námitkách neuvedli výslovně, které dokumenty nepodepsali, a nadto neuvedli ani to, že by žalobkyně překročila vyplňovací prohlášení a směnku doplnila o chybějící údaje v rozporu s ním, že směnka není splatná nebo že zní na směnečnou sumu odlišnou od konkrétního dlužného závazku žalovaných apod. I pokud by snad žalovaní vyplňovací prohlášení, resp. dohodu o vyplňovacím právu směnečném nepodepsali, bylo by možné udělení vyplňovacího prohlášení pro žalobkyni ze strany žalovaných hodnotit jako tzv. konkludentní již z toho, že oba žalovaní v pozici výstavce směnky a rukojmího podepsali spornou blankosměnku a tuto listinu následně předali žalobkyni jako remitentovi. K námitce, že žalovaným bylo vyhrožováno , tituly před jménem, , Anonymizováno, , soud prvního stupně uvedl, že tuto žalovaní blíže nepopsali, což ji činí rovněž neurčitou a neprojednatelnou. Směnečný platební rozkaz byl proto ponechán v platnosti. Výrok o nákladech námitkového řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého přiznal úspěšné žalobkyni právo na jejich náhradu v rozsahu mimosmluvní odměny za 3 úkony právní služby, 3 paušálních náhrad hotových výdajů a dále v rozsahu žalobkyní zaplacené zálohy na znalecký posudek. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na neúspěch žalovaných. Částka 62 Kč přitom představuje znalečné nekryté žalobkyní složenou zálohou. Pokud jde o výrok IV. rozsudku, tento je odůvodněn ustanovením § 166 odst. 1 o. s. ř. s tím, že směnečný platební rozkaz bylo třeba doplnit o solidární povinnost žalovaných, jež vyplývá z čl. I. § 47 ZSŠ.4. Žalovaní podali proti rozsudku včasná odvolání, v nichž shodně navrhli zrušení směnečného platebního rozkazu v plném rozsahu. Uvedli, že předmětem soudního sporu je směnka a nikoli dodávky krmných směsí. Popsali, jak žalovaná 1. přešla z plného krmení bramborami a pečivem ke krmným směsím, a uzavřeli, že obchod v řádech milionů korun probíhal „bez zajištění a pohodě“ přes výkyvy výkupních cen prasat a dramatické zdražování krmných směsí. Podle žalovaných je výpověď svědka , tituly před jménem, , Anonymizováno, nevěrohodná a účelová, neboť jde o zaměstnance žalobkyně, kterému hrozí vyhození z práce, pokud nebude říkat, co mu nařídil , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Body 1. a 3. odůvodnění rozsudku jsou účelové s cílem poškodit žalovanou 1. Bod 4. odůvodnění pak úplně ignoruje posudek znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Soud prvního stupně se věcí řádně nezabýval a účelově vybral body, kterými krátil práva žalovaných zajištěná „listinou práv a svobod“. Sám soud se nepozastavil nad bodem 1. odůvodnění rozsudku a nad účelovou výpovědí svědka , tituly před jménem, , Anonymizováno, v bodě 12. odůvodnění a ani nevzal v úvahu znalecký posudek a nezajímal se o sumu a dobu obchodování a do soudního sporu účelově citoval a vtahoval věc jinou, která s touto věcí nesouvisí.5. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Námitky žalovaných byly řádně projednány na jednání, ke kterému se žalovaní nedostavili. Uplynutím lhůty k podání námitek bylo řízení koncentrováno a další nově tvrzené rozhodné skutečnosti nemohou být odvolacím soudem projednány. Odůvodnění rozsudku je jasné, přehledné a dostatečné a žalobkyně se s ním ztotožňuje. K námitce účelovosti výpovědi svědka , tituly před jménem, , Anonymizováno, žalobkyně uvedla, že žalovaní se k tomuto důkazu mohli vyjádřit na jednání, k němuž se však nedostavili. Jelikož svědek sám na výzvu soudu uvedl, že u žalobkyně pracuje asi třicet let, musel soud prvního stupně jistě při hodnocení věrohodnosti tohoto důkazu posoudit i tento aspekt. Žalovaní neuvádějí žádné nové skutečnosti a žádný důkaz k prokázání tvrzené nevěrohodnosti svědka nenavrhují. Jak žalobkyně dále uvedla, samotný fakt, že svědek je zaměstnancem účastníka, sám o sobě nevylučuje pravdivost svědecké výpovědi. K tomu odkázala na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4643/2010. Žalobkyni není zřejmé, jaký odvolací důvod žalovaní uplatňují, a tedy jejich odvolání by měla být jako nedůvodná odmítnuta.6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání námitek žalovaných a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě toho přijatých.7. Z jednání nařízeného odvolacím soudem na den 17. 10. 2023 se žalovaní omluvili, aniž by žádali o odročení jednání. Jednáno proto bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.8. Podle čl. I. § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka cizí zaplacena, má dle čl. I. § 28 odst. 2 ZSŠ majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle §§ 48 a 49 ZSŠ. Podle čl. I. § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat: 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, 2. šestiprocentní úroky ode dne splatnosti, 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty, 4. odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.9. Podle čl. I. § 30 odst. 1 ZSŠ může být zaplacení směnky pro