6 Cmo 70/2023-130 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud I. stupně v záhlaví uvedeným usnesením vydaným po zahájení řízení ve věci samé, po osvědčení skutečností významných pro nařízení předběžného opatření, nařídil předběžné opatření, v němž žalovanému 4) a žalované 5) uložil, aby nenakládali s družstevním podílem v , adresa, , IČ: , IČO, , se kterým je spojené nájemní právo užívat družstevní byt č. , Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, , o velikosti , Anonymizováno, s lodžií, ve , Anonymizováno, . patře budovy č.p. , Anonymizováno, (která je součástí pozemku pare. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, ) na adrese , adresa, , zejména aby nepřevedli vlastnické právo k tomuto družstevnímu podílu na jinou osobu, aby tento družstevní podíl nezastavili, aby ho nezatížili věcnými břemeny a jinými věcnými právy, aby ho nepřenechali k užívání jiné osobě a aby ho nevložili do základního kapitálu společnosti.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že podáním ze dne 13. 2. 2023 žalobkyně navrhla shora uvedené předběžné opatření. V návrhu na nařízení předběžného opatření měla popsat historii celého řízení, kdy opakovaně dochází k přistoupení dalších žalovaných v důsledku opakovaného převádění podílu v rámci okruhu rodinných příslušníků s cílem oddálit rozhodnutí ve věci samé. Konkrétně měl být podíl převeden z žalovaného 1) na žalovaného 3) a následné na prarodiče žalovaného 3), tj. žalovaného 4) a žalovanou 5). v návrhu předvídala, že má být pouze otázkou času, kdy bude následovat další převod podílu z žalovaných 4) a 5) na jinou osobu a je podle ní nevyhnutné „zakonzervovat” současný stav tak, aby žalovaní 4) a 5) nemohli s podílem dále nakládat a aby se ve věci samotné začalo jednat.3. Soud I. stupně aplikoval § 102 odst. 1 o. s. ř. a z § 75a a násl. o. s. ř. a z § 76 odst. 1 o. s. ř. Soud I. stupně vycházel z toho, že má za osvědčené, že v době podání žaloby byli účastníky řízení na straně žalované žalovaný 1), jako tehdejší vlastník podílu, člen družstva a nájemce bytu a dále žalovaný 2), jehož se řízení týká, přičemž v průběhu řízení došlo k opakovaným převodům podílu. Nejprve převedl žalovaný 1) podíl na žalovaného 3), aby jej posléze převedl na žalovanou 4) a žalovaného 5). Podle soudu I. stupně ve věci již bylo nařízeno jednání, jež muselo být zrušeno z důvodu rozhodnutí o návrhu na připuštění žalovaného 4) a žalované 5) do řízení z důvodu převodu podílu z žalovaného 3) na žalovaného 4) a žalovanou 5). Již předtím podle soudu I. stupně měl připustit vstup do řízení žalovaného 3) z důvodu převodu podílu z žalovaného 2) na žalovaného 3).4. Na základě uvedeného soud I. stupně dovodil, že je dána potřeba zatímní úpravy poměrů mezi účastníky, která spočívá v tom, aby bylo zamezeno dalším převodům podílu, tedy aby žalovaní 4) a 5) nepřevedli podíl na další subjekt (§ 75c odst. 1 o. s. ř.).5. Shora uvedené usnesení soudu I. stupně napadli žalovaní 4) a 5) (odvolatelé) včas podaným odvoláním a domáhali, se podle obsahu jejich opravného prostředku, jeho změny a zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, když argumentovali smlouvou dokládaným tvrzením, že podíl v družstvu dne 1. 4. 2022 převedli na třetí osobu a tak v době vydání rozhodnutí o nařízení předběžného opatření již družstevním podílem nedisponovali a v řízení nejsou ani pasivně věcně legitimováni. Podle jejich názoru je napadené rozhodnutí nevykonatelné. Advokát odvolatelů zdůraznil, že převod vlastnictví odvolatelé prokázali smlouvou o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu ze dne 1. 4. 2022 s notářsky ověřenými podpisy žalovaných 4) a 5) a nabyvatele, přičemž advokát nedisponujeme souhlasem zveřejnit osobní údaje nabyvatele a z toho důvodu tyto údaje o nabyvateli byly začerněny.