6 Cmo 147/2023-14 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. března 2023, č. j. 85 Cm 787/2023-3 zahájil řízení o zrušení společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „společnost“) (výrok I.). Ustanovil společnosti opatrovníka , Jméno opatrovníka, , advokáta, sídlem , adresa, (výrok II.). Dále společnost zrušil a nařídil její likvidaci (výrok III.). Likvidátorem společnosti jmenoval , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (výrok IV.). V neposlední řadě určil povinnost, že společnost je povinna zaplatit poplatek 2 000 Kč (výrok V.) a určil, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). V odůvodnění uvedl, že společnost nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se a odporuje tedy donucujícímu ustanovení zákona, konkrétně ust. § 25 odst. 1 písm. g) zák. č. 304/2013 Sb. (dále jen „z. v. r.“). Dále je toho názoru, že společníky zrušované společnosti za účastníky řízení paušálně považovat nelze. Povinnost vyzvat zrušovanou společnost dle § 172 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) má za splněnou, a to prostřednictvím výzvy rejstříkového soudu. Jelikož společnost nemá v obchodním rejstříku zapsaného žádného člena statutárního orgánu, jmenoval soud prvního stupně likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Výrok VI. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb. (dále jen „z. ř. s.“).2. Opatrovník společnosti zaslal dne 14. 4. 2023 odvolání proti výše uvedenému usnesení. Uvádí, že nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že společnost nemá více než dva roky statutární orgán schopný usnášet se. Konstatuje, že den zániku funkce posledního jednatele byl 24. 9. 2022. Dále kontaktoval paní , jméno FO, , která je jediným společníkem společnosti a zjistil, že společnost byla již v minulosti zcizena a již se čeká pouze na zápis o této skutečnosti. Navrhuje, aby bylo řízení o zrušení společnosti s likvidací zastaveno.3. Dne 19. 4. 2023 zaslal odvolání jediný společník společnosti , Jméno advokáta, , nar. , Datum narození advokáta, , bytem , Adresa advokáta, (dále jen „, Jméno advokáta, “). Informuje, že společnost byla prodána a v současné době se zajišťuje zápis do obchodního rejstříku. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se předně musel zabývat otázkou, zda odvolání byla podána osobami, jež k tomu byly oprávněny či nikoliv a zda směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné.5. Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.6. Dle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.7. Ustanovení § 201 o. s. ř. upravuje subjektivní přípustnost pro podání odvolání. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že podat odvolání smí výlučně jen účastník řízení. Předně se tedy odvolací soud zabýval tím, zda jsou společnost a paní , Jméno advokáta, účastníky řízení.8. Dle § 6 odst. 1 z. ř. s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.9. Podle § 13 odst. 3 z. ř. s. proti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné.10. Soud prvního stupně nesprávně a v rozporu s konstantní rozhodovací praxí (k tomu blíže nález Ústavního soudu ze dne 12. 9. 1996, sp. zn. IV ÚS 230/95, dostupný na www.usoud.cz), nepovažoval vedle společnosti samotné za účastníky řízení i její společníky.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že odvolání byla podána osobami k tomu oprávněnými.12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zjistil, že odvolání společnosti a paní , jméno FO, proti výroku I. napadaného usnesení směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné a odvolání v této části podle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání společnosti a paní , jméno FO, proti výroku II., III., IV., V. a VI. napadaného usnesení byla podána včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že tato odvolání jsou důvodná.14. Dle § 172 odst. 1 písm. c) o. z. soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se.15. Dle § 172 odst. 2 o. z. umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.16. Dle § 25 odst. 1 písm. g) do veřejného rejstříku se zapíše název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje.17. Ve spise v projednávané věci se nenachází žádný záznam o tom, že by se soud prvního stupně pokusil jakkoli vyzvat společnost a stanovil ji přiměřenou lhůtu k nápravě dle § 172 odst. 2 o. z. S ohledem na ustálenou rozhodovací praxi musí vydání rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací předcházet zaslání výzvy dle § 172 odst. 2 o. z., která splňuje obligatorní náležitosti jako je například označení (odstranitelného) důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena. Účastník řízení musí být taktéž řádně poučen o případných následcích nečinnosti a měla by mu být poskytnuta lhůta k zjednání nápravy (srov např. usnesení Vrchní soud v Praze ze dne 14. 11. 2022, sp. zn. 14 Cmo 207/2019). Za řádnou výzvu nelze v tomto případě považovat ani výzvu rejstříkového soudu v rejstříkovém řízení, jelikož se jedná o zcela odlišná řízení (srov např. usnesení Vrchní soud v Praze ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. 14 Cmo 207/2019). Tím bylo řízení zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.18. Zásadní pochybení spatřuje odvolací soud taktéž v tom, že bylo na základě jednoho usnesení zahájeno řízení o zrušení společnosti s likvidací a taktéž zrušena společnost a nařízena její likvidace, což je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí.19. Navíc soud prvního stupně taktéž zmatečně uvádí, že společnost nemá déle než dva roky statutární orgán zapsaný ve veřejném rejstříku, schopný usnášet se a tím pádem odporuje donucujícímu ustanovení zákona, konkrétně povinnosti zápisu názvu statutárního orgánu dle § 25 odst. 1 písm. g) z. v. r. Odvolací soud nahlédnutím do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 185232 zjistil, že , Jméno advokáta, byla jednatelkou společnosti od 7. 11. 2011 až do 24. 9. 2022 a , jméno FO, byl jednatelem společnosti od 26. 11. 2014 až do 12. 9. 2022. Odvolacímu soudu není známo, na základě čeho soud prvního stupně naznal, že by společnost neměla déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, jak je uvedeno v odůvodnění napadaného usnesení.20. Podle § 29 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení (odstavec 2). Pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat (odstavec 3). Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení (odstavec 4).21. Z obsahu spisu nevyplývá, že by se soud prvního stupně pokusil jakkoli zjistit, zda je ve společnosti osoba oprávněná za ni jednat, případně osoba blízká, které má být podle § 29 odst. 4 o. s. ř. dána přednost při ustanovování opatrovníka. Ve spojitosti s absencí zaslání výzvy dle § 172 odst. 2 o. z., jsou předčasné závěry o tom, že je třeba společnosti ustanovit opatrovníka.22. Na základě shora uvedeného odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. napaden