7 Cmo 139/2023-63 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále i jen „Společnost“) přijatých na valné hromadě konané dne 25. 2. 2021 pod bodem 2 pořadu jednání se zamítá (výrok I.), a že navrhovatel je povinen zaplatit účastnici na náhradě nákladů řízení 14 228,21 Kč k rukám zástupkyně účastnice , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že:- navrhovatel vlastní jednu akcii, na napadenou valnou hromadu se nedostavil, protest proti přijatému usnesení podal navrhovatel předem prostřednictví svého advokáta , tituly před jménem, , adresa, , svoji nepřítomnost na valné hromadě neodůvodnil a na protest navrhovatele bylo písemně reagováno dopisem ze dne 25. 2. 2021,- o bodu 2 usnesení valné hromady byl pořízen notářský zápis, návrh usnesení byl uveden v pozvánce, jakož i návrhy smluv o započtení. Valná hromada schválila zvýšení základního kapitálu o částku 9 647 260 Kč upsáním nových 68 909 ks akcií s jmenovitou hodnotou 140 Kč/A v listinné podobě na jméno. Akcie měly být upsány na základě veřejné nabídky, a to s využitím přednostního práva, jež bylo v notářském zápise popsáno. Společnost a akcionář Společnosti , tituly před jménem, , Anonymizováno, evidují pohledávky , tituly před jménem, , Anonymizováno, za Společností z titulu nevyplaceného podílu na zisku akcionáře Společnosti , tituly před jménem, , Anonymizováno, za kalendářní rok 2016, kalendářní rok 2017 a za kalendářní rok 2018 v celkové výši 9 809 197,99 Kč. Valná hromada připustila možnost započtení pohledávek akcionáře , tituly před jménem, , Anonymizováno, za Společností, tedy dividendy za roky 2016-2018 proti pohledávce Společnosti na splacení emisního kursu akcií upsaných akcionářem Společnosti , tituly před jménem, , Anonymizováno, . K zápočtu pohledávek při zvýšení základního kapitálu nedošlo, , tituly před jménem, , Anonymizováno, vložil celkovou částku na účet Společnosti, a to ve dvou splátkách.3. Poté soud prvního stupně učinil závěr, že návrh byl podán včas v souladu s § 259 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), ale navrhovatel není ve věci aktivně legitimován. Tento závěr odůvodni tím, že je toho názoru, že akcionář, který se valné hromady nezúčastnil, aniž k tomu měl vážné omluvitelné důvody, nemůže být zvýhodňován na úkor ostatních akcionářů, kteří realizovali své právo zúčastnit se valné hromady a podílet se tak na řízení společnosti. Přestože byl navrhovatelem podán protest v předstihu, měl být přítomen na valné hromadě, na které by se mu jistě dostalo vysvětlení, což bylo učiněno v písemné podobě. Opačná konstrukce by dle názoru soudu byla nespravedlivá a znamenala by nepřijatelné upřednostnění těch akcionářů, kteří se valné hromady bezdůvodně nezúčastnili. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018, v němž mj. uvedl, že „je namístě popsanou výjimku upravenou v § 424 odst. 1 z. o. k. zúžit toliko na akcionáře bdělé, tj. pouze na ty, kteří se valné hromady nezúčastnili z vážných (omluvitelných) důvodů.“ Soud prvního stupně dále uvedl, že usnesení valné hromady týkající se zvýšení základního kapitálu uváděla MOŽNOST zápočtu, nikoli pouhé konstatování, že tomu za všech okolností dojde. Jak z provedeného dokazování vyplynulo, k zápočtu pohledávek nakonec nedošlo, tudíž návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je bezpředmětný. Soud prvního stupně proto návrh navrhovatele zamítl a o nákladech řízení rozhodl za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) podle úspěchu ve věci a jejich náhradu tedy přiznal účastnici, která byla zcela úspěšná, a to v jím dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarifu, určené výši 14 228,21 Kč.4. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolal navrhovatel, který předně namítal, že nelze souhlasit se závěry soudu prvního stupně:a) v případě posuzování aktivní legitimace Navrhovatele a podání protestu. Odvolatel má za to, že protest navrhovatele ze dne 18. 2. 