7 Cmo 1/2023-216 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně (dále též jen soud) zamítl žalobu, že žalovaný je jako kupující povinen uzavřít s žalobkyní jako prodávající do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku tuto smlouvu:[1] , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, sp. zn.C 20090 vedená u Krajského soudu v Plzni, zastoupena , Anonymizováno, , jednatelem bankovní účet: , č. účtu, vedený u , Anonymizováno, .na straně jedné jako prodávající (dále jen „prodávající“)a[2] , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, bytem , adresana straně druhé jako kupující (dále jen „kupující“)uzavírají tuto49 Cm 15/2022Shodu s prvopisem potvrzuje: , AnonymizovánoSMLOUVU O PŘEVODU OBCHODNÍHO PODÍLUI. Předmět prodeje[3] Prodávající je společníkem a vlastníkem obchodního podílu ve výši 30 % z celku ve společnosti , Anonymizováno, . se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , sp. zn. C 26825 vedená u Krajského soudu v Plzni (dále jen „Společnost“), kdy tento podíl odpovídá vkladu do základního kapitálu Společnosti ve výši 300.000 Kč (dále jen „Podíl“).[4] Kupující je společníkem a vlastníkem obchodního podílu ve výši 30 % z celku ve Společnosti.[5] Prodávající převádí na základě této smlouvy svůj Podíl ve Společnosti v rozsahu 30 % na kupujícího.[6] Kupující prohlašuje, že převáděný Podíl přijímá a nabývá do svého vlastnictví.[7] Kupující výslovně prohlašuje, že přistupuje ke společenské smlouvě Společnosti ve znění všech jejích změn a doplňků.II. Kupní cena[8] Kupní cena za převod Podílu uvedeného a popsaného v bodě 3. této smlouvy bude stanovenana základě znaleckého posudku, když soudní znalec bude ustanoven soudem podle § 127 zák. č.99/1963 Sb.[9] Kupní cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku se kupující zavazuje zaplatit do tří (3) dnů ode dne podpisu této smlouvy, a to bankovním převodem na bankovní účet prodávajícího.[10] Poplatky spojené s převodem Podílu (zejm. poplatky spojené se zápisem do obchodního rejstříku), stejně tak náklady na vypracování smluv nese kupující.III. Závěrečná ujednání[11] Účastníci se dohodli na tom, že tato smlouva nabývá účinnosti jejího podpisu oběma smluvními stranami.[12] Tato smlouva je projevem pravé a skutečné vůle obou smluvních stran a je jako správná jimipodepsána.[13] Tato smlouva je sepsána ve čtyřech (4) vyhotoveních v českém jazyce, když každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotovení, jedno vyhotovení je určeno pro Společnost a jedno vyhotovení je určeno pro zápis do obchodního rejstříku.V Plzni dne ………………………....................................... ......................................, Jméno žalovaného, , právnická osobakupující prodávajícía uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 31 037 Kč.2. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalobkyně se domáhala, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen odkoupit obchodní podíl společnosti , Anonymizováno, ) s tím, že je 30% společníkem společnosti , Anonymizováno, , žalovaný, který je od října 2017 jednatelem a 30% společníkem , Anonymizováno, , je osobou, která má vliv jmenovat nebo odvolat člena statutárního orgánu společnosti, žalovaný společně s , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jenž je též společníkem , Anonymizováno, s podílem 30%, jednají ve shodě a jejich společný podíl představoval za poslední tři po sobě jdoucí valné hromady společnosti více než polovinu hlasovacích práv. Uvedl též, že poslední valná hromada , Anonymizováno, se konala 28. 5. 2021 v kanceláři , Anonymizováno, ., kde žalovaný a , tituly před jménem, , Anonymizováno, jednali ve shodě, když společně prosadili proti vůli ostatních společníků body navržené žalovaným. Žalobkyně má majetkovou účast ve společnosti jako investici. Z průběhu poslední valné hromady , Anonymizováno, vyplývá, že vlivem žalovaného jednajícího ve shodě s , tituly před jménem, , Anonymizováno, bude žalobkyni upíráno právo společníka, a to právo na zisk. Žalobkyně kontaktovala žalovaného s návrhem na odkup obchodního podílu a oslovila zbylé dva společníky, a to , tituly před jménem, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , žádný neprojevil zájem o odkup obchodního podílu žalobkyně.3. Soud konstatoval též, že žalovaný namítal, že v poměrech , Anonymizováno, není osobou tuto společnost ovládající, když disponuje 300 hlasy z celkových 1 000 