6 Cmo 124/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně obchodní společnosti , právnická osoba, (dále též jen společnost) uložil pořádkovou pokutu ve výši 5 000 Kč (výrok I.) s tím, že podle výroku II. ji společnost zaplatí na specifikovaný účet u České národní banky.2. Své uvedené rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil poukazem na povinnost podnikatele zakládat do sbírky listin účetní závěrky s tím, že shora uvedené společnost neplní povinnost zakládat do sbírky listin účetní závěrky. Podle soudu prvního stupně společnost byla soudem vyzvána ke zjednání nápravy a tato výzva jí byla doručena do datové schránky dne 12. 1. 2023. Ani po uplynutí stanovené lhůty ke zjednání nápravy společnost svoji zákonnou povinnost nesplnila, Proto jí soud prvního stupně soud uložil pořádkovou pokutu ve výši 5 000 Kč, když součástí výzvy bylo i poučení o tom, že v případě nevyhovění výzvě může být společnosti uložena pořádková pokuta až do výše 100 000 Kč ve smyslu § 104 z. v. r.3. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně uložené pořádkové pokuty podala společnost včasné odvolání z něhož je zřejmé, že nesouhlasí s uloženou pokutou a její výší.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze z části.5. Povinnost osob zapsaných ve veřejném rejstříku vedeném soudem je založena § 72 odst. 1 z. v. r. tak, že zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin. Pro všechny obchodní společnosti a družstva přitom platí povinnost zakládat do sbírky listin listiny podle § 66 písm. c) z. v. r. ve spojení s § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Proto i společnost s ručením omezeným je povinna zakládat do sbírky listin příslušné účetní závěrky.6. Jak je zřejmé z § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále též jen z.ú.), účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6, Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanovíli tento zákon jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu.7. Z § 21a z.ú. je zřejmé, že z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 4) a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.8. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené zákonem. Přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splní okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu. (§ 21a odst. 4).9. Dle § 3a odst. 2 prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále jen vyhláška) rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje a) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek C.II.1. Dlouhodobé pohledávky, C.II.2. Krátkodobé pohledávky a C.II.3. Časové rozlišení aktiv a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo b) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a může ji sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Dle § 3a odst. 4 vyhlášky výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky podle přílohy č. 2 nebo 3 k této vyhlášce, a to pouze položky označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky, a může ji sestavit malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která a) není obchodní společností a b) nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Dle § 3a odst. 6 vyhlášky příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle § 39 a může ji sestavit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.10. Z výše citovaných zákonných ustanovení a prováděcí vyhlášky pro společnost s ručením omezeným coby obchodní společnost, jež se zapisuje do obchodního, tedy veřejného rejstříku, vyplývá její povinnost zveřejnit účetní závěrku, jejíž nedílnou součást tvoří: a) rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha. Přitom platí, že rozvahu a přílohu ve zkráceném rozsahu může sestavit, a zveřejnit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Její třetí součást, tedy výkaz zisku a ztráty však musí sestavit a zveřejnit v plném rozsahu - viz výše § 3a odst. 4 prováděcí vyhlášky společnost s ručením omezeným, jež je obchodní společností. S uvedeným zněním citovaných ustanovení není souladné ustanovení § 21 z.ú., dle něhož malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis (odst. 9). Ustanovení § 21 odst. 9 z.ú. (coby lex posterior) však bylo do zákona vloženo na základě novely zákona o účetnictví - viz zákon č. 221/2015 Sb. Dle příslušné části důvodové zprávy k tomuto zákonu je cílem předloženého návrhu novely zákona o účetnictví (transpozice směrnice do zákona o účetnictví) v maximální míře využít zjednodušení či osvobození z povinností nejen vykazovat určité informace v účetní závěrce, ale i v osvobození z povinnosti sestavovat a zveřejňovat výroční zprávu, konsolidovanou účetní závěrku, či konsolidovanou výroční zprávu. Výsledkem této snahy by potom mělo být maximální omezením administrativní zátěže dotčených subjektů.11. Uvedené znamená, že na základě novelizovaného ustanovení § 21 z.ú. pro společnost s ručením omezeným, jež je malou účetní jednotkou či mikro účetní jednotkou (což je i posuzovaný případ), nemající povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, platí povinnost zveřejňovat účetní závěrku jen ve zkráceném rozsahu ohledně rozvahy a přílohy k účetní závěrce. Jinak řečeno takové účetní jednotky nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis, přičemž odvolacímu soudu takový zvláštní právní předpis, který by jim tuto povinnost stanovoval (prováděcí vyhláška coby podzákonný právní předpis jím míněna není), není znám.12. Za této situace odvolací soud konstatuje, že nezaložení zákonem určené listiny do sbírky listin ze strany povinné osoby - ve veřejném rejstříku zapsané osoby, znamená nepřípustnou blokaci realizace zákonného principu formální publicity. Zákon o veřejných rejstřících posílil míru sankcí proti takto protiprávně jednajícím zapsaným osobám, jež neplněním svých zákonných povinností blokují možnost získání informací ze sbírky listin veřejných rejstříků vedených rejstříkovými soudy.13. Podle § 104 z. v. r., předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.14. Dle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení, přičemž dle § 167 odst. 2 o. s. ř. se na usnesení přiměřeně užije ustanovení o rozsudku. Dle § 211 o. s. ř. pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného. Z citovaných ustanovení ve spojení s § 120 z. v. r. vyplývá, že pro rozhodnutí odvolacího soudu je rozhodný stav v době vydání tohoto usnesení.15. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne 11. ledna 2023 č. j. C 125687/RD14/MSPH, Fj 10227/2023/MSPH společnost k předložení účetních závěrek za roky 2019 až 2021 ve stanovené lhůtě - 30 dnů od doručení výzvy (usnesení jí bylo doručeno dne 12. 1. 2023). Nahlédnutím do veřejně přístupné sbírky listin obchodního rejstříku, vedeného u Městského soudu v Praze, odvolací soud zjistil, že rejstříkovému soudu došly až dne