2021je protestem řádným, protože jak již dříve dovodila judikatur, protest zaslaný před konáním VH je protestem řádným, neboť tím bude splněna jeho preventivní funkce, když společnost takto bude mít možnost na uplatněné výhrady reagovat a případné nedostatky napravit. K tomu odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2023 sp. zn. 7 Cmo 38/2022 a Vrchního soudu v Praze sp. zn. l4 Cmo 2l7/2022 ze dne 20. 2. 2023, ze kterého cituje. Vzhledem k tomu není dle odvolatele závěr soudu prvního stupně správný, neboť navrhovatel byl a je aktivně věcně legitimován k podání návrhu.b) v případě posuzování textu usnesení valné hromady. Jak vyplývá z textu usnesení uvedeným v pozvánce na předmětnou valnou hromadou a jí poté přijatým a z návrhu navrhovatele, k čemuž odvolatel tyto texty uvádí, tak, navrhovatel jím požadoval vyslovení pouze části předmětného usnesení. Jeho návrhem petitu se ale soud prvního stupně nijak nezabýval a ani jej ve svém odůvodnění nijak neposoudil a nehodnotil, a učinil tak rozhodnutí naprosto nepřezkoumatelným.5. Z uvedených důvodů odvolatel navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Podle § 424 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění platném od 1. 1. 2021 (dále i jen „ZOK“) neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.8. Podle § 428 ZOK (1) Každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. (2) důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.9. Předně lze s odvolatelem souhlasit v tom, že navrhovatel se dle svého petitu domáhá vyslovení neplatnosti pouze (dvou) částí usnesení přijatého valnou hromadou Společnosti dne 25. 2. 2021 pod bodem 2 pořadu jejího jednání (viz č. l. 4 spisu). Naproti tomu soud prvního stupně ve výroku I. napadeného usnesení zamítl návrh na vyslovení neplatnosti celého usnesení valné hromady Společnosti přijatého pod bodem 2 pořadu jejího jednání, aniž by jakkoliv odůvodnil, proč překročil návrh navrhovatele (viz § 153 odst. 2 o. s. ř.). Tento nedostatek odůvodnění výroku I. napadeného usnesení, pak ve spojení s následujícími závěry odvolacího soudu, jej činí nepřezkoumatelným.10. Odvolací soud se ztotožnil i s námitkou odvolatele ad a) a stejně jako on konstatuje, že k protestu podanému před konáním valné hromady se s ohledem na smysl a účel jeho úpravy v § 424 odst. 1 ZOK (srov. odst. 36 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020) vyjádřil Vrchní soud v Praze ve svém usnesení ze dne 20. 2. 2023, sp. zn. 14 Cmo 217/2022, tak, že: „K protestu podanému předem (míněno před konáním valné hromady), třeba uvést, že z účelu a smyslu úpravy institutu protestu upraveného v § 424 odst. 1 ZOK, především pak z jeho preventivní funkce (jeho podání umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě, je-li to možné, napravila) vyplývá, že protest může být podán akcionářem i před konáním valné hromady, bez ohledu na to, zda se následně valné hromady akcionář zúčastní.“ (viz i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2021, sp. zn. 14 Cmo 127/2021, nebo ze dne 17. prosince 2021, sp. zn. 7 Cmo 365/2020, dostupná např. v aplikaci www.beck-online.cz).11. Pokud tedy soud prvního stupně při svém výkladu ust. § 424 odst. 1 ZOK tuto judikaturu pominul a jediným důvodem pro jeho závěr o nedostatku aktivní věcné legitimace navrhovatele v této věci byla neúčast navrhovatele na jednání valné hromady bez toho, že by k protestu (vzneseným navrhovatelem) přihlížel, a že by se, jakkoliv zabýval jeho obsahem ve vztahu k předmětnému návrhu, tak jeho závěr, postrádá dostatek důvodů. Nutno dodat, že soudem prvního stupně k jeho závěru odkazované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018, nelze na tuto věc aplikovat. Neboť tam Nejvyšší soud řešil výjimku z pravidla upravenou v ust. § 424 odst. 1 ZOK, tj. otázku závažných důvodů, pro které akcionář protest nepodal (ať již byl či nebyl na valné hromadě přítomen), potažmo právo takového akcionáře domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné