7 Cmo 166/2023-64 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví označeným rozsudkem tak, že žaloba o určení, že žalovaný č. 1 je společníkem společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , Adresa žalované A, , s podílem o velikosti 49% odpovídající splacenému vkladu ve výši 9 800 000 Kč, se zamítá (výrok I.), a že žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení, každému z žalovaných částku 10 091,40 Kč, k rukám právního zástupce žalovaných , Jméno advokáta, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Žalobou doručenou soudu dne 9. 3. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný 1) je společníkem společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , Adresa žalované A, (dále i jen „Společnost“) s podílem o velikosti 49 %, neboť smlouva ze dne 25. 8. 2021, kterou mělo dojít k převodu obchodního podílu žalovaného 1) na žalovanou 2), je neplatná (§ 714 odst. 2 o. z.). Právní zájem na podání určovací žaloby žalobkyně odůvodnila tím, že je bývalou manželkou žalovaného 1) a majetková hodnota podílu ve vztahu, k němuž má být žalovaný 1) určen jako vlastník, tvoří součást společného jmění manželů. Před Okresním soudem Praha-východ je pod sp. zn. 22 C 110/2022 vedeno řízení o jeho vypořádání.3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že není naplněn preventivní účel určovací žaloby a žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř.), protože žaloba nesměřovala též proti Společnosti, pročež ani vyhovující rozsudek by nebyl pro Společnost závazný (§ 159a odst. 1 o. s. ř.). Proto nezbylo než žalobu zamítnout, aniž by se soud zabýval okolnostmi převodu obchodního podílu na žalovanou 2).4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas blanketní odvolání (na č. l. 52 spisu).5. Dříve než odvolací soud o odvolání rozhodl, vzala žalobkyně svým podáním doručeným Městskému soudu v Praze dne 10. 7. 2023 (na č. l. 55 spisu) žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil.6. K výzvě odvolacího soudu se ke zpětvzetí žaloby vyjádřili žalovaní tak, že se zpětvzetím žaloby nesouhlasí. Jako vážný důvod tohoto nesouhlasu uvedli, že meritorní rozhodnutí v této věci bude mít pozitivní vliv na pozici žalovaného 1) v řízení o vypořádání SJM, které probíhá mezi ním a žalobkyní u Okresního soudu Praha – východ pod sp. z. 22 C 110/2022. Dále, že žalobkyně se zpětvzetím žaloby snaží zmařit vydání očekávaného, pro ni nepříznivého pravomocného rozhodnutí, což je samo o sobě vážným důvodem ve smyslu § 222a o. s. ř. Navrhují, aby odvolací soud rozhodl o neúčinnosti zpětvzetí.7. Podle § 222a o. s. ř. (1) Vezme-li navrhovatel za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. (2) Odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.8. Podle § 159a o. s. ř. (1) Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. (3) V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.9. „Podle ustálené judikatury pak platí, že ačkoliv je závazný výrok rozsudku, nikoli jeho odůvodnění (§ 159a o. s. ř.), tak v případě zamítavého výroku je nutno tento výrok posoudit v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí. To má význam jak z hlediska posouzení překážky věci pravomocně rozhodnuté, tak z hlediska závěru, zda předběžná otázka ve sporu mezi účastníky byla již závazně pravomocně rozhodnuta.“ (srov. např. a contrario Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. 32 Odo 243/2003 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2012, sp. zn. 26 Cdo 3053/2011, veřejnosti dostupná na www.nsoud.cz).10. Zákon ponechává posouzení toho, co jsou „vážné důvody“ ve smyslu § 222a odst. 2 o. s. ř., na úvaze odvolacího soudu. Vážné důvody, které opodstatňují nesouhlas se zpětvzetím návrhu, zpravidla spočívají v tom, že žalovaný nebo jiný účastník řízení má právní nebo jiný (morální, procesně ekonomický apod.) zájem na tom, aby o návrhu bylo meritorně rozhodnuto (srov. Občanský soudní řád, komentář, 7. vydání, C. H. BECK, Praha, str. 1181).11. V této věci se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k obchodnímu podílu o velikosti 49 % ve společnosti, který žalovaný 1) převedl na žalovaného 2) smlouvou ze dne 25. 8. 2021, o níž tvrdí, že je relativně neplatná.12. Z napadeného rozsudku pak plyne, že soud prvního stupně žalobu po věcné stránce nepřezkoumal, když důvodem pro její zamítnutí byl nedostatek naléhavého právního zájmu žalobkyně na jí požadovaném určení dle ust. § 80 o. s. ř.13. Dle odvolacího soudu je tak zcela zjevné, že v napadeném rozsudku nebyla závazně řešena a vyřešena otázka vlastnictví předmětného podílu ve Společnosti, potažmo by tak tato otázka nebyla ani řešena v odvolacím řízení. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že důvody uváděné žalovanými, pro které vyslovili svůj nesouhlas s žalobkyní učiněným zpětvzetím žaloby, nejsou v tomto případě důležitými důvody ve smyslu ust. § 222a odst. 2 o. s. ř. Jednak v tomto případě nemůže mít zamítavý rozsudek v souvislosti s jeho odůvodněním vliv na pozici žalovaného 1) v předmětném řízení o vypořádání SJM, neboť soud prvního stupně se žalobou věcně nezabýval, a jednak zde nejsou dány ani procesně ekonomické důvody.14. Odvolací soud ze shora popsaných důvodů uzavírá, že zpětvzetí žaloby je účinné, a proto podle ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil.15. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud dle ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť rozhodnutím odvolacího soudu se řízení končí, přičemž zastavení řízení z procesního hlediska zavinila žalobkyně.16. V řízení před soudem prvního stupně poskytl zástupce žalovaným 3 společné úkony právní služby, a to každému z nich - příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu /§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT)/. Za které náleží advokátovi odměna ve výši 2 x 3 x 2 480 Kč /§ 9 odst. 4 písm. c) AT ve spojení s § 7 bod 5 AT snížená o 20 % dle § 12 odst. 4 AT/, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) a 21 % DPH ve výši 3 502,80 Kč (§ 137 o. s. ř.). Celkem se náklady řízení před soudem prvního stupně žalovaných určují částkou 20 182,80 Kč.17. V řízení před odvolacím soudem poskytl zástupce žalovaným 1 společný úkon právní služby, a to každému z nich – vyjádření ke zpětvzetí žaloby /§ 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) AT/, za nějž náleží advokátovi odměna ve výši 2 x 2 480 Kč /§ 9 odst. 4 písm. c) AT ve spojení s § 7 bod 5 AT snížená o 20 % dle § 12 odst. 4 AT/, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) a 21 % DPH ve výši 1 167,60 Kč (§ 137 o. s. ř.). Celkem se náklady odvolacího řízení žalovaných určují částkou 6 727,60 Kč.18. Celkem se náklady řízení žalovaných před soudy obou stupňů určují dle ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. částkou 26 910,40 Kč, a v této výši jim byla jejich náhrada přiznána. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. a lhůta pro zaplacení je dána dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.