7 Cmo 142/2023-291 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 1. 7. 2022 domáhá vyslovení neplatnosti, alternativně nicotnosti usnesení valné hromady společnosti , právnická osoba, (dále též jen „Společnost“), přijatého per rollam na základě návrhu ze dne 4. 5. 2022 a vyhlášeného dne 27. 5. 2022, kterým byla s účinností ke dni 12. 5. 2022 odvolána navrhovatelka z funkce jednatelky Společnosti.2. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně řízení přerušil do doby, než bude ustanovena osoba oprávněná za Společnost ve smyslu § 21 odst. 1 až 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v řízení jednat. V odůvodnění soud uvedl, že mu je z úřední činnosti známo vedení (soudem specifikovaných) řízení o přezkoumání usnesení valných hromad Společnosti a dále řízení, v nichž se navrhovatelka nebo druhý společník Společnosti , tituly před jménem, , Anonymizováno, domáhají jmenování hmotněprávního opatrovníka anebo jmenování jednatele Společnosti. Společnost má dlouhodobě nestabilní obsazení statutárního orgánu, což je dáno rozpory mezi společníky, rozložením sil a zákonnou sistací hlasovacích práv. Ke dni rozhodování soudu nemá Společnost obsazený statutární orgán a není tak zde osoby, která by mohla za Společnost dle § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. v řízení jednat. Soud prvního stupně po přihlédnutí ke specifickým poměrům Společnosti má za to, že nebyla naplněna podmínka pro jmenování procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř., neboť zde není nebezpečí z prodlení a rozhodnutí v tomto řízení by nezaručilo stabilizaci poměrů ve Společnosti, když by následně mohlo být opětovně rozhodnuto o odvolání navrhovatelky. Pročež soud řízení podle § 109 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přerušil do doby, než bude ustanovena osoba oprávněná za Společnost v řízení jednat dle § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř.3. Do tohoto usnesení podala včasné odvolání navrhovatelka. Namítá, že pokud soud dospěl k závěru, že zde není osoby oprávněné za Společnost jednat, měl jmenovat procesního opatrovníka. Pokud by se čekalo, až zde bude osoba oprávněná jednat za Společnost, mohlo by to vést k tomu, že v řízení nebude pokračováno několik let. V daném řízení nejde o věc složitou a každý má právo, aby jeho věc byla bez průtahů projednána. Návrh byl podán dne 1. 7. 2022 a ani po roce neproběhlo jediné jednání. Je tak zřejmé, že k průtahům dochází, a ty budou pokračovat, pokud se bude čekat na to, kdo bude oprávněn za Společnost jednat. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se řízení nepřerušuje. Současně navrhuje, nechť je ustanoven procesním opatrovníkem zástupce z řad advokátů, například , tituly před jménem, , Anonymizováno, nebo , tituly před jménem, , Jméno, , kteří vystupují v řízení 2 Nc 1107/2022, nebo jiná nestranná osoba. Dále navrhuje, nechť je nařízeno jednání ve věci samé u soudu prvního stupně a o věci rozhodnuto.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Možnost použití o. s. ř. v otázkách z. ř. s. neupravených připouští § 1 odst. 3 a 4 z. ř. s.6. Podle § 109 odst. 1 písm. a) o. s. ř. soud řízení přeruší, jestliže účastník ztratil způsobilost jednat před soudem a není zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí.7. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, které jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení. Podle odst. 4 opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit opatrovníkem, jen, jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.8. Komentářová literatura k citovaným zákonným ustanovením uvádí, že: „Nedostatek procesní způsobilosti právnické osoby může v průběhu řízení nastat, jen jestliže tu není žádná osoba, která by za ni mohla jednat před soudem (např. proto, že nemá v rozporu se zákonem ustaven statutární orgán a není tu ani jiná osoba, která by byla ve smyslu § 21 za ni oprávněna jednat), nebo stane-li se v poměrech právnické osoby sporným, kdo je takovou oprávněnou osobou, anebo dochází-li mezi osobami, které jsou oprávněny jednat za právnickou osobu (např. u společnosti s ručením omezeným, která má ustaveno více jednatelů, z nichž každý může jednat sám jménem společnosti), k takovým rozporům, jež znemožňují právnické osobě řádně činit procesní úkony. Jestliže tu není žádná jiná osoba, která by byla oprávněna za právnickou osobu ve smyslu § 21 odst. 1 až 3 jednat, a jestliže si právnická osoba platně nezvolila zástupce s procesní plnou mocí, soud řízení přeruší až do doby, než bude ustanovena osoba oprávněná za právnickou osobu před soudem jednat, než bude v tomto směru odstraněna spornost nebo než si právnická osoba platně zvolí zmocněnce s procesní plnou mocí. Je-li tu nebezpečí z prodlení, soud ustanoví právnické osobě opatrovníka.