7 Cmo 276/2021-107 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem na zahájení řízení doručeným soudu dne 19. 6. 2019 se navrhovatel domáhal vyloučení účastníka č. 1) z funkce jednatele účastnice č. 2). Dále se domáhal vydání rozhodnutí, že účastník č. 1) nesmí po dobu tří let od právní moci rozhodnutí vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoliv obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení. Navrhovatel uvedl, že je společníkem účastnice č. 2) a žalovaný č. 1) je jediným jednatelem účastnice číslo 2). Žalovaný č. 1) je současně jedním ze dvou jednatelů účastnice č. 3) a předsedou dvoučlenného představenstva účastnice č. 4). Jako důvody pro vyloučení žalovaného č. 1) z funkce jednatele žalované č. 2) (tzv. diskvalifikace) uvedl následující skutečnosti:1) Od roku 2013 účastník č. 1) nezakládal do sbírky listin účetní závěrky účastnice č. 2).2) Účastník č. 1) svolal první valnou hromadu účastnice č. 2) až po třech letech od jejího založení.3) Účastník č. 1) coby jednatel účastnice č. 2) nereaguje na žádosti navrhovatele o poskytnutí informací.4) Účastník č. 1) porušuje svým působením v účastnici č. 4) zákaz konkurence.2. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením ve výroku I. rozhodl, že účastník č. 1) se vylučuje z výkonu funkce jednatele účastnice č. 2). Ve výroku II. rozhodl, že účastník č. 1) nesmí po dobu tří let od právní moci tohoto rozhodnutí vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoliv obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení. Ve výroku III. soud rozhodl, že účastník č. 1) je povinen společně a nerozdílně uhradit účastnici k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 36 520 Kč do tří dnů od právní moci usnesení a že ve vztahu mezi navrhovatelem a zbývajícími účastníky nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že:- účastnice č. 2) vznikla 15. 11. 2012 a od jejího vzniku je jejím jediným jednatelem účastník č. 1). Jedním ze zakladatelů účastnice č. 2) a následně jedním z jejich společníků je i navrhovatel, jemuž náleží podíl o velikosti 30%;- účastník č. 1) jakožto jednatel účastnice č. 2) svolal několik zasedání valné hromady účastnice č. 2), a to na den 27. 10. 2015, 9. 5. 2017, 10. 8. 2017, 22. 7. 2019 a 16. 8. 2019;- účastnice č. 2) nezaložila od svého vzniku žádnou účetní závěrku, a to ani poté, co k tomu byla 12. 9. 2018 vyzvána zdejším soudem coby soudem rejstříkovým. Na to byla usnesením ze dne 11. 6. 2019, č. j. 85 Cm 1318/2019-3, zdejším soudem zahájeno řízení o zrušení účastnice č. 2) a účastnice č. 2) byla opakovaně vyzvána k založení účetních závěrek za roky 2013 až 2017 do sbírky listin obchodního rejstříku ve lhůtě k tomu určené. Účastnice č. 2) tuto povinnost nesplnila, na výzvu soudu reagovala pouze sdělením, proč nemůže účetní závěrky do sbírky listin založit;- usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 11. 2019, č. j. 85 Cm 1318/2019-19, bylo rozhodnuto o zrušení účastnice č. 2) a o jmenování likvidátora. Toto usnesení nabylo právní moci dne 28. 11. 2019. Likvidátorem účastnice č. 2) byl jmenován účastník č. 1);- účastník č. 1) je jedním ze dvou jednatelů a jedním ze dvou společníků účastnice číslo 3), jakož i jedním ze dvou členů představenstva účastnice č. 4). Předmětem činnosti účastnice č. 4) je poskytování servisu menším a středně velkým podnikatelům v oblasti informačních technologií s důrazem na využití internetu, tedy zejména vytvoření a správa serverovny, nastavení vnitřní sítě pro sdílení dat, e-mailů a tiskáren, jakož i hostování internetových stránek na serverech účastníce č. 4).4. Na zjištění skutkový stav aplikoval soud prvního stupně ustanovením § 65 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), § 63 odst. 1 ZOK, § 199 odst. 1 ZOK, § 19 odst. 1 a 3 a § 21 odst. 1 a 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), § 1 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví, a § 72 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“).5. Poté soud prvního stupně došel k závěru, že v posuzovaném případě je dán důvod pro vyloučení účastníka č. 1) z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace.6. Soud prvního stupně v odůvodnění dále uvedl, že se nejprve zabýval posouzením, zda je navrhovatel oprávněn domáhat se vyloučení účastníka č. 1) z funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace. Jak vyplývá z § 65 odst. 1 in fine ve spojení s § 63 odst. 3 ZOK, domáhat se vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce se lze jen v případě, je-li dán zákonem předepsaný předpoklad, a to, že na takovém vyloučení má navrhovatel důležitý zájem. Soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě je existence důležitého zájmu na vyloučení účastníka č. 1) z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace naplněna. Důležitým zájmem se totiž podle odborné právní nauky rozumí takový zájem, který v sobě zahrnuje, jak právní zájem, tak i ekonomický zájem a morální zájem (shodně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, spisová značka 29 Cdo 2227/2016). Lze přitom dojít k závěru, že existence důležitého zájmu na vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z funkce se u určitých osob dá předpokládat již z jejich postavení – typicky půjde o další členy statutárního orgánu této obchodní korporace, členy kontrolního orgánu obchodní korporace a členy této obchodní korporace (shodně již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, spisová značka 29 Cdo 2227/2016). V posuzované věci to znamená, že u navrhovatele jakožto společníka účastnice č. 2) lze již bez dalšího předpokládat existenci důležitého zájmu na vyloučení účastníka č. 1) z výkonu funkce statutárního orgánu účastnice č. 2). Důvodem je, že navrhovatel se svým majetkem (ve výši svého vkladu) účastní na účastnici č. 2), a že účastník č. 1) má jakožto jednatel účastnice č. 2) povinnost zařizovat záležitosti účastnice č. 2), tedy i spravovat majetek účastnice č. 2), na němž se navrhovatel svým vkladem podílí, s péčí řádného hospodáře. Soud se dále zabýval posouzením jednotlivých skutečností, v nichž navrhovatel spatřuje důvody pro vyloučení účastníka č. 1) z výkonu funkce statutárního orgánu účastnice č. 2). Rozhodnout o vyloučení určité osoby z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace lze podle § 65 odst. 1 ZOK, je-li naplněn jeden předpoklad, a to opakované a závažné porušení péče řádného hospodáře, nebo jiné péče související s výkonem funkce ze strany této osoby, a to v posledních třech letech. Vyloučení z výkonu funkce představuje sankci, která má postihovat jen ty nejzávažnější případy. Pokud jde o první skutečnost, ve které navrhovatel spatřuje důvod pro vyloučení účastníka č. 1) z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace, tj. nezakládání účetních závěrek účastnice č. 2) do sbírky listin obchodního rejstříku, dospěl zdejší soud k závěru, že tato skutečnost představuje důvod pro vyloučení účastníka č. 1) z výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace. S navrhovatelem lze souhlasit v tom, že podle § 72 odst. 1 ve spojení s § 66 písm. c) z. v. r. mají všechny obchodní korporace povinnost zakládat do sbírky listin své účetní závěrky, neboť účetní závěrka je dokument, jehož vyhotovení a uložení do sbírky listin těmto osobám ukládají ustanovení § 19 odst. 1 a 3 a § 21 odst. 1 a 4 ve spojení s § 1 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví. Účastnice č. 2) je, jakožto společnost s ručením omezeným, podle § 1 ZOK obchodní korporací, vztahuje se proto povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku i na ni. V dané věci to znamená, že nezajistil-li účastník č. 1) coby jediný jednatel účastnice č. 2) splnění této povinnosti, nezbývá než uzavřít, že účastník č. 1) nejednal při výkonu funkce jednatele účastnice č. 2) s péčí řádného hospodáře, neboť jako řádný hospodář jedná podle zdejšího soudu ten, kdo dbá na to, aby měl všechny své povinnosti řádně splněny. Jde přitom o opakované porušení této povinnosti, neboť do sbírky listin obchodního rejstříku nebyly založeny účetní závěrky účastnice č. 2) za vícero účetních období, respektive za všechna účetní období od vzniku účastnice č. 2). Bránil-li se účastník č. 1) tím, že založení účetních závěrek účastnice č. 2) do sbírky listin nemohl zajistit, protože účetní závěrky dosud buďto nebyly schváleny valnou hromadou účastnice č. 2), nebo sice schváleny valnou hromadou byly, ale usnesení o jejich schválení bylo napadeno žalobou pro neplatnost, potom soud upozorňuje, že z výše uvedených zákonných ustanovení nevyplývá, nejde-li o účetní závěrku ověřenou auditorem, že by tato povinnost byla podmíněna schválením účetní závěrky nejvyšším orgánem obchodní korporace. Je tomu tak ostatně proto, že zatímco smyslem povinnosti zveřejnění (založení účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku) je naplnění zásady publicity majetkových a finančních poměrů právnických osob, tak schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem obchodní korporace p