hlasů a sám bez součinnosti jiného společníka nemá schopnost jmenovat nebo odvolat člena statutárního orgánu , Anonymizováno, a nemůže toliko sám být považován za osobu ovládající společnost , Anonymizováno, . Uvedl, že tvrzení žalobkyně, kdy vlivem žalovaného jednajícího ve shodě s , tituly před jménem, , Anonymizováno, bude žalobkyni upíráno zcela základní právo společníka na zisk, je nepravdivé.4. Žalobkyně po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. doplnila žalobu, uvedla m.j., že společnost má celkem čtyři společníky, a to žalovaného, který vlastní obchodní podíl ve výši 30%, , tituly před jménem, , Anonymizováno, se stejným podílem. Stejný podíl má také žalobkyně. Společnost , právnická osoba, a. s. má obchodní podíl ve výši 10%. Žalovaný jednal společně s , tituly před jménem, , Anonymizováno, ve shodě, když společně nakládali s podílem hlasovacích práv přesahujících 60% všech hlasů ve společnosti a tento podíl představoval na posledních třech po sobou jdoucích jednáních nejvyššího orgánu , Anonymizováno, více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. Jedná se o valné hromady , Anonymizováno, ze dne 12. 3. 2020, 7. 7. 2020 a 28. 5. 2021. K tomu žalovaný uvedl m.j. že na valné hromadě konané 12. 3. 2020 byli přítomni společníci , Anonymizováno, a , Anonymizováno, disponující celkem 600 hlasy z celkového počtu 1 000. Podíl ve výši 30% hlasů, tj. 300 hlasů, tedy nepředstavoval více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob na této valné hromadě. Namítá-li žalobkyně, že žalovaný jedná ve shodě s , tituly před jménem, , Anonymizováno, , bylo by možné považovat za ovládající osobu tyto dva společníky, avšak toliko společně.5. Soud konstatoval, že zjistil, že společníky společnosti jsou , Jméno žalovaného, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, ., kteří každý z nich vlastní obchodní podíl 30%, společník , právnická osoba, a. s. má obchodní podíl 10%.6. Soud konstatoval, že pokud podle § 78 odst. 1 ZOK jednání ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládající hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace, přičemž osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně, uvedené ustanovení předvídá společné nakládání s hlasovacími právy za účelem ovlivnění. Zákon tak navazuje na § 77 ZOK s tím, že podstatou jednání ve shodě je využití hlasovacích práv za účelem ovlivnění, ovládání či jednotného řízení, jedno zda přímého nebo nepřímého, jedno zda přes orgány korporace, jedno zda směrem k provozu závodu apod. Podstatou je věcný (funkční) vliv, nezávisle na způsobu, kterým se tak stalo a vliv skrze výkon hlasovacích práv. Jedná se o jednání ve shodě, tedy vzájemné srozumění, jenž je implicitním předpokladem aplikace pravidel o jednání ve shodě a zdůraznění vzájemného srozumění. Zákon také předpokládá, že se jedná o jednání více osob za účelem ovlivnění, tedy společné jednání, které je činěno za účelem společného vlivu. Osoby jednající ve shodě tak musí dluhy vzniklé v důsledku jejich vlivu plnit jeden za všechny a všichni za jednoho, tedy věřitel může plnění nebo jeho část požadovat na všech spoludlužnících, jen na některých z nich nebo na kterémkoliv ze spoludlužníků.7. Podle § 75 odst. 3 ZOK má se za to, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40% všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě.8. Podle § 75 odst. 4 ZOK má se za to, že osobou ovládající nebo osobami ovládajícími je také ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě nakládá s podílem na hlasovacích právech představující alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních 3 po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob.9. Soud dále uvedl, že domněnka v odst. 3 formuluje pravidlo, když jsou osobou ovládající osoby jednající ve shodě a odkazuje na výklad ust. § 78 ZOK uvedený výše. Konstatoval též, že odst. 4 reaguje na situaci, kdy i menší podíl na hlasovacích právech je schopen za určitých okolností vést k ovládnutí.10. Soud dospěl k závěru, že žalovaný není pasivně legitimován.11. Soud konstatoval, že jak vyplynulo z obchodního rejstříku, společníky , Anonymizováno, jsou čtyři subjekty, přičemž tři mají 30% obchodního podílu a jeden subjekt 10%, jak uvedeno výše. Osobou ovládající dle § 74 odst. 1 ZOK je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládající osobou může být tedy kdokoliv jak právnická osoba, tak fyzická osoba a mu