9 Cmo 125/2022-59 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 24. 5. 2019 se navrhovatelka vůči , Anonymizováno, (dále jen „družstvo“), domáhala, aby soud rozhodl, že neplatné je usnesení členské schůze ze dne 20. 2. 2019, kterým bylo rozhodnuto o užívání zahrádek.2. Navrhovatelka uvedla, že je členkou družstva, na niž členský podíl přešel jako dědictví po jejím otci , adresa, , zemřelém , Anonymizováno, (dále jen „zůstavitel“). Navrhovatelka se o proběhlé členské schůzi dozvěděla dne 25. 2. 2019 telefonicky od podnájemníka členky družstva , Anonymizováno, . Zápis z členské schůze jí byl doručena až 7. 4. 2019. Navrhovatelka namítala, že pozvánka na členskou schůzi byla rozeslána až 6. 2. 2019, pročež nebyla dodržena 15denní lhůta, a pozvánka nebyla zveřejněna na internetových stránkách družstva ani na informační desce. Navíc pozvánka nebyla doručena ani zůstaviteli, ani jeho dědičkám, přestože byly známy předsedovi družstva a avizovaly mu, že vykonávají správu pozůstalosti. Sporný bod programu, tj. přerozdělení zahrádek, nebyl uveden v pozvánce a byl do pořadu jednání doplněn až na schůzi samotné, přestože se schůze neúčastnili všichni členové družstva. Cílem bylo připravit právní nástupce zůstavitele o možnost užívání vymezené části společné zahrádky. Zůstavitel se svou zemřelou manželkou totiž dne 1. 1. 2006 uzavřeli s družstvem smlouvu o nájmu části pozemku - zahrady na parcele č. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, . Tím byli oprávněni užívat část parcely vymezenou na situačním plánku o rozloze 100 m2 (dále jen „zahrada“). Smlouva byla uzavřena na dobu, po kterou trvá nájemní vztah k uvedené parcele mezi družstvem a Městskou částí Praha 12 jako pronajímatelem. Tento nájemní vztah trvá dosud. V nájemní smlouvě mezi zůstavitelem a družstvem bylo uvedeno, že se vztahuje i na případné právní nástupce účastníků, nebo případné dědice nájemce. Napadeným usnesením družstvo toto ustanovení porušilo a dalo zahrádku do užívání jinému členu družstva. Podle navrhovatelky je tak napadené usnesení v rozporu se zákonem, stanovami i dobrými mravy. Navíc je v zápisu uveden chybně jednomyslný výsledek hlasování, neboť členka družstva , Anonymizováno, hlasovala proti.3. Družstvo ve svém vyjádření uvedlo, že navrhovatelka se stala členkou družstva nabytím právní moci usnesení o schválení dohody dědiců o vypořádání pozůstalosti, tj. k 19. 3. 2019. Ovšem dne 4. 7. 2019 převedla navrhovatelka svůj členský podíl na , tituly před jménem, (dále jen „nabyvatel podílu“); dohoda byla družstvu předložena 21. 8. 2019. Zůstavitel nezanechal pořízení pro případ smrti a možných dědiců podílu bylo více (ještě sestra navrhovatelky). Dohoda o správě podílu přitom mezi nimi neexistovala. Správce pozůstalosti soudem jmenován nebyl. I kdyby jmenován byl, nemá správce podílu právo účastnit se členské schůze a hlasovat na ní. Podle družstva měla smlouva o nájmu části zahrady povahu smlouvy podnájemní a podnájem zanikl zánikem členství podnájemce v družstvu, tedy jeho smrtí. Ustanovení podnájemní smlouvy o tom, že se smlouva vztahuje i na právní nástupce účastníků, je tedy nutně neplatné. V této souvislosti poukázal na § 574 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., podle kterého je neplatná dohoda, kterou se někdo vzdává práv, která mohou v budoucnu teprve vzniknout. Družstvo je podle nájemní smlouvy s městskou částí oprávněno užívat pozemek k zahrádkaření, a to samo. Je tedy třeba řešit otázku, zda bylo družstvo vůbec oprávněno dát zahrádku do podnájmu, byť i svému členovi. V době, kdy se konala předmětná členská schůze, nebyla navrhovatelka členem družstva. I kdyby se schůze jako člen účastnila, neměla by její účast vliv na napadené usnesení, neboť bylo přijato jednomyslně všemi pěti členy družstva. I kdyby soud dospěl k závěru, že napadené usnesení je v rozporu se zákonem, neměl by podle § 260 o. z. vyslovovat jeho neplatnost, neboť jím členská schůze jen stanovila, kteří konkrétní členové se budou fakticky o zahrádku starat a ponesou náklady s tím spojené. Takové rozhodnutí nemá závažné právní důsledky pro třetí osoby, družstvo ani navrhovatelku, která už není členkou družstva.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl (výrok I.) a družstvu přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).5. Soud prvního stupně zjistil, že emailem ze dne 1. 1. 2019 kontaktovaly dědičky po zůstaviteli, tj. navrhovatelka a , Anonymizováno, , předsedkyni družstva ohledně zpřístupnění bytu s tím, že v bytě nebydlí od 1. 1. 