“ (srov. DOLEŽÍLEK, Jiří. § 109 [Přerušení řízení]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 749.)9. „Soud může ustanovit právnické osobě opatrovníka podle § 29 odst. 2 ve všech případech jen tehdy, je-li tu nebezpečí z prodlení; obdobně jako při ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 1 je třeba otázku nebezpečí z prodlení posuzovat nejen ve vztahu k dotčené právnické osobě, ale také z pohledu všech ostatních účastníků řízení. Není-li nebezpečí z prodlení, soud vyčká, až bude ustanovena osoba oprávněná za právnickou osobu před soudem jednat, až bude v tomto směru odstraněna spornost nebo až si právnická osoba platně zvolí zmocněnce s procesní plnou mocí, popřípadě řízení podle § 109 odst. 1 písm. a) přeruší“ (srov. DOLEŽÍLEK, Jiří. § 29 [Opatrovník]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 188.).10. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, oddíl C, vložka , Anonymizováno, ze dne 31. 7. 2023, odvolací soud zjistil, že jako jednatelka Společnosti je zapsaná navrhovatelka se dnem vzniku funkce 25. 4. 2012.11. Z oznámení o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu Společnosti ze dne 27. 5. 2022 (č. l. 67 a 68) vyplývá, že dne 12. 5. 2022 bylo přijato usnesení o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky Společnosti s okamžitou účinností.12. Ze spisu a z informačního systému justice.cz odvolací soud zjistil, že u Krajského soudu v Hradci Králové je vedeno od 20. 6. 2017 řízení pod sp. zn. 2 Nc 1107/2022 o ustanovení hmotněprávního opatrovníka, kdy řízení nebylo pravomocně skončeno. Dále u téhož soudu je vedeno řízení od 17. 1. 2020 pod sp. zn. 49 Cm 9/2020 o návrhu na jmenování jednatele a opatrovníka společnosti, kdy řízení není pravomocně skončeno. Dalším řízením vedeným u téhož soudu je od 14. 2. 2020 řízení o návrhu na jmenování jednatele společnosti sp. zn. 49 Cm 26/2020, které též není pravomocně skončeno.13. Zápis jednatele do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní charakter. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dospěla k závěru, že dokud nebyla neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3045/2020, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách). Odvolací soud proto nepřihlédl k plným mocem vystavených za Společnost navrhovatelkou coby jednatelkou dne 24. 2. 2023 (č. l. 271) a dne 2. 12. 2022 (č. l. 273), tj. po jejím odvolání z funkce jednatelky.14. Lze tedy uzavřít, že v době rozhodování odvolacího soudu Společnost nemá statutární orgán ani jinou osobu oprávněnou za ni v řízení jednat podle § 21 o. s. ř.15. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021 k nebezpečí z prodlení jako podmínce pro ustanovení procesního opatrovníka uvedl, že:„Z ustálené rozhodovací praxe se podává, že:1) Smyslem a účelem ustanovení (procesního) opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. je řádné hájení zájmů právnické osoby, k ochraně jejíchž práv byl opatrovník ustanoven, v občanském soudním řízení.2) Není-li právnické osobě, která před soudem jako účastník nemůže vystupovat, opatrovník ustanoven, je zasaženo její právo na spravedlivý proces a řízení trpí zmatečnostní vadou podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř.3) A naopak, opatrovník může být účastníku řízení (právnické osobě) ustanoven jedině tehdy, když zájmy (práva) právnické osoby nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat. Byl-li účastníku řízení ustanoven (procesní) opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v § 29 odst. 2 o. s. ř., a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, nebo s jiným jeho zástupcem (např.