6 Cmo 99/2022-46 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. na základě zpětvzetí návrhu řízení zastavil, ve výroku II. uložil navrhovateli, jenž zavinil, že řízení bylo zastaveno, povinnost nahradil účastníku náklady zastavovaného řízení ve výši 8 228 Kč a ve výroku III. navrhovateli vrátil zaplacený soudní poplatek v částce 1 000 Kč.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatel návrhem podaným dne 31. prosince 2021 domáhal určení neplanosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 5. října 2021, avšak dříve než začal soud ve věci samé jednat, vzal navrhovatel podáním doručeným soudu dne 19. dubna 2022 svůj návrh v plném rozsahu zpět. Z toho důvodu soud I. stupně postupoval podle ust. § 96 o. s. ř. a řízení zastavil a ve vztahu k nákladům řízení rozhodl shora uvedeným způsobem podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. s ohledem na skutečnost, že navrhovatel zavinil, že řízení muselo být zastaveno.3. Ve včas podaném odvolání se navrhovatel (odvolatel) domáhal změny výroku II. tak, aby mu byla přiznána náhrada nákladu řízení před soudem I. stupně, jakož i nákladů odvolacího řízení.4. Podle odvolatele je napadené usnesení nedostatečně odůvodněno a soud I. stupně se nevypořádal s tím, proč byl návrh vzat zpět.5. Podle odvolatele byl návrh na zahájení řízení podán důvodně, když byl založen na skutečnosti, že předchozí statutární orgán paní , jméno FO, nedokázala zastávat svoji funkci a z toho důvodu na její místo nastoupil nový statutární orgán vykonávající řádně svoji funkci. Rezignace jmenované v průběhu řízení je podle odvolatele pro něho nezanedbatelný úspěch a tímto došlo k nápravě většiny právních skutečností uváděných navrhovatelem v návrhu na zahájení řízen, přičemž jmenovaná rovněž zveřejnila navrhovatelem požadované faktury za rok 2021, dále revizní zprávy a konečně se upravily i poměry ohledně opravy kanalizace a plánu oprav pro rok 2022.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí v rozsahu podaného odvolání a v tomto rozsahu i řízení, jež jeho vydání předcházelo, avšak odvolání navrhovatele důvodným neshledal.7. Předně odvolací soud konstatuje, že předmětné usnesení soudu I. stupně splňuje náležitosti stanovené § 157 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 1, odst. 2 o. s. ř., a jeho odůvodnění obsahuje to, čeho se navrhovatel domáhal a stručně a jasně popisuje skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o zastavení řízení, pro rozhodnutí o nákladech řízení, jakož i pro rozhodnutí o soudním poplatku.8. V dalším odvolací soud konstatuje, že otázky spojené s rozhodováním o nákladech řízení, jež bylo zastaveno řeší § 146 o. s. ř., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení:a) skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného;b) bylo zastaveno (odst. 1).9. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Podle odst. 3 odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.10. Podle právního názoru odvolacího soudu uvedené ustanovení zákona formuluje zásadu procesního zavinění, podle níž je k náhradě nákladů řízení povinen ten, kdo zavinil, že řízení muselo být zastaveno a soud musí toto zavinění zkoumat v případě, zastavuje-li řízení. Činí tak ovšem pouze z procesního hlediska a hmotněprávní stránkou věci se nezabývá. Podle právního názoru odvolacího soudu je smyslem využití zásady zavinění sankční náhrada nákladů řízení, jež by při jeho řádném průběhu nevznikly. Pro případ vlivu chování druhého účastníka na zpětvzetí návrhu na zahájení řízení je stanovena z tohoto principu výjimka (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).11. Jak je v projednávaném případě zřejmé, navrhovatel se domáhal určení neplanosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 5. října 2021, avšak dříve než začal soud ve věci samé jednat, vzal svůj návrh v plném rozsahu zpět s odůvodněním, že v průběhu času došlo k personálním změnám v orgánech účastníka, s nimiž je navrhovatel spokojen. Stejně tak podle uvedeného zpětvzetí návrhu došlo k nápravě většiny právních skutečností uváděných navrhovatelem v návrhu na zahájení řízení, přičemž statutární orgán rovněž zveřejnil navrhovatelem požadované faktury za rok 2021, dále revizní zprávy a konečně se upravily i poměry ohledně opravy kanalizace a plánu oprav pro rok 2022. Z tohoto důvodu již na svém určovacím návrhu netrval a domáhal se změny napadeného usnesení v části, v níž byl zavázán k náhradě nákladů řízení postupem podle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. s tím, že naopak zavázán k náhradě nákladů řízení by podle jeho názoru měl být účastník, a to podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.12. Podle právního názoru odvolacího soudu, jestliže ve věci projednávaného návrhu na určení neplanosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 5. října 2021 nebylo ze strany účastníka učiněno ničeho za účelem odklizení uvedeného usnesení shromáždění účastníka (např. toto usnesení nebylo předmětem revokace) a nadále po zpětvzetí návrhu na určení jeho neplanosti zůstává usnesení shromáždění účastníka ze dne 5. října 2021 platné a pro členy , adresa, závazné, nelze dospět k závěru, že z hlediska procesního došlo ke zpětvzetí návrhu pro chování účastníka.13. Podle odvolacího soudu důvodem pro zpětvzetí návrhu, jak svůj postup popsal odvolatel, bylo pouze to, že v průběhu času nastaly navrhovatelem preferované personální změny v orgánech účastníka a běh času přinesl též zveřejnění dokladů, jež navrhovatel v minulosti v rámci fungování SVJ požadoval.14. Uvedené skutečnosti nastalé v průběhu doby podle odvolacího soudu nesouvisejí s předmětem řízení a podle právního názoru odvolacího soudu nemohou být důvodem pro aplikaci § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř.15. Z uvedených důvodů je usnesení soudu I. stupně v části napadené odvoláním navrhovatele věcně správné a odvolací soud jej proto v tomto rozsahu postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto usnesení podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím ke skutečnosti, že zcela úspěšnému účastníkovi v průběhu odvolacího řízení žádné náklady řízení nevznikly.