2019 žádný podnájemník a jako správkyně dědictví žádají o vyhotovení a doručení nového evidenčního listu. Družstevní podíl spojeným s nájmem bytu č. 4 a garáže nabyla navrhovatelka; nabytí potvrdil notář Mgr. Erik Mrzena dne 29. 3. 2019 pod č. j. 13 D 812/2018-80. Dne 14. 5. 2019 uzavřeli účastníci smlouvu o nájmu družstevního bytu. Dohodou o převodu členského podílu ze dne 4. 7. 2019 převedla navrhovatelka členský podíl na nabyvatele, finanční vypořádání bylo dohodnuto zvlášť. Družstvu byla dohoda předložena 21. 8. 2019. Dne 4. 7. 2019 uzavřeli navrhovatelka a nabyvatel podílu smlouvu o úschově, podle které byla pro nabyvatele podílu uschována částka 99 000 Kč s účinností do 30. 12. 2020 s tím, že ke zděděnému družstevnímu podílu náleželo také právo nájmu zahrady, které družstvo odmítá uznat, převedlo je usnesením členské schůze na jiného člena a navrhovatelka se domáhá u soudu vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze. Družstvo uzavřelo dne 1. 1. 2006 se zůstavitelem a jeho manželkou smlouvu o nájmu zahrady na dobu trvání nájemní smlouvy mezi družstvem a Městskou částí Praha 12. Podle čl. 4.2 se smlouva vztahuje i na případné právní nástupce nájemce nebo jeho dědice. Dne 1. 3. 2019 obdržela navrhovatelka mail od , Anonymizováno, , ve kterém se uvádí, že jmenovaná obdržela dne 6. 2. 2019 mailem pozvánku na členskou schůzi dne 20. 2. 2019. Podle zápisu se dne 20. 2. 2019 konala členská schůze družstva, na které byli přítomni 4 z 6 členů. Přímo na schůzi byl se souhlasem všech přítomných členů do programu schůze doplněn bod „rozhodnutí o užívání zahrádek“. Po diskusi bylo navrženo, aby současné rozdělení pozemku na 4 zahrádky a plochu se sušákem bylo zachováno a zahrádky byly přiděleny konkrétním družstevníkům do užívání, přičemž tito družstevníci se budou podílet na nákladech spojených s pronájmem pozemku. Zahrádka č. 1 byla přidělena bytu č. 1, zahrádka č. 2 bytu č. 3, zahrádka č. 3 bytu č. 2 a zahrádka č. 4 bytu č. 5. Návrh byl schválen všemi přítomnými členy. Stanovy družstva byly sepsány notářským zápisem ze dne 25. 2. 2015. Podle stanov přechází po smrti člena družstva, nejde-li o společný nájem manželů, členství v družstvu a nájem družstevního bytu na toho dědice, kterému připadl družstevní podíl včetně všech práv a povinností s tím spojených.6. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že návrh byl podán včas ve tříměsíční lhůtě počítané ode dne, kdy se navrhovatelka dozvěděla o napadeném usnesení členské schůze. Ke dni rozhodnutí soudu však navrhovatelka již není členkou družstva, nesvědčí jí tedy aktivní legitimace podle § 663 odst. 1 z. o. k. a je proto podle § 258 o. z. povinna prokázat zájem hodný právní ochrany. Tento zájem navrhovatelka odvozuje z toho, že jí vznikla majetková újma ve výši 99 000 Kč, které by jí náležely na základě smlouvy o úschově. Soud prvního stupně dovodil, že v době konání členské schůze nebylo ze strany družstva možné dovodit, která z dědiček po zůstaviteli se stane členkou družstva. Navrhovatelka mohla nabytí členských práv prokázat až na základě notářského potvrzení ze dne 29. 3. 2019, tedy až po dni konání členské schůze. Ke dni konání členské schůze tedy nebyla členkou účastníka. Argumentace navrhovatelky, že družstvo vědělo, kdo jsou dědici, je podle soudu prvního stupně lichá. Soud prvního stupně dále konstatoval, že ve smlouvě o převodu členského podílu na nabyvatele není uveden převod podnájmu k zahrádce. Právo užívání zahrádky je citováno pouze ve smlouvě o úschově, přičemž strany smlouvy toto právo ocenily na 99 000 Kč. Zájem navrhovatelky na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení je tak výlučně majetkový, přičemž ve vztahu k obvyklým cenám podílů v bytovém družstvu je vzniklá újma marginální. Vyslovení neplatnosti napadeného usnesení nemůže mít dopad do právních poměrů navrhovatelky založených jejím vztahem k družstvu, nýbrž pouze do vztahu mezi navrhovatelkou a nabyvatelem podílu. Jde tedy podle soudu prvního stupně o zásah do majetkové sféry v minimální částce, jež nedosahuje takové intenzity, aby mu bylo možno poskytnout ochranu v podobě zásahu do rozhodnutí družstva o způsobu užívání jemu pronajatého pozemku. Takový zásah do autonomie rozhodování družstva považoval soud prvního stupně za zjevně nepřiměřený, pročež navrhovatelce nesvědčí zájem hodný právní ochrany.7. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, podle kterého správa pozůstalosti předpokládá nejen plnění povinností, ale také právo konat. Navrhovatelka byla v rámci správy pozůstalosti oprávněna právně jednat vůči družstvu i před uz