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a učinil následující zjištění a dospěl k níže uvedeným závěrům.7. Odvolací soud v případě tohoto návrhu na vydání předběžného opatření vyšel shodně se soudem I. stupně z § 102 odst. 1 o. s. ř. a dále zejména z § 75 a násl. o. s. ř., včetně § 76 o. s. ř. Z § 102 odst. 1 o. s. ř. je zřejmé, že je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo jeli po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Jak je zřejmé z § 75c o. s. ř., nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu o návrhu na předběžné opatření rozhodnout až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. (odst. 2). O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků (odst. 3).8. Z uvedených ustanovení procesního předpisu je zřejmé, že zákon tak v zásadním rozsahu přenechává na úvaze soudu, zda a v jakém rozsahu navržené předběžné opatření nařídí. Příslušným pro využití takového oprávnění je především soud I. stupně. Tomu v prvé řadě přísluší zvážit, zda může - ale také nemusí - předběžné opatření nařídit. V případě, že úvahy, jimiž se soud I. stupně při rozhodování o předběžném opatření řídil, mají své (alespoň do určité míry) logické opodstatnění a odpovídají tomu, co bylo dosud osvědčeno, nemá odvolací soud vážnější důvody zasahovat do rozhodnutí soudu I. stupně ve větší než nezbytně nutné míře.9. S ohledem na skutečnost, že předmětem rozhodování je v dané fázi řízení po zahájení řízení rozhodování o předběžném opatření stiženém již z podstaty omezeným okruhem tvrzení účastníků, předložených důkazů a soudních zjištění, odvolací soud v rámci řešení otázek podstatných pro rozhodnutí o předběžném opatření vycházel jednak z návrhu na nařízení předběžného opatření a jednak odvolání žalovaných 4) a 5) proti rozhodnutí o předběžném opatření. Podle právního názoru odvolacího soudu obě tato podání mají společné to, že společně osvědčují opakované převody sporného družstevního podílu v krátkých časových úsecích v průběhu řízení, přičemž odvolací soud má za osvědčenou účelovost takového postupu značně komplikujícího a znesnadňujícího nejenom orientaci žalobce, ale i projednání věci a znesnadňujícího i rozhodnutí soudu ve věci samé.10. Zcela zásadní skutečností významnou pro shora uvedený dílčí závěr odvolacího soudu je to, že odvolatelé sice předložili smlouvu o převodu družstevního podílu mající prokazovat skutečnost, že měli sporný podíl převést na jinou osobu, ale tato smlouva je ve vztahu k osobě nabyvatele, jehož jméno odvolatelé ve svém opravném prostředku ani neuvádějí, anonymizována. Uvedené tak zakládá důvodnou pochybnost o platnosti smlouvy, a to nejenom v rámci obecných úvah zda takováto smlouva požívá právní ochrany např. Z hlediska své účelovosti, ale zejména z důvodu nemožnosti posouzení vyloučení toho, zda družstevní podíl nebyl převeden na osobu neschopnou rozpoznat následky svého jednání, nebo na osobu, jejíž svéprávnost nebyla omezena, případně na osobu podléhající speciálnímu režimu dispozice s majetkem např. v souvislosti s opatrovnictvím nezletilých atd. Navíc odvolání neobsahuje tvrzení ani důkazy o tom, zda ve vztahu ke smlouvě o převodu družstevního podílu nastaly všechny její účinky např. ve vztahu k samotnému družstvu. Konečně značné pochybnosti o pravých účelech převodů vlastnictví družstevního podílu uskutečněných v průběhu řízení v tomto konkrétním případě vzbuzuje i skutečnost, že převody sporného majetku v hodnotě řádově milionů Kč měly v minulosti probíhat bezúplatně. Z těchto důvodů nelze v této fázi řízení pokládat za významnou obranu a tvrzení odvolatelů, že nejsou v řízení pasivně legitimováni, když tito dokonce v odvolání sami tvrdí, že v určité fázi řízení byli vlastníky předmětného sporného družstevního podílu, jejž však převedli.11. Z uvedených důvodů odvolací soud, shodně se soudem I. stupně, sdílí přesvědčení o účelovosti tvrzených právních jednání při převodech vlastnictví předmětu sporu uskutečněných v řízení, a tedy i převodů předmětného podílu na žalované 4) a 5), již podle jejich vlastního odvolání měli vyvinout aktivity k převodu vlastnického práva k předmětnému družstevnímu podílu na další osobu. Současně je pro další rychlý průběh řízení bez průtahů i podle odvolacího soudu zásadně nezbytné cestou nařízeného předběžného opatření uklidnit situaci v dalším nakládání s předmětem sporu v průběhu řízení, a to až do skončení řízení.12. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.13. O nákladech tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž soud řízení skončí.