6 Cmo 52/2023-83 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením ve výroku I. soud prvního stupně uložil obchodní společnosti , právnická osoba, (dále též jen společnost), pořádkovou pokutu ve výši 4 000 Kč a ve výroku II. společnosti opakovaně uložil založit účetní závěrky za účetní období 2015 a 2016 do sbírky listin2. Soud prvního stupně v odůvodnění poukázal na povinnost podnikatele zakládat do sbírky listin též účetní závěrky, přičemž měl kontrolou zjistit, že společnost neplní svou povinnost zakládat do sbírky listin účetní závěrky. Dále soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že společnost byla soudem vyzvána k předložení účetních závěrek dne 20. 9. 2022 a opětovně dne 16. 12. 2022, avšak výzva zůstala bez odezvy. Součástí výzvy mělo být i poučení o tom, že v případě nevyhovění výzvě může být společnosti uložena pořádková pokuta až do výše 100 000 Kč dle § 104 z. v. r.3. S ohledem na nepředložení požadovaných účetních závěrek ve stanovené lhůtě soud prvního stupně společnosti uložil pořádkovou pokutu ve výši 4 000 Kč s odůvodněním, že tak bylo postupováno při dolní hranici možné sankce. Společnost byla současně upozorněna na možnost opakovaného ukládání pořádkové pokuty v případě nedoplnění sbírky listin.4. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně uložené pořádkové pokuty podala společnost včasné odvolání (odvolatelka), v němž uvedla ohledně nedoplnění sbírky listin o dokumenty za roky 2015 a 2016, že v té době byla společnost vlastněna jinou osobou - , jméno FO, . Podle sdělení uvedeného bývalého majitele byly předmětné dokumenty odeslány společností v časovém období 2016, resp. 2017 a společnost nikdy neobdržela negativní zpětnou vazbu. Z důvodu zrušení přístupu do datové schránky však již informaci o odeslání souboru nelze získat. Nalezené staré soubory podle odvolatelky byly přeposlány soudu prvního stupně s tím, že společnost v uvedené době měla nulový obrat, nulové ztráty i nulový zisk, když nevykazovala žádnou činnost. Odvolatelka vyjádřena neochotu nést odpovědnost za pochybení minulých majitelů a navrhla napadené rozhodnutí změnit a uloženou pořádkovou pokutu zrušit.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání je z části důvodné.6. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že povinnost osob zapsaných ve veřejném rejstříku vedeném soudem je založena ustanovením § 72 odst. 1 z. v. r. tak, že zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin. Pro všechny obchodní společnosti a družstva platí povinnost zakládat do sbírky listin listiny dle § 66 písm. c) z. v. r. ve spojení s § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, což se proto týká i společnosti s ručením omezeným, jež je rovněž povinna založit do sbírky listin příslušné účetní závěrky.7. Podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále též jen z.ú.) účetní jednotky sestavují v případech stanovených uvedeným zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6 (odst. 1).8. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanoví-li uvedený zákon jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (odst. 4), Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu. (odst. 5).9. Jak je zřejmé z § 21 a odst. 1 z.ú. z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení uvedený zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 4) a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech nejsou dotčeny. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v odstavci 2 přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu. (odst. 4).10. Jak je dále zřejmé z § 3a odst. 2 prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále též jen „vyhláška“) Rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje a) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek C.II.1. Dlouhodobé pohledávky, C.II.2. Krátkodobé pohledávky a C.II.3. Časové rozlišení aktiv a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo b) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny, a může ji sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Dle vyhlášky § 3a odst. 4 vyhlášky výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky podle přílohy č. 2 nebo 3 k této vyhlášce, a to pouze položky označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky, a může ji sestavit malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která a) není obchodní společností a b) nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Dle vyhlášky § 3a odst. 6 vyhlášky Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle § 39 a může ji sestavit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.11. Z výše citovaných zákonných ustanovení a prováděcí vyhlášky pro společnost s ručením omezeným coby obchodní společnosti, jež se zapisuje do obchodního rejstříku, tedy veřejného rejstříku, vyplývá její povinnost zveřejnit účetní závěrku, jejíž nedílnou součást tvoří: a) rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha. Přitom platí, že rozvahu a přílohu ve zkráceném rozsahu může sestavit, a zveřejnit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Její třetí součást, tedy výkaz zisku a ztráty však musí sestavit a zveřejnit v plném rozsahu - viz výše § 3a odst. 4 prováděcí vyhlášky. Zde odvolací soud vychází z podstatného, že společnost s ručením omezeným je obchodní společností.12. S uvedeným zněním citovaných ustanovení není podle názoru odvolacího soudu souladné ustanovení § 21 a z.ú., dle něhož malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. (odst. 9). Ustanovení § 21a odst. 9 z.ú. bylo do zákona vloženo na základě novely zákona o účetnictví - viz zákon č. 221/2015 Sb. a podle důvodové zprávy k tomuto zákonu bylo cílem předloženého návrhu novely zákona o účetnictví cestou transpozice směrnice do zákona o účetnictví v maximální míře využít zjednodušení či osvobození od povinností nejen vykazovat určité informace v účetní závěrce, ale i v osvobození od povinnosti sestavovat a zveřejňovat výroční zprávu, konsolidovanou účetní závěrku, či konsolidovanou výroční zprávu. Výsledkem této snahy mělo být v praxi maximální omezení administrativní zátěže dotčených subjektů.13. Z uvedeného je podle názoru odvolacího soudu zřejmé, že na základě novelizovaného ustanovení § 21 a z.ú. pro společnost s ručením omezeným, jež je malou účetní jednotkou či mikro účetní jednotkou (což je i posuzovaný případ), nemající povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, platí povinnost zveřejňovat účetní závěrku toliko ve zkráceném rozsahu ohledně rozvahy a přílohy k účetní závěrce. Takové účetní jednotky proto podle názoru odvolacího soudu nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis, jímž ovšem vyhláška coby podzákonná norma míněna není.14. V návaznosti na uvedené podle odvolacího soudu nezaložení zákonem určené listiny do sbírky listin ze strany povinné osoby (ve veřejném rejstříku zapsané) znamená nepřípustnou blokaci realizace zákonného principu formální publicity, čemu se snaží bránit zákon o veřejných rejstřících posilováním míry sankcí proti takto protiprávně jednajícím zapsaným osobám neplnícím si uvedené zákonné povinnosti a blokujícím možnost získání informací ze sbírky listin veřejných rejstříků vedených rejstříkovými soudy.15. Odvolací soud vychází z § 104 z. v. r., podle něh