7 Cmo 17/2023-308 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 6. 2020 domáhala určení vlastnického práva k podílu ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka , Anonymizováno, , na který připadá plně splacený vklad do základního kapitálu společnosti , právnická osoba, ve výši 200 000 Kč.2. Krajský soud v Praze usnesením označeným v záhlaví rozhodl tak, že řízení se podle § 96 odst. 2 věty prvé o. s. ř. z důvodu zpětvzetí žaloby zastavuje (výrok I.), že žalobkyni se ukládá povinnost nahradit žalovanému dle § 146 odst. 2 o. s. ř. vynaložené náklady řízení ve výši 8 228 Kč [odměna za zastupování ve výši 6 200 Kč, tj. za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč, a to za převzetí věci podle § 11 odst. 1 písm. a), vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), písemný návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d AT, tj. 2x za každý úkon právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů zástupce ve výši 1 428 Kč dle § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř.] (výrok II.), že žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok III) a že žalobkyni se ukládá povinnost ve lhůtě 3 dnů sdělit číslo účtu, na který jí má být soudní poplatek vrácen (výrok IV.). Usnesení dle ust. § 169 odst. 2 věty druhé o. s. ř. neobsahovalo odůvodnění.3. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podala včasné odvolání žalobkyně. Namítá, že usnesení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, jelikož dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny, soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Konkrétně pak s odkazem na § 146 odst. 2 o. s. ř. odůvodňuje své odvolání zejména tím, že to byl právě žalovaný, který učinil řízení bezpředmětným a zavinil tak, že žalobkyně musela vzít žalobu zpět. Žalovaný zcela účelově zajistil převod majetku společnosti , právnická osoba, na žalovaným ovládanou společnost , právnická osoba, . a následně zrušení společnosti , právnická osoba, a její výmaz z obchodního rejstříku, čímž byly naplněny podmínky pro aplikaci § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud změnil výrok II. tak, že nárok na náhradu nákladů řízení se v plném rozsahu přiznává žalobci.4. Vrchní soud v Praze přezkoumal podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. odvoláním napadené usnesení jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž by k projednání odvolání nařídil jednání /§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř./, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).6. Podle věty první uvedeného zákonného ustanovení pokud některý z účastníků zaviní, že řízení musí být zastaveno, je povinen hradit druhé straně jeho náklady. V případě, kdy soud řízení zastaví, je třeba se zabývat při rozhodování o náhradě nákladů řízení nejprve tím, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Zavinění je zde třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska, tam, kde zastavení řízení bylo účastníkem zaviněno, soud přizná ostatním účastníkům (druhé straně) náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložili na uplatňování nebo bránění svého práva. Pokud pouze jedna procesní strana zaviní, že řízení je zastaveno, a proto o věci nemůže být meritorně rozhodnuto a tím zjištěno, zda návrh byl podán důvodně, vzniká jí zásadně povinnost nahradit druhé procesní straně náklady řízení [z judikatury viz např. rozhodnutí uveřejněné v časopise SR, 2009, č. 4 s. 131 sp. zn. ÚS 315/07, S IV (s. 736) - NS sp. zn. 3 Cz 14/82]. Výjimkou z této zásady je ustanovení věty druhé téhož odstavce, podle něhož byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Obě podmínky (důvodnost žaloby a chování žalovaného) musí být přitom splněny současně, a navíc důvodem zpětvzetí musí být výlučně jen chování samotného žalovaného.7. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 4. 2006, sp. zn. II. ÚS 314/05, rozhodování o nákladech řízení je integrální součástí civilního řízení, rozhodnutí obecného soudu musí být s ohledem na konkrétní okolnosti odůvodněno způsobem, z něhož logicky a přesvědčivě vyplývají jeho právní závěry. V postupu spočívajícím v mechanické aplikaci ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. a pouhém formálním odkazu na ustanovení zákona lze spatřovat jisté prvky nahodilosti a libovůle, představující v konečném důsledku zásah do základního práva obsaženého v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.8. Odvolací soud vzhledem k uvedenému shledal, že z pouhého odkazu soud prvního stupně na znění ust. § 146 odst. 2 o. s. ř ve výroku II. nelze seznat jakoukoliv jeho úvahu o tom, který z účastníků zastavení řízení v tomto případě zavinil.9. A nelze proto než uzavřít, že soud prvního stupně své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení řádným způsobem neodůvodnil, de facto je neodůvodnil vůbec, což je činí odvolacím soudem nepřezkoumatelným.10. Z vyložených důvodů odvolací soud výrok II. usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.11. V dalším řízení soud prvního stupně znovu rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení a své rozhodnutí ve smyslu výše uvedeném náležitě odůvodní, přičemž se bude zabývat i námitkami vznesenými žalobkyní v odvolání